Doplňkové spoření na penzi loni nestíhalo inflaci. Většina fondů zaostala

Celkem 16 z 27 účastnických fondů nedokázalo v loňském roce svou výkonností překonat inflaci, která činila v průměru 2,5 procenta. Na 14 fondů skončilo dokonce v záporných hodnotách. Údaje získala ČTK od Asociace penzijních společností. Doplňkové penzijní spoření mělo koncem roku 763 332 lidí, o 42 procent více než o rok dříve.

Z pohledu zhodnocení si nejlépe vedly dynamické fondy, které investují převážně do akcií. Připisovaly si zhodnocení nejčastěji mezi pěti až devíti procenty, výjimkou nebyla ani dvouciferná čísla.

Vyvážené fondy, kde už je akciový podíl nižší a dluhopisový vyšší, vykazovaly nižší zhodnocení, stále ale většinou nad inflací, v některých případech dokonce okolo čtyř procent.

Povinné konzervativní fondy loni kvůli poklesu cen dluhopisů vesměs připsaly záporné zhodnocení, přesto udržely dlouhodobé celkové kladné zhodnocení.

„Zhodnocení dynamických fondů příznivě ovlivnil celosvětový růst cen akcií, kdy hlavní americké akciové indexy dosáhly na historická maxima. Rovněž pražská burza zaznamenala oživení růstu cen,“ řekl ČTK manažer společnosti Chytrý Honza Jiří Pospíšil.

Příznivý ekonomický vývoj vedl podle něj některé centrální banky ke zvyšování úrokových sazeb. To se promítlo do poklesu cen dluhopisů, který nepříznivě ovlivnil výkonnost konzervativních penzijních fondů, podotkl.

Prezident asociace Aleš Poklop tvrdí, že trh penzijního spoření roste, lidé mu věří a smlouvy se uzavírají nejrychlejším tempem od jeho zavedení. „Ukazuje se, že možnost investovat naspořené peníze do dynamičtějších fondů nese výsledky, které původní penzijní připojištění nemůže mít,“ podotkl Poklop.

Více lidí přestoupilo k účastnickým fondům

Objem příspěvků účastníků v doplňkovém penzijním spoření dosáhl téměř 30 miliard korun. Za rok 2017 vzrostl o 11,9 miliardy korun.

Zatímco ze starých fondů v roce 2016 přestoupilo do doplňkového penzijního spoření jen necelých 18 tisíc lidí, loni už jich bylo 40 tisíc. Pokračování tohoto zájmu očekává i do budoucna. 

  • Nové smlouvy o penzijním připojištění mohli lidé uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat už jenom smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie.
  • Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
  • Pro transformované fondy je obtížné generovat zisk, protože ze zákona musí investovat hlavně do konzervativních nástrojů.

„Současně budeme podporovat legislativní úpravy, které by měly spoření na stáří ještě více zatraktivnit, ať půjde například o povinný příspěvek zaměstnavatelů, navýšení státních příspěvků, nebo zlepšení podmínek pro podnikatele,“ dodal Poklop.

V transformovaných fondech původního penzijního připojištění, do kterých již nelze vstupovat, zůstávalo na konci roku 2017 celkem 3 688 675 účastníků. Celkový objem příspěvků v těchto fondech činil 384 miliard korun. Jejich podrobnější výsledky z hlediska zhodnocení peněz za uplynulý rok budou zveřejněny až po valných hromadách penzijních společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 8 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 8 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026
Načítání...