Brusel - Mario Draghi má ohledně ekonomického oživení eurozóny jasno. Napětí na dluhopisových trzích některých zemí a vysoká nezaměstnanost budou země platící eurem provázet dál. O další podpoře evropským bankám miliardami eur se ale šéf Evropské centrální banky nezmínil. Mezi odborníky se vedou spory o úloze ECB, Němci upřednostňují snížení deficitů a podporu růstu na úrovni státu, Španělé by naopak uvítali další kroky banky.
ECB se stylizovala do role pozorovatele
Čekat a pozorovat, mód, na kterém zakotvila Evropská centrální banka. Základní úroková míra zůstává na minimu, další nákup vládních dluhopisů se odkládá a bilion eur, který za poslední půlrok centrální bankéři na trh poslali, prý zatím stačí. Odborníci mají ale pochybnosti. „I možná za cenu vyšší inflace by ECB měla přistoupit k dalším krokům,“ tvrdí Miroslav Frayer, analytik Komerční banky.
Němci navrhují snížení deficitů a podporu konkurenceschopnosti
„Monetární politika není lékem na všechno a síly Evropské centrální banky jsou omezené. Získat zpátky důvěru trhů můžeme jedině snížením vládních deficitů a podporou konkurenceschopnosti,“ tvrdí Jens Weidmann, prezident Německé centrální banky.
Postoj Německa je pochopitelný, důvěru trhů už má a tamní nezaměstnanost je nejníž za dvě dekády. O tom se ale periferním ekonomikám může jen zdát. Španělská nezaměstnanost překročila 24 procent a tamní ekonomika je v recesi podruhé od roku 2009.
Strašákem je Španělsko
„Velkým strašákem je Španělsko, kde se objevují problémy s rostoucím podílem nesplacených úvěrů, zadruhé se tam objevují problémy s veřejnými financemi a to si myslím, že by mohlo být právě dalším druhým impulsem, aby centrální banka využila další krok na podporu ekonomiky nebo finančních trhů,“ doplňuje Frayer.
Eurozóna má problémů nad hlavu
Poslední čísla ukázala, že na tom není dobře ani eurozóna jako celek. Nezaměstnanost je nejvýš za 15 let a ECB už místo mírného růstu Evropě předpovídá propad o desetinu procenta. A to by nakonec mohlo Draghiho přimět k dalším krokům na podporu ekonomiky.
