Důchodci dostanou v únoru jednorázový příspěvek 1200 korun

Po poslancích schválili i senátoři, že důchodci dostanou v únoru k penzím jednorázově 1200 korun navíc. Příspěvek má částečně dorovnat poměrně nízkou valorizaci důchodů v příštím roce. Penze se ze zákona mají zvýšit kvůli nízké inflaci jen o 40 korun měsíčně. Kompenzační příspěvek musí ještě podepsat prezident. Podobně senátoři podpořili konec druhého důchodového pilíře nebo vytvoření nového fondu pro řešení finanční krize.

  • Důchody se v Česku zvyšují pravidelně k lednu o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Inflace je letos nízká.
  • Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody v Česku pobíralo podle údajů České správy sociálního zabezpečení na konci loňska 2,86 milionu lidí. Většinu tvoří starobní důchody.
  • Průměrný starobní důchod na konci loňska činil 11 075 korun, letos na konci prvního pololetí 11 316 korun.

ODS se podobně jako ve sněmovně pokusila zákonnou valorizaci penzí zvýšit. Důchody by se měly podle návrhu občanských demokratů zvýšit i s jednorázovou dotací průměrně o více než 200 korun měsíčně. Schválený návrh při rozpočítání znamená v podstatě zvýšení o 140 korun měsíčně. Sociální demokraté návrh ODS označovali za pokus zmařit schválení kompromisu dojednaného ve sněmovně a za populismus. Zdeněk Škromach (ČSSD) doporučoval umožnit vládě zvyšovat důchody i nad zákonný rámec.

Ze šesti set až na dvanáct set korun

Peníze na jednorázový příspěvek musí najít ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že tři miliardy korun budou pokryty z letošní úspory na důchodech a na dalších sociálních dávkách, dalších 580 milionů korun bude třeba získat z jiných zdrojů.

Vláda chtěla původně poslat penzistům jednorázově 600 korun ještě před Vánocemi. Prosincový termín padl poté, co pravicová opozice zablokovala ve sněmovně schválení normy zrychleně v úvodním kole. Koalice pak přišla s návrhem na výplatu zvýšenou o tři stokoruny v únoru, nyní bude o další tři stokoruny vyšší.

Ke konci se chýlí druhý důchodový pilíř

Podle očekávání schválil Senát vládní zákon, který ukončuje druhý důchodový pilíř. Na penze si v příslušných fondech spořilo 85 tisíc lidí. Vklady se lidem vrátí. Proces má začít v červenci příštího roku, kdy fondy vstoupí do likvidace. Ta by měla být ukončena převedením peněz a zánikem fondů nejpozději začátkem ledna 2017.

Peníze si budou moci lidé nechat převést na účet, poslat poštovní poukázkou nebo převést jako příspěvek do dobrovolného třetího pilíře. Pokud si klient druhého pilíře bude chtít zachovat procentní výměru státního důchodu, bude si muset důchodové pojištění doplatit.

Banky nebo záložny budou dávat peníze do nového fondu kvůli krizím

Senát také schválil normu, podle které budou muset banky, družstevní záložny a obchodníci s cennými papíry dávat až tři miliardy korun ročně do nového fondu pro řešení finanční krize. Legislativa vychází z evropské směrnice. Senát přijal i doprovodný zákon, který má mimo jiné zvýšit informovanost klientů bank o pojištění jejich vkladů.

Návrh zákona připravilo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou. Celkové příspěvky do Fondu pro řešení krize mají činit dvě až tři miliardy korun ročně, takže do deseti let by měl být dosažen požadovaný cílový objem peněz ve fondu - asi 25 miliard korun.

Budova České národní banky v Praze
Zdroj: Vojtěch Rejl/V.Rejl

Víc do jednoho, méně do druhého

Spolu s tím se má roční výše příspěvků do stávajícího Fondu pojištění vkladů má od příštího roku snížit ze současných čtyř miliard na 0,9 miliardy korun, řekl senátorům ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj to tak bude výhodnější.

V případě krachu banky by lidé měli dostat 100 tisíc eur (zhruba 2,7 milionu korun), v určitých případech až dvojnásobek. Definována mají být také nová pravidla pro obce s příjmy nad 500 tisíc eur (zhruba 13,5 milionu korun).

Oba fondy bude spravovat nově Garanční systém finančního trhu, který vznikne ze současné struktury Fondu pojištění vkladů. Zákon počítá s pokutami za jeho porušení, převážně v řádu desítek milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10AktualizovánoPrávě teď

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...