Důvěra v německou ekonomiku se výrazně zhoršila. Stojí za tím strach z obchodní války a tvrdého brexitu

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v říjnu zhoršila mnohem víc, než se čekalo. Podíl na tom mají zejména obavy ze stupňující se obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy a z takzvaného tvrdého brexitu. Vyplývá to ze zprávy výzkumného institutu ZEW. Obavy o vývoz  –kvůli případné obchodní válce – má i třetina českých exportérů.

Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali pokles indexu důvěry institutu ZEW na minus 12 bodů. Namísto toho se však snížil ze zářijových minus 10,6 bodu na minus 24,7 bodu. A klesl i ukazatel současné hospodářské situace na 70,1 bodu ze 76 bodů v předchozím měsíci. U tohoto indikátoru analytici přitom čekali pokles na 74,5 bodu.

Washington a Peking spolu vedou spor o cla, který ohrožuje globální růst a který podle ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové může ublížit těm, kteří pouze „nevině přihlížejí“. A podnikatelé mají obavy i z výsledků jednání o vystoupení Británie z Evropské unie. Podle některých představitelů EU je totiž takzvaný tvrdý brexit – tedy odchod Británie bez dohody – stále pravděpodobnější.

Prezident ZEW Achim Wambach uvádí, že dalším důležitým faktorem, který se podepisuje na pesimismu investorů, je politická nejistota v Německu. Současná berlínská vládní koalice je vnímána jako nestabilní. Tento dojem ještě zvýšil výsledek víkendových voleb v Bavorsku, kde sesterská strana vládnoucích konzervativců kancléřky Angely Merkelové utrpěla výrazné ztráty.

Německá ekonomika měla podle očekávání v letních měsících zpomalit. Ministerstvo hospodářství ale ve čtvrtém čtvrtletí počítá se zrychlením růstu. Odhad letošního celoročního růstu ale vláda snížila na 1,8 procenta z dřívějších 2,3 procenta.

obrázek
Zdroj: ČT24

Třetina českých exportérů očekává, že obchodní válka ohrozí vývoz

Téměř třetina českých exportérů očekává, že by obchodní válka mezi EU a USA ohrozila jejich vývoz. Za největší rizika pro tuzemský export považují vývozci kurzové změny a nedostatek pracovních sil. Za poslední rok se vnímání těchto dvou rizik zvýšilo nejvíc, vyplývá z letošního ročníku Exportního výzkumu DHL. Exportéři naopak vidí největší příležitosti u vývozu do Německa, Ruska a Číny, která si tak polepšila v žebříčku o dvě pozice.

Meziročně pak vzrostl o 22 procent podíl exportérů, kteří považují za pravděpodobné zpomalení ekonomiky EU. Negativní vývoj očekává 59 procent z nich, v případě české ekonomiky pak 52 procent podniků.

Téměř třetina exportérů zastává názor, že by případná obchodní válka mezi USA a EU ohrozila jejich aktivity. Dvě třetiny českých vývozců se však necítí významně ohroženy.

Výrazně více než loni vidí exportéři jako možná rizika pro český vývoz celní bariéry (osm procent) a globální situaci celkově (18 procent) s důrazem na rizika plynoucí z restrikcí a sankcí, například vůči Rusku. Začínají se také objevovat obavy z případné další globální krize.

Exportérům se obecně nicméně daří, přibývá však těch, kteří čekají zhoršení v podmínkách pro export. Co se týče výhledu pro příštích 12 měsíců, 48 procent exportérů očekává stagnaci v objemu vývozu, nárůst pak předpokládá 46 procent. Meziročně však podíl vývozců očekávajících stagnaci objemu exportu vzrostl o osm procentních bodů.

O Čínu je zájem

V posledních dvou letech roste podíl firem považujících Čínu za největší exportní příležitost do budoucna, je to však z výjimečně nízké hodnoty z roku 2016. Letos se tak Čína vrátila na hodnoty z let 2014 a 2015.

Exportní potenciál vidí v Německu 30 procent podniků, v Rusku 13 procent, v Číně osm procent.

Největší příležitosti pro český export vidí firmy především v ekonomické oblasti, a to hlavně v nových trzích a u nových obchodních partnerů, dále pak v inovacích a ve vyšší konkurenceschopnosti českých výrobců. Více než loni hledí exportéři na politickou situaci jako na možnou příležitost českého vývozu. Exportní výzkum se uskutečnil na vzorku 301 firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
Právě teď

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
před 44 mminutami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...