Dohody o plynu mají být podepsané dnes, Říman je mírně optimistický

• ČT24

18. 1. 200919. 1. 2009‌‌|Zdroj: ČT24

Plyn

Zdroj: ČT24

Praha - Po jednání mezi ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenkovou a ruským premiérem Vladimirem Putinem, které proběhlo v noci na neděli, převládá mezi politiky mírný optimismus. V tomto duchu se v Otázkách Václava Moravce vyjádřil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman i slovenský ministr hospodářství Lubomír Jahnátek. Oba prý budou klidnější, až budou plynovody plné. Podle agentury Interfax k podpisu dohody dojde odpoledne v Moskvě za účasti premiérů Vladimira Putina a Julije Tymošenkové. Alespoň načas by tak skončil spor, kvůli kterému od 7. ledna do EU přes Ukrajinu neproudí žádný ruský plyn.

Ukrajina už dříve oznámila, že je schopná dostat plyn na slovenské hranice dvě hodiny po podpisu smluv, využila by k tomu plyn ze zásobníků. Jinak totiž trvá 36 hodin, než se plyn dostane z východní ukrajinsko-ruské hranice až ke Slovensku. To by usnadilo situaci u našich východních sousedů, Slovensko totiž muselo začít čerpat plyn z Česka a omezit největší odběratele.

Nedostatek plynu měly vyřešit odstavené jaderné elektrárny

Slovensko si vysloužilo kritiku za nápad spustit část jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích, Lubomír Jahnátek ale vyloučil spekulace, že to bylo kvůli hospodářským ziskům: „My jsme vycházeli z aktuální situace v přenosové soustavě, která byla hlavně v pátek a v sobotu kritická a byla blízko tzv. black outu. Hlavně díky České republice se nám ji podařilo stabilizovat,“ poděkoval slovenský ministr. Definitivní rozhodnutí o odstavení jaderné elektrárny by prý mělo padnout příští týden.

Podobné úvahy zaznívají i z Bulharska, jedině tyto dvě země jsou v Evropské unii totiž na ruském plynu stoprocentně závislé. Přes deset tisíc lidí dnes v bulharské metropoli Sofii demonstrovalo za znovuotevření dvou bloků jaderné elektrárny Kozloduj. Po souhlasu EU může být jeden blok této elektárny během týdne zapojen, sdělil pak ředitel elektrárny Ivan Genov. Oba bloky jaderné elektrárny byly z bezpečnostních důvodů uzavřeny jako jedna z podmínek vstupu země do EU. Bulharsku to však způsobilo velké finanční ztráty a na celém Balkáně vyvolalo nedostatek elektřiny. 

Martin Říman

„Řekli to premiéři, tak snad si nikdo nedovolí udělat něco jiného.“

Z celé Evropy se začínají ozývat hlasy, co se stane, pokud se ani dnešní dohodou rusko-ukrajinský spor nevyřeší. Podle Martina Římana, který už 14 dní s oběma zeměmi vyjednává za Evropskou unii, by to znamenalo naprostý krach důvěry evropských zákazníků. EU prý sice nemůže uplatnit diplomacii dělových člunů, Ukrajina se ale výhledově chce stát členem unie a Rusko zase žádá podporu EU při svém vstupu do Světové obchodní organizace. Diplomaté by proto mohli uplatnit i tyto nástroje při vyjednávání.  

Není Česko na ruském plynu příliš závislé?

V Otázkách Václava Moravce se také mluvilo o snížení závislosti na ruském plynu. Stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) zdůraznil, že teď příchazí v úvahu spíše diverzifikace cest než diverzifikace zdrojů. Už teď do Česka neproudí plyn jen přes Ukrajinu, ale také přes Bělorusko. A mluví se i projektech Nord Stream, který má vést po dně Baltského moře, South Stream a Nabucco, které mají do Evropy přivést plyn z oblasti Kaspického moře. Stále ale půjde o ruský plyn.

Pokud by se Česko rozhodlo pro diverzifikaci zdrojů, pak to samozřejmě možné je, ale Martin Říman i bývalý ministr průmyslu Vladimír Dlouhý zdůraznili vysoké náklady této cesty. Česko by se mohlo přeorientovat na kapalný plyn, jako to v minulém desetiletí udělala Velká Británie, když vystavěla zásobníky i potřebnou infrastrukturu. Pak by bylo možné získávat plyn např. z Alžírska, Egypta, Trinidadu a dalších zemí.

Ostatně s podobnou variantou počítá i jedna z analýz, jak by mohla být pokryta spotřeba plynu EU v roce 2020. Podle ní by podíl ruského plynu tvořil pouze 27,5 %, stejnou část by tvořily dodávky suroviny ze dna Severního moře. Menší část, asi 10-15 procent, by tvořily dodávky ze Severní Afriky a ze Středního východu, kapalný plyn by se na celkové spotřebě podílel asi 10-20 procenty.