Praha – Bující korupce ve veřejné správě, pomalý růst produktivity, špatný systém vzdělávání nebo rostoucí zadlužování mají podle ministra průmyslu Martina Kocourka na svědomí stagnaci české ekonomiky ve srovnání se zbytkem světa. Změnit to má nová strategie konkurenceschopnosti, kterou ministerstvo připravilo. Té přitom nechybí velké ambice. Do roku 2020 by se podle ní mělo Česko dostat do elitní dvacítky nejkonkurenceschopnějších ekonomik. Loni se přitom Česká republika v žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra propadla o pět příček a drží 36. místo.
Dostaneme Česko zpátky mezi elitu, slibuje Kocourek
„Naše globální pozice v rámci světové konkurence přinejmenším zatím stagnuje, ale máme poznatky o tom, že trendově se spíše propadáme,“ zdůraznil Kocourek. Důvodů je podle něj celá řada - neefektivní státní správa, stále nedokončená dopravní infrastruktura, ale především jen pomalu rostoucí produktivita ekonomiky. „Vychází nám závěr, že bez reforem, bez koncepce a vize budování naší mezinárodní konkurenceschopnosti nebudeme schopni dlouhodobě ani udržet naše stávající pozice na globálních trzích, natož pak snižovat odstup od vyspělých zemí,“ uvedl Kocourek.
Nová strategie konkurenceschopnosti na roky 2012 až 2020 má neblahý trend obrátit a dostat Česko mezi nejkonkurenceschopnější země světa. „ČR má všechny předpoklady usilovat o podstatné zvýšení a dlouhodobé udržení životní úrovně svých občanů. Ambice posunout se během následující dekády do první dvacítky zemí podle indexu globální konkurenceschopnosti není vůbec nereálná,“ míní náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
GALERIE
videogallery_9723
Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu:
„Tam, kde jiné státy zrychlují tempo, my toto tempo nedržíme a máme tendenci zaostávat. Hrozí nám tedy, že se bude nejen prohlubovat rozdíl mezi námi a vysoce konkurenceschopnými státy, jako je Finsko nebo sousední Německo, ale že nás můžou přeskakovat i řady dalších států ať už evropských, ale zejména asijských nebo latinskoamerických.“
Nová strategie se zaměří na devět základních oblastí. Jsou jimi instituce, infrastruktura, makroekonomika, zdravotnictví, vzdělanost, trh práce, finanční trhy, trh zboží a služeb a podnikání a inovace. Zároveň rozpracovává napojení na další dva koncepční dokumenty – proexportní strategii ČR na roky 2012 až 2020 a kohezní politiku, tedy čerpání peněz z evropských fondů po roce 2013.
Inovace a kvalitní instituce
Konkurenceschopnost Česka už podle Kocourka nemůže záviset jenom na kvalifikované pracovní síle a moderních technologiích. Stále důležitější je schopnost inovovat. Česká ekonomika se podle Tlapy musí posunout k systému založenému na kvalitních institucích i infrastruktuře a správně nastaveném systému vzdělávání obyvatelstva. Motorem tuzemské ekonomiky mají být inovace a tvořivé podnikání.
„Na rozdíl od všech předchozích dokumentů má dnes předkládaná strategie prostřednictvím 43 projektových karet jasně stanovenou cestu, jak této vize (zařazení ČR do dvacítky nejvíce konkurenceschopných zemí světa) dosáhnout. Přesné pojmenování problémů a slabých stránek je důležité, ale samo o sobě nic neřeší. V České republice jsme toho svědky bohužel až příliš často. Proto jsme vypracovali dokument s konkrétními cíli i harmonogramem implementace,“ uvedl Kocourek.
Na přípravě nové strategie se podíleli přední experti z praxe i odborníci z akademické sféry. Do projektu se zapojilo také několik ministerstev a další klíčové úřady veřejné správy. Svoje připomínky přidaly i průmyslové svazy, obchodní komory a odbory. Ministerstvo teď k materiálu zahájilo veřejnou diskuzi a strategii by měla v červnu projednat vláda.
Podle analýzy, kterou na začátku letošního roku zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu, brzdí rozvoj české ekonomiky hlavně neefektivní státní úřady, pomalé soudy a špatná infrastruktura. Naopak silnou stránkou ČR je kvalitní věda a výzkum, stabilní hospodářské prostředí a schopnost přilákat zahraniční investice.
Třeba v hodnocení kvality institucí si loni Česko meziročně pohoršilo o deset míst a skončilo mezi státy světa na 72. pozici. Výrazně se propadlo také v efektivitě trhu práce, a to o 13 pozic na 33. místo. V oblasti investičního prostředí ČR klesla o deset míst na 38. pozici a v podnikatelském prostředí o devět míst na 34. pozici žebříčku. Zlepšení loni zaznamenala pouze tuzemská infrastruktura. V této oblasti ČR skončila na 39. místě, zatímco v roce 2009 jí připadla 48. pozice.
Výroba lokomotivy typu 109E (ř. 380) ve Škodě