Praha – České domácnosti stíhá jedna rána za druhou. Nejprve šlo o zdražování elektřiny vinou boomu solárních elektráren. Tentokrát půjde o zdražení tepla. Lidové noviny totiž píšou, že od roku 2012 podraží teplo z ústředního topení, a to rovnou o desítky procent. Dotkne se to zhruba milionu domácností. U průměrné rodiny s ústředním topením a teplou vodou půjde o tisíce korun ročně. Za vším stojí nárůst cen hnědého uhlí.
Těžaři zdraží na dvojnásobek
Většině tepláren, které spalují hnědé uhlí, končí v příštím roce smlouvy s těžebními společnostmi. Jenže těžaři už nyní křičí, že je uhlí nedostatek a nové smlouvy nebudou bez zdražování. A ceny půjdou nahoru u všech tří těžebních společností. Například Czech Coal ceny zvedne minimálně na 70 korun za gigajoule, tedy dvojnásobek proti současnému stavu.
ředitel Czech Coalu pro vnější vztahy Radek Stavěl
„Naše cenová politika je založena na tržní tvorbě cen. Hnědé uhlí proto nabízíme za stále výhodnějších podmínek, než činí náklady na jeho možné substituty. V teplárenství jsou jimi především černé uhlí, zemní plyn a biomasa.“
Nové uhlí budou muset v příštím roce objednat například teplárny v Příbrami, Strakonicích nebo Žďáru nad Sázavou. Smlouva končí i teplárnám v Mělníce, které vytopí přibližně polovinu Prahy. Dlouhodobou smlouvu nemají ani Elektrárny Opatovice, které vyrábějí teplo pro Hradec Králové, Pardubice a Chrudim. Dodávky mají zajištěné jen do roku 2015.
Za vším stojí tvrzení těžařů, že uhlí je nedostatek. Tlačí tak na vládu, aby prolomila těžební limity. „Pokud by se uvolnily těžební limity, mělo by české teplárenství zdroje uhlí na dalších 50, možná až 70 let,“ tvrdí místopředseda teplárenského sdružení Tomáš Drápela. Lidové noviny ale píší, že po roce 2013 nemá Czech Coal prodaných sedm milionů z plánovaného objemu těžby 9,5 milionu tun ročně. Drápela ale v rozhovoru pro ČT řekl, že těžařské firmy opravdu nemají co nabídnout. Ani prolomení limitu by však podle analytika ENA Jiřího Gavora nepomohlo. Vyvolalo by totiž dlouhodobé spory, takže už je na toto řešení poměrně pozdě.
Když stát neprolomí limity, ať odvětví reguluje
generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela
„Nechceme zbytečně vyrábět drahé teplo a cpát nepřiměřené zisky těžařským společnostem.“
Politici ale nemají v plánu blížící se katastrofě zabránit, stěžují si zástupci tepláren. Nepomohou ani prolomením limitů, ani jinak. „Dvacet let už o tom jednáme s vládou. Vždy nám bylo řečeno, že vědí, že je to palčivý problém, nicméně vždy se to zametlo pod koberec. Chceme znát jasné stanovisko, zda budeme mít z čeho vyrábět,“ stěžuje si Drápela.
„Uhlí, které je v zemi, nadále patří státu. Stát v podstatě privatizoval pouze těžební práva. Stát se pustil do tohoto byznysu tím, že v roce 91 v jisté euforii někdo namaloval v severních Čechách nějaké čáry, za kterými se prostě nesmí těžit. A tím pádem my si myslíme, že pokud tuto situaci způsobil stát, tak by se k ní měl postavit a ty těžební limity uvolnit tak, abychom my mohli se soukromými těžařskými společnostmi standardně jednat,“ dodává Drápela o horním zákoně. Vzápětí však dodal, že by stačilo i to, aby stát neměnil energetickou koncepci každé čtyři roky, ale jasně řekl, zda mají teplárny přejít na alternativní zdroje, nebo spoléhat na uhlí.
Změna technologií by teplo zdražila také
Těžařským společnostem nahrává i fakt, že převedení tepláren na spalování zemního plynu je problematické. Vyžaduje totiž miliardové investice, které by cenu tepla taktéž výrazně zvedly. Převod tepláren na spalovny černého uhlí by totiž bylo také extrémně drahé. Teplárny se nemohou obrátit ani na Severočeské doly. Uhlí totiž odtamtud míří především do elektráren společnosti ČEZ, která je vlastní.
Tomáš Drápela: dovoz nepřipadá v úvahu kvůli ceně a logistice
„Třeba v Plzni se v zimě denně spálí dva vlaky uhlí po 27 vagonech.“
Gavor tvrdí, že jedinou variantou je, aby se už provozovatelé tepláren na výše zmíněné změny začali připravovat. Jsou podle něho nevyhnutelné. Jako příklad uvádí právě Drápelu, který podle něho dělá, co může. Na Plzeňsku byl nedávno zprovozněn největší zdroj na biomasu v celém regionu.
Část zdrojů využije biomasu, část přejde na plyn, malá část se s tím nevypořádá a skončí, myslí si Gavor. „Podle mého názoru ta poptávka po uhlí bude částečně klesat i přirozeným vývojem. V průběhu uplynulých dvou let se poptávka po uhlí snížila o čtyři miliony tun, aniž to vyvolalo nějaké problémy na trhu,“ dodává analytik.
