Meziročně mírně přibylo lidí, kterým hrozí příjmová chudoba, a to na 9,8 procenta Čechů. Na hranici chudoby se dostal člověk, který neměl měsíčně ani 10 240 korun. Tématům důchodů, platů, daní a chudoby se věnoval pořad Devadesátka od 20:00 hod. Hostem byl předseda největší odborové organizace Josef Středula. Podle něho by adekvátní důchod z pohledu dnešní úrovně měl být zhruba ve výši dvaceti tisíc korun.
Míra ohrožení příjmovou chudobou vloni podle Českého statistického úřadu narostla proto, že se posunula její hranice, která zohledňuje medián příjmů. Hranice je pro jednotlivce stanovena na měsíčním příjmu ve výši 10 240 korun, pro pár ve výši 15 359 korun, pro jednoho rodiče s dítětem mladším 13 let ve výši 13 331 korun a pro partnery se dvěma dětmi mladšími 13 let ve výší 21 503 korun.
„Naše země je na tom s chudobou v EU docela dobře, pohybujeme se ve středu ukazatelů. Pomohla nám v tom vlastně krize, kdy se některé státy propadly. My jsme se nepohnuli ani dopředu ani dozadu,“ uvedl ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.
Největším problémem chudých lidí v Česku je předlužení, dlouhodobá nezaměstnanost, nemožnost získat běžné bydlení a nižší minimální mzda než dávky. Charita ČR tak shrnuje zkušenosti sociálních pracovníků s klienty z charitních poraden.
Český statistický úřad v loňském průzkumu sledoval rovněž takzvanou materiální deprivaci, tedy nedostatek. Tím trpěli lidé, kteří neměli nejméně čtyři z devíti věcí – telefon, pračku, televizi, auto, dostatečné vytápění, jednou ročně týdenní dovolenou, mimořádný výdaj 9700 korun, úhradu nájmu a obden maso. Podíl lidí, kteří si nejméně čtyři tyto položky nemohli dovolit, se loni snížil o 1,5 bodu na 5,2 procenta.
Nejméně rodiny zvládaly mimořádný výdaj, pořízení týdenní dovolené a možnost jíst každý druhý den maso.
Odborníci doporučují zavedení sociálního bydlení a zálohovaného výživného od státu, změnu pravidel oddlužení či zvýšení nejnižšího výdělku na 12 tisíc korun. Minimální mzda teď činí 9 900 korun.
Odbory žádají zvýšení minimální mzdy na 11 500 korun
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula dlouhodobě prosazuje zvýšení minimální mzdy. Odboráři požadují její zvýšení od příštího roku na minimálně 11 500 korun. „Prvním důvodem je velmi dobrý výkon ekonomiky. A druhým to, že vláda má v programovém prohlášení dosáhnout 40 procent průměrné mzdy, a toto přesně vyhovuje tomuto propočtu při navýšení průměrného výdělku,“ zmínil Středula.
Z vítkovických železáren vedla cesta Josefa Středuly postupně až do čela Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě, ve Vítkovicích pracoval na údržbě válcovací trati a v roce 1990 se stal ve 22 letech místopředsedou základní organizace odborů. Od roku 1993 zastával funkci místopředsedy v Odborovém svazu KOVO, až se v roce 2005 dostal k pozici předsedy. Od dubna 2014 pak předsedá i nejsilnější odborové centrále ČMKOS, když ho zvolili jako nástupce Jaroslava Zavadila.
„Není to ani nic, co by mělo ohrozit firmy,“ dodal. Podle Středuly by to byla velmi dobrá zpráva pro občany, kteří se pohybují kolem hranice minimální mzdy. Nová minimální mzda by totiž byla vyšší než hranice chudoby i sociální dávky.
Zvýšit by se podle Středuly měly i důchody. „Podle nás (ČMKOS) by měl být v ideální podobě zhruba dvaceti tisíce korun. To je přibližně šedesát pět až sedmdesát procent průměrného výdělku,“ napsal v chatu v rámci pořadu Hyde Park.
Úroveň českých důchodů je velmi nízká a jak podle Středuly vyplývá ze zprávy České správy sociálního zabezpečení, od roku 1989 se změnily o pouhých deset procent.
Nejhůře přitom shání práci lidé nad padesát let nebo ti, kteří se blíží odchodu do důchodu. Zaměstnavatelé přitom právě tyto zaměstnance propouští při reorganizaci jako první. „My jsme to řešili tím, že jsme navrhli možnost předčasného důchodu, ale takového, který nezkazí poté výši důchodu,“ říká Středula.
A připomíná, že odchod do předčasného důchodu podle zmíněného návrhu by mohl být bez krácení penze až pět let před dosažením důchodového věku, za předpokladu splnění jedné podmínky. A to, že dotyčný musí mít aspoň 30 procent průměrného výdělku zabezpečeno z jiných zdrojů. „Znamenalo by to, že zaměstnanec, který se blíží důchodovému věku a nemůže sehnat práci, tak může sloučit zdroje z třetího pilíře s těmi, které dostane na odstupném a odejít do penze. Ale ty zdroje musí být poměrně velké, asi tak 600 tisíc korun,“ dodává Středula.
„Vše to začíná od porodnosti v zemi. Na matku v Česku nepřipadá ani jedno a půl dítětě. Rodí se tak málo daňových poplatníků. Kdybychom měli trošku větší porodnost, tak nic nemusíme řešit a stát má na to v budoucnu platit základní důchod každému. A další už je pak na každém jednotlivci, aby si vybral investiční společnost, které věří, a spořil si,“ konstatuje externí poradce ministra financí Aleš Michl. Míní však, že řešením mínusového důchodového účtu by mohla být návaznost důchodů na změnu daňových příjmů.
Zaměstnavatelé jsou však proti růstu minimální mzdy
Zaměstnavatelé požadavky na zvýšení minimální mzdy kritizují jako populistické. „Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě prosazuje to, aby se výše minimální mzdy nastavila podle vývoje průměrných mezd, růstu HDP a míry inflace. Je nutné jednat o vzorci vývoje minimální mzdy, aby firmy mohly předvídat vývoj. Nemělo by jít o čistě politická rozhodnutí, kdy ten či onen politik vystřeluje určité částky,“ řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.
Současně požaduje, aby vláda nepřijímala rozhodnutí o navýšení minimální mzdy bez shody sociálních partnerů. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) se otázka minimální mzdy bude řešit v rámci tripartity.
Středula upozornil, že od ledna je na Slovensku minimální mzda 405 euro (11 000 korun), zatímco v Česku je 360 euro. „V podílu k průměrné mzdě jsme na tom úplně nejhůř ze všech (zemí eurozóny),“ uvedl předseda odborové konfederace. V sousedním Německu je minimální mzda 1580 euro (43 000 korun). Podle Středuly má Česká republika produktivitu práce na úrovni 62 procent Německa, ale mzdy jen třetinové. „Takže tady je obrovský prostor pro možnost navyšování mzdy,“ dodal.
Pro komfortní důchod by bylo potřeba spořit tři tisíce korun měsíčně
V současnosti si pravidelně spoří na důchod více než pět milionů lidí. Většina si odkládá částku ve výši 600 korun měsíčně. „Je dobře, že spoří. Ale šest set korun představuje 2,5 procent průměrné mzdy a podle našich výpočtů vychází, že ideální poměr je nějakých pět až deset procent. Takže ideální úložka by měla být někde mezi tisíci až dvěma tisíci korunami, a pokud by člověk měl mít opravdu komfortní penzi, pak tři tisíce korun. K tomu ostatně směřuje i novela zákona, která říká, že pokud si budu spořit tři tisíce, pak je můžu i ideálně daňově optimalizovat,“ konstatuje člen prezídia Asociace penzijních společností a generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Marcel Homolka.
Homolka zároveň dodává, že penzijní připojištění je vlastně v současnosti nejsnazší cesta, jak začít spořit a odkládat peníze. „Dáte tisíc korun a od státu hned dostanete 230. Jednodušší forma spoření neexistuje,“ dodává. Podle něho je nejlepším způsobem, jak do systému přilákat více peněz, jít cestou přes zaměstnavatele. „Motivovat je, aby přispívali svým zaměstnancům více peněz na penzijní spoření, než dosud dělají,“ vysvětluje.
