Důchody se musí reformovat – tady začíná, ale i končí shoda mezi politiky

Nahrávám video
OVM: Důchody se musí reformovat, otázkou je jak
Zdroj: ČT24

Vláda na začátku roku zrušila druhý pilíř důchodového spoření a ten třetí chce podle svých slov zatraktivnit. Odborníci ale upozorňují na to, že současný systém je neudržitelný – mladých odvádějících peníze do důchodového rozpočtu je méně a naopak penzistů přibývá. Na tom, že důchodová reforma je nezbytná, se politici shodnou, na ničem dalším už ne, říká šéf odborné důchodové komise Martin Potůček, který byl společně s europoslancem a ekonomem Luďkem Niedermayerem (za TOP 09) hostem Otázek Václava Moravce.

Důchodová komise, která funguje jako poradní orgán vlády, podle Potůčka nyní pracuje na takzvané cestovní mapě. Jde o seznam otázek, na něž je potřeba alespoň minimální politická shoda. Tak zásadní věc, jakou důchodová reforma je, se totiž neobejde bez širší politické podpory. 

Ten systém se reformuje, ale reformuje se tak často, že je řada lidí dezorientovaná v tom, jaká pravidla platí.
Ondřej Schneider
ekonom z Institutu veřejných financí ve Washingtonu

Taková podpora se ale bude hledat poměrně těžko. Jako ukázka může ostatně posloužit samotný vývoj kolem druhého pilíře. Ten zavedla pravicová vláda Petra Nečase a jeho funkce spočívala v tom, že si do něj lidé převedli určitou část státního příspěvku (3 % z hrubé mzdy) a tu doplnili o vlastní spoření (2 % z hrubé mzdy). Opozice pilíř už v době jeho zavedení kritizovala – nahrával prý lidem s vyššími příjmy. Současný kabinet proto druhý pilíř definitivně zrušil.

Reformovat se musí, ale jak?

Reformě se ale český důchodový systém nevyhne. Otázkou zůstává, jak bude vypadat. I první bod cestovní mapy Potůčkovy komise se ptá – můžeme pokračovat se současným systémem, pouze s nějakými drobnými úpravami?

„Ten průběžný systém se dá vždycky udržet. Když to převedu do úplného extrému – kdybychom si řekli, že nárok na penzi bude ve 100 letech, tak ten systém bude mít samozřejmě velký přebytek,“ říká Niedermayer, podle kterého drobné úpravy jednoduše nestačí.

Nahrávám video
Ekonom Schneider: Důchodový systém se musí změnit úplně celý (OVM, 1.část)
Zdroj: ČT24

„Už v době přípravy druhého pilíře bylo zřejmé, že všechny ostatní postkomunistické země, které byly v tomto smyslu před námi a zaváděly druhý pilíř ještě před vypuknutím finanční krize, musely zásadně vycouvat,“ dodává Potůček zkušenosti ze Slovenska a Maďarska.

Podle šéfa důchodové komise je tak cesta spíš přes první pilíř, tedy zvýšení samotného důchodového účtu. Důchodová reforma by tak podle něj měla jít ruku v ruce i s daňovými změnami. Vyšší daně by pak šly právě na důchody. V tom je ale háček, dodává Niedermayer. Protože jediná daň, která by zajistila stabilní příjem, je daň z přidané hodnoty (DPH), a právě některé její sazby chce současná vláda snižovat.

Máme ještě třetí pilíř

Ve třetím pilíři mohou lidem přispívat k jejich vlastním úsporám i zaměstnavatelé. V současné době to dělá zhruba třetina z nich. Cílem vlády je pilíř natolik zatraktivnit, aby si v něm spořilo co nejvíce lidí.

Třetí důchodový pilíř
Zdroj: ČT24

Potůčkova komise v současné době probírá, jak právě spoluúčast zaměstnavatele ještě zvýšit. Potůček ale říká, že vláda už udělala různými úlevami v tomto ohledu maximum. A že by museli zaměstnavatelé do třetího pilíře přispívat povinně, šéf komise odmítá.

Cestu přes zaměstnavatele Niedermayer odmítá. Náklady na práci by se tím podle něj jen zvýšily a lidé by stejně dostávali stejnou výplatu jako doposud.

Jako ve Švédsku - minimální důchod a pak podle zásluh

Podle europoslance je zásadní, aby se lidé začali více spoléhat ne na průběžný systém od státu, ale na své vlastní ušetřené peníze v kapitálovém pilíři, a je jedno, jestli to bude ten druhý nebo třetí.

Zmiňuje model Švédska – tedy zavedení pevného minimálního důchodu, který by dostal od státu každý, a k němu by se pak přičítala takzvaná zásluhovost, tedy zjednodušeně řečeno – kolik jsem do systému dal, tolik dostanu. Sám Niedermayer připouští, že tato úměra nemůže fungovat na sto procent, protože do toho ještě vstupuje určitý princip solidarity. Ale v jádru je to podle něj ta nejlepší cesta.

Minimální důchod už v Česku funguje, jeho výše je ale pouze 3400 korun. „My v komisi právě diskutujeme o postupném zvyšování toho minimálního důchodu tak, aby se dostal na úroveň, kdy bychom mohli mluvit o relativně slušném důchodu,“ dodává Potůček.

Ve hře jsou dva návrhy - evropsky definovaná hranice chudoby 9900 korun, nebo minimální spotřební koš důchodců, který se pohybuje kolem 8 tisíc korun. Sám Potůček ale připouští, že k takovému zvýšení minimálního důchodu nemusí nikdy dojít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 11 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 14 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...