Důvěra v německou ekonomiku se výrazně zhoršila. Stojí za tím strach z obchodní války a tvrdého brexitu

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v říjnu zhoršila mnohem víc, než se čekalo. Podíl na tom mají zejména obavy ze stupňující se obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy a z takzvaného tvrdého brexitu. Vyplývá to ze zprávy výzkumného institutu ZEW. Obavy o vývoz  –kvůli případné obchodní válce – má i třetina českých exportérů.

Analytici oslovení agenturou Reuters očekávali pokles indexu důvěry institutu ZEW na minus 12 bodů. Namísto toho se však snížil ze zářijových minus 10,6 bodu na minus 24,7 bodu. A klesl i ukazatel současné hospodářské situace na 70,1 bodu ze 76 bodů v předchozím měsíci. U tohoto indikátoru analytici přitom čekali pokles na 74,5 bodu.

Washington a Peking spolu vedou spor o cla, který ohrožuje globální růst a který podle ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové může ublížit těm, kteří pouze „nevině přihlížejí“. A podnikatelé mají obavy i z výsledků jednání o vystoupení Británie z Evropské unie. Podle některých představitelů EU je totiž takzvaný tvrdý brexit – tedy odchod Británie bez dohody – stále pravděpodobnější.

Prezident ZEW Achim Wambach uvádí, že dalším důležitým faktorem, který se podepisuje na pesimismu investorů, je politická nejistota v Německu. Současná berlínská vládní koalice je vnímána jako nestabilní. Tento dojem ještě zvýšil výsledek víkendových voleb v Bavorsku, kde sesterská strana vládnoucích konzervativců kancléřky Angely Merkelové utrpěla výrazné ztráty.

Německá ekonomika měla podle očekávání v letních měsících zpomalit. Ministerstvo hospodářství ale ve čtvrtém čtvrtletí počítá se zrychlením růstu. Odhad letošního celoročního růstu ale vláda snížila na 1,8 procenta z dřívějších 2,3 procenta.

obrázek
Zdroj: ČT24

Třetina českých exportérů očekává, že obchodní válka ohrozí vývoz

Téměř třetina českých exportérů očekává, že by obchodní válka mezi EU a USA ohrozila jejich vývoz. Za největší rizika pro tuzemský export považují vývozci kurzové změny a nedostatek pracovních sil. Za poslední rok se vnímání těchto dvou rizik zvýšilo nejvíc, vyplývá z letošního ročníku Exportního výzkumu DHL. Exportéři naopak vidí největší příležitosti u vývozu do Německa, Ruska a Číny, která si tak polepšila v žebříčku o dvě pozice.

Meziročně pak vzrostl o 22 procent podíl exportérů, kteří považují za pravděpodobné zpomalení ekonomiky EU. Negativní vývoj očekává 59 procent z nich, v případě české ekonomiky pak 52 procent podniků.

Téměř třetina exportérů zastává názor, že by případná obchodní válka mezi USA a EU ohrozila jejich aktivity. Dvě třetiny českých vývozců se však necítí významně ohroženy.

Výrazně více než loni vidí exportéři jako možná rizika pro český vývoz celní bariéry (osm procent) a globální situaci celkově (18 procent) s důrazem na rizika plynoucí z restrikcí a sankcí, například vůči Rusku. Začínají se také objevovat obavy z případné další globální krize.

Exportérům se obecně nicméně daří, přibývá však těch, kteří čekají zhoršení v podmínkách pro export. Co se týče výhledu pro příštích 12 měsíců, 48 procent exportérů očekává stagnaci v objemu vývozu, nárůst pak předpokládá 46 procent. Meziročně však podíl vývozců očekávajících stagnaci objemu exportu vzrostl o osm procentních bodů.

O Čínu je zájem

V posledních dvou letech roste podíl firem považujících Čínu za největší exportní příležitost do budoucna, je to však z výjimečně nízké hodnoty z roku 2016. Letos se tak Čína vrátila na hodnoty z let 2014 a 2015.

Exportní potenciál vidí v Německu 30 procent podniků, v Rusku 13 procent, v Číně osm procent.

Největší příležitosti pro český export vidí firmy především v ekonomické oblasti, a to hlavně v nových trzích a u nových obchodních partnerů, dále pak v inovacích a ve vyšší konkurenceschopnosti českých výrobců. Více než loni hledí exportéři na politickou situaci jako na možnou příležitost českého vývozu. Exportní výzkum se uskutečnil na vzorku 301 firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 10 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.