Důchodci dostanou v únoru jednorázový příspěvek 1200 korun

Po poslancích schválili i senátoři, že důchodci dostanou v únoru k penzím jednorázově 1200 korun navíc. Příspěvek má částečně dorovnat poměrně nízkou valorizaci důchodů v příštím roce. Penze se ze zákona mají zvýšit kvůli nízké inflaci jen o 40 korun měsíčně. Kompenzační příspěvek musí ještě podepsat prezident. Podobně senátoři podpořili konec druhého důchodového pilíře nebo vytvoření nového fondu pro řešení finanční krize.

  • Důchody se v Česku zvyšují pravidelně k lednu o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Inflace je letos nízká.
  • Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody v Česku pobíralo podle údajů České správy sociálního zabezpečení na konci loňska 2,86 milionu lidí. Většinu tvoří starobní důchody.
  • Průměrný starobní důchod na konci loňska činil 11 075 korun, letos na konci prvního pololetí 11 316 korun.

ODS se podobně jako ve sněmovně pokusila zákonnou valorizaci penzí zvýšit. Důchody by se měly podle návrhu občanských demokratů zvýšit i s jednorázovou dotací průměrně o více než 200 korun měsíčně. Schválený návrh při rozpočítání znamená v podstatě zvýšení o 140 korun měsíčně. Sociální demokraté návrh ODS označovali za pokus zmařit schválení kompromisu dojednaného ve sněmovně a za populismus. Zdeněk Škromach (ČSSD) doporučoval umožnit vládě zvyšovat důchody i nad zákonný rámec.

Ze šesti set až na dvanáct set korun

Peníze na jednorázový příspěvek musí najít ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že tři miliardy korun budou pokryty z letošní úspory na důchodech a na dalších sociálních dávkách, dalších 580 milionů korun bude třeba získat z jiných zdrojů.

Vláda chtěla původně poslat penzistům jednorázově 600 korun ještě před Vánocemi. Prosincový termín padl poté, co pravicová opozice zablokovala ve sněmovně schválení normy zrychleně v úvodním kole. Koalice pak přišla s návrhem na výplatu zvýšenou o tři stokoruny v únoru, nyní bude o další tři stokoruny vyšší.

Ke konci se chýlí druhý důchodový pilíř

Podle očekávání schválil Senát vládní zákon, který ukončuje druhý důchodový pilíř. Na penze si v příslušných fondech spořilo 85 tisíc lidí. Vklady se lidem vrátí. Proces má začít v červenci příštího roku, kdy fondy vstoupí do likvidace. Ta by měla být ukončena převedením peněz a zánikem fondů nejpozději začátkem ledna 2017.

Peníze si budou moci lidé nechat převést na účet, poslat poštovní poukázkou nebo převést jako příspěvek do dobrovolného třetího pilíře. Pokud si klient druhého pilíře bude chtít zachovat procentní výměru státního důchodu, bude si muset důchodové pojištění doplatit.

Banky nebo záložny budou dávat peníze do nového fondu kvůli krizím

Senát také schválil normu, podle které budou muset banky, družstevní záložny a obchodníci s cennými papíry dávat až tři miliardy korun ročně do nového fondu pro řešení finanční krize. Legislativa vychází z evropské směrnice. Senát přijal i doprovodný zákon, který má mimo jiné zvýšit informovanost klientů bank o pojištění jejich vkladů.

Návrh zákona připravilo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou. Celkové příspěvky do Fondu pro řešení krize mají činit dvě až tři miliardy korun ročně, takže do deseti let by měl být dosažen požadovaný cílový objem peněz ve fondu - asi 25 miliard korun.

Budova České národní banky v Praze
Zdroj: Vojtěch Rejl/V.Rejl

Víc do jednoho, méně do druhého

Spolu s tím se má roční výše příspěvků do stávajícího Fondu pojištění vkladů má od příštího roku snížit ze současných čtyř miliard na 0,9 miliardy korun, řekl senátorům ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj to tak bude výhodnější.

V případě krachu banky by lidé měli dostat 100 tisíc eur (zhruba 2,7 milionu korun), v určitých případech až dvojnásobek. Definována mají být také nová pravidla pro obce s příjmy nad 500 tisíc eur (zhruba 13,5 milionu korun).

Oba fondy bude spravovat nově Garanční systém finančního trhu, který vznikne ze současné struktury Fondu pojištění vkladů. Zákon počítá s pokutami za jeho porušení, převážně v řádu desítek milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 1 hhodinou

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026
Načítání...