Důchodový účet bude po deseti letech v plusu, stát vybere o devět miliard více

7 minut
Důchodový účet bude po deseti letech v plusu, stát vybere o devět miliard více
Zdroj: ČT24

Stát příští rok vybere na důchody o devět miliard víc, než za ně utratí. Důchodový účet tak bude v roce 2018 v plusu poprvé po deseti letech. A to přesto, že průměrná penze vzroste o téměř pět stovek. Počítá s tím návrh státního rozpočtu, který vláda tento týden poslala do sněmovny.

Důchodovému systému pomáhá hlavně rychlý růst českého hospodářství i zvyšování platů. „Příčiny jsou v tom, že máme ekonomický růst, máme naprosto rekordně nízkou nezaměstnanost a to všechno se odráží v tom, že se odvádí mnohem vyšší částky a odvádí i více lidí,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová /ČSSD/.

Opozice ale upozorňuje, že v případě ekonomické krize a při růstu nezaměstnanosti se může v budoucnu důchodový systém propadnout do mínusu. Příští vláda by proto podle pravicových stran měla provést zásadní důchodovou reformu, která by lidi motivovala k výraznějším úsporám na důchod. To ale hlavně ČSSD a komunisté odmítají.

Olga Páclová brzy oslaví v prostějovském domově pro seniory 80. narozeniny. Její měsíční důchod je 11 tisíc. Příští rok by měl vzrůst o víc než čtyři stovky. Peníze navíc zřejmě použije na léky. „Já teda aspoň osobně mám drahé léky. Jsou jedinci, kteří jsou na tom perfektně, což jim závidím,“ směje se důchodkyně Olga Páclová.

Se svou penzí je spokojená třeba Soňa Antošová, která žije společně s manželem v malé vesnici u Kolína. Pravidelně dojíždí do Prahy na kurzy francouzštiny. „Jsem zvyklá trošičku plánovat výdaje a není problém dávat i stranou, pokud je to z důchodů,“ říká důchodkyně Soňa Antošová .

Penzisté si příští rok polepší v průměru o 475 korun

Penzisté si polepší i příští rok – v průměru o 475 korun měsíčně, což je nejvíc od roku 2008. Zároveň si ale také vláda poprvé od té doby nebude muset na důchody půjčovat jinde. Česká vláda schválila v pondělí rozpočet, který počítá s rekordními odvody na důchodové pojištění. Jen příští rok na nich stát plánuje vybrat přes 443 miliard korun. Právě odvody na penze tvoří zdaleka největší příjem státního rozpočtu.

Důchodový účet by měl, a to i přes zvýšení penzí, dosáhnout příští rok víc než devítimiliardového přebytku. „Podle mého názoru důchodový systém jako takový je vlastně jedním z nejstabilnějších v mezinárodním srovnání,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Platy rostou a samozřejmě odvody rostou automaticky taky a samozřejmě je tam EET,“ konstatuje předseda hnutí předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

obrázek
Zdroj: ČT24

V lepší kondici byl důchodový účet naposledy v roce 2007, kdy stát vybral na penze o 13 miliard víc, než vydal. Ještě třeba v letech 2012 i 2013 si ale stát musel na penze půjčit 50 miliard. „Taková konjunktura, jako je v současné době, nemusí trvat věčně a je důležité také myslet na budoucí časy,“ říká předseda strany KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Pakliže jsou nějaké peníze navíc, tak je potřeba okamžitě tyto přidat peníze důchodcům, a to valorizovat stejnou částkou,“ říká k tomu předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

Pravicová opozice se obává, že se v případě zpomalení ekonomiky může penzijní systém znovu dostat do hlubokého mínusu. A chce znovu prosadit reformu, která by počítala s výrazně vyšším soukromým spořením lidí. „Systém je neudržitelný. Demografický trend je jednoznačný, obyvatel v seniorském věku bude přibývat, ekonomicky aktivních lidí, kteří budou vydělávat na jejich důchody, bude ubývat,“ připomíná ekonomický expert strany ODS a poslanec Jan Skopeček .

Největší důchodovou reformu prosadila Nečasova vláda v roce, kdy zavedla druhý spořicí pilíř. Současná vládní koalice ho ale minulý rok zrušila.

Důchodci projekce
Zdroj: ČT24

S pravidelným zvyšováním penzí počítají po volbách všechny strany

S pravidelným zvyšováním penzí počítají i po volbách všechny sněmovní strany. Většina z nich ale také navrhuje v důchodovém systému změny. Hnutí ANO chce snížit sociální odvody zaměstnavatelů o 2 až 5 procentních bodů. Také navrhuje rozdělení důchodů na stejný základní důchod pro všechny a na doplňkový důchod, který by závisel na výši odvodů.

ČSSD naopak snižování sociálních odvodů odmítá a chce zachovat současný systém s pravidelným zvyšováním penzí o růst nákladů penzistů a o 50 procent růstu průměrné reálné mzdy. Podobný program mají i komunisté. Podle nich současný přebytek na penzijním účtu dokazuje, že žádné zásadní změny nepotřebuje.

TOP 09 naopak prosazuje snížení sociálních odvodů postupně o osm procentních bodů. A to z větší části u zaměstnanců. K tomu navrhuje obnovit 2. důchodový pilíř, který by víc motivoval k soukromému spoření na stáří. Víc podporovat soukromé spoření na stáří slibuje podpořit i ODS. Sociální odvody zaměstnavatelů by pak snížila o dva procentní body.

Lidovci pak slibují rodičům dětí nižší sociální odvody a těm pracujícím zároveň vyšší důchody. Naopak bezdětní lidé by podle nich měli platit víc. Všem pak chtějí zvýhodnit soukromé spoření na důchod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 29 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...