Doplňkové spoření na penzi loni nestíhalo inflaci. Většina fondů zaostala

Celkem 16 z 27 účastnických fondů nedokázalo v loňském roce svou výkonností překonat inflaci, která činila v průměru 2,5 procenta. Na 14 fondů skončilo dokonce v záporných hodnotách. Údaje získala ČTK od Asociace penzijních společností. Doplňkové penzijní spoření mělo koncem roku 763 332 lidí, o 42 procent více než o rok dříve.

Z pohledu zhodnocení si nejlépe vedly dynamické fondy, které investují převážně do akcií. Připisovaly si zhodnocení nejčastěji mezi pěti až devíti procenty, výjimkou nebyla ani dvouciferná čísla.

Vyvážené fondy, kde už je akciový podíl nižší a dluhopisový vyšší, vykazovaly nižší zhodnocení, stále ale většinou nad inflací, v některých případech dokonce okolo čtyř procent.

Povinné konzervativní fondy loni kvůli poklesu cen dluhopisů vesměs připsaly záporné zhodnocení, přesto udržely dlouhodobé celkové kladné zhodnocení.

„Zhodnocení dynamických fondů příznivě ovlivnil celosvětový růst cen akcií, kdy hlavní americké akciové indexy dosáhly na historická maxima. Rovněž pražská burza zaznamenala oživení růstu cen,“ řekl ČTK manažer společnosti Chytrý Honza Jiří Pospíšil.

Příznivý ekonomický vývoj vedl podle něj některé centrální banky ke zvyšování úrokových sazeb. To se promítlo do poklesu cen dluhopisů, který nepříznivě ovlivnil výkonnost konzervativních penzijních fondů, podotkl.

Prezident asociace Aleš Poklop tvrdí, že trh penzijního spoření roste, lidé mu věří a smlouvy se uzavírají nejrychlejším tempem od jeho zavedení. „Ukazuje se, že možnost investovat naspořené peníze do dynamičtějších fondů nese výsledky, které původní penzijní připojištění nemůže mít,“ podotkl Poklop.

Více lidí přestoupilo k účastnickým fondům

Objem příspěvků účastníků v doplňkovém penzijním spoření dosáhl téměř 30 miliard korun. Za rok 2017 vzrostl o 11,9 miliardy korun.

Zatímco ze starých fondů v roce 2016 přestoupilo do doplňkového penzijního spoření jen necelých 18 tisíc lidí, loni už jich bylo 40 tisíc. Pokračování tohoto zájmu očekává i do budoucna. 

  • Nové smlouvy o penzijním připojištění mohli lidé uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat už jenom smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie.
  • Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
  • Pro transformované fondy je obtížné generovat zisk, protože ze zákona musí investovat hlavně do konzervativních nástrojů.

„Současně budeme podporovat legislativní úpravy, které by měly spoření na stáří ještě více zatraktivnit, ať půjde například o povinný příspěvek zaměstnavatelů, navýšení státních příspěvků, nebo zlepšení podmínek pro podnikatele,“ dodal Poklop.

V transformovaných fondech původního penzijního připojištění, do kterých již nelze vstupovat, zůstávalo na konci roku 2017 celkem 3 688 675 účastníků. Celkový objem příspěvků v těchto fondech činil 384 miliard korun. Jejich podrobnější výsledky z hlediska zhodnocení peněz za uplynulý rok budou zveřejněny až po valných hromadách penzijních společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...