Důchodci dostanou v únoru jednorázový příspěvek 1200 korun

Po poslancích schválili i senátoři, že důchodci dostanou v únoru k penzím jednorázově 1200 korun navíc. Příspěvek má částečně dorovnat poměrně nízkou valorizaci důchodů v příštím roce. Penze se ze zákona mají zvýšit kvůli nízké inflaci jen o 40 korun měsíčně. Kompenzační příspěvek musí ještě podepsat prezident. Podobně senátoři podpořili konec druhého důchodového pilíře nebo vytvoření nového fondu pro řešení finanční krize.

  • Důchody se v Česku zvyšují pravidelně k lednu o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Inflace je letos nízká.
  • Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody v Česku pobíralo podle údajů České správy sociálního zabezpečení na konci loňska 2,86 milionu lidí. Většinu tvoří starobní důchody.
  • Průměrný starobní důchod na konci loňska činil 11 075 korun, letos na konci prvního pololetí 11 316 korun.

ODS se podobně jako ve sněmovně pokusila zákonnou valorizaci penzí zvýšit. Důchody by se měly podle návrhu občanských demokratů zvýšit i s jednorázovou dotací průměrně o více než 200 korun měsíčně. Schválený návrh při rozpočítání znamená v podstatě zvýšení o 140 korun měsíčně. Sociální demokraté návrh ODS označovali za pokus zmařit schválení kompromisu dojednaného ve sněmovně a za populismus. Zdeněk Škromach (ČSSD) doporučoval umožnit vládě zvyšovat důchody i nad zákonný rámec.

Ze šesti set až na dvanáct set korun

Peníze na jednorázový příspěvek musí najít ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že tři miliardy korun budou pokryty z letošní úspory na důchodech a na dalších sociálních dávkách, dalších 580 milionů korun bude třeba získat z jiných zdrojů.

Vláda chtěla původně poslat penzistům jednorázově 600 korun ještě před Vánocemi. Prosincový termín padl poté, co pravicová opozice zablokovala ve sněmovně schválení normy zrychleně v úvodním kole. Koalice pak přišla s návrhem na výplatu zvýšenou o tři stokoruny v únoru, nyní bude o další tři stokoruny vyšší.

Ke konci se chýlí druhý důchodový pilíř

Podle očekávání schválil Senát vládní zákon, který ukončuje druhý důchodový pilíř. Na penze si v příslušných fondech spořilo 85 tisíc lidí. Vklady se lidem vrátí. Proces má začít v červenci příštího roku, kdy fondy vstoupí do likvidace. Ta by měla být ukončena převedením peněz a zánikem fondů nejpozději začátkem ledna 2017.

Peníze si budou moci lidé nechat převést na účet, poslat poštovní poukázkou nebo převést jako příspěvek do dobrovolného třetího pilíře. Pokud si klient druhého pilíře bude chtít zachovat procentní výměru státního důchodu, bude si muset důchodové pojištění doplatit.

Banky nebo záložny budou dávat peníze do nového fondu kvůli krizím

Senát také schválil normu, podle které budou muset banky, družstevní záložny a obchodníci s cennými papíry dávat až tři miliardy korun ročně do nového fondu pro řešení finanční krize. Legislativa vychází z evropské směrnice. Senát přijal i doprovodný zákon, který má mimo jiné zvýšit informovanost klientů bank o pojištění jejich vkladů.

Návrh zákona připravilo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou. Celkové příspěvky do Fondu pro řešení krize mají činit dvě až tři miliardy korun ročně, takže do deseti let by měl být dosažen požadovaný cílový objem peněz ve fondu - asi 25 miliard korun.

Budova České národní banky v Praze
Zdroj: Vojtěch Rejl/V.Rejl

Víc do jednoho, méně do druhého

Spolu s tím se má roční výše příspěvků do stávajícího Fondu pojištění vkladů má od příštího roku snížit ze současných čtyř miliard na 0,9 miliardy korun, řekl senátorům ministr financí Andrej Babiš (ANO). Podle něj to tak bude výhodnější.

V případě krachu banky by lidé měli dostat 100 tisíc eur (zhruba 2,7 milionu korun), v určitých případech až dvojnásobek. Definována mají být také nová pravidla pro obce s příjmy nad 500 tisíc eur (zhruba 13,5 milionu korun).

Oba fondy bude spravovat nově Garanční systém finančního trhu, který vznikne ze současné struktury Fondu pojištění vkladů. Zákon počítá s pokutami za jeho porušení, převážně v řádu desítek milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 12 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.