Kodaň - Konference OSN o klimatu se dnes v Kodani vyhnula hrozbě neúspěchu tím, že formálně „vzala na vědomí“ novou dohodu o boji proti globálnímu oteplování. Tato formulace podle analytika, na kterého se odvolává agentura AFP, rovněž činí dohodu platnou, a přitom se vyhýbá přímému schválení dohody. Tu v pátek dojednal americký prezident Barack Obama s lídry klíčových rozvíjejících se zemí. Oznámila to agentura Reuters. Proti dohodě se postavila malá skupina zemí, které ji ostře odmítly. Závěrečné rozhodnutí by nyní mělo zahrnovat seznam zemí, které jsou pro dohodu, a ty, které jsou proti ní.
Příčinou nesouhlasu států, jako je například Bolívie, Venezuela a Súdán, je skutečnost, že v dokumentu chybí konkrétní cíle pro snižování emisí oxidu uhličitého. Dohoda předpokládá vytvoření zvláštního fondu, kdy budou rozvojové státy ročně dostávat 100 miliard dolarů na boj s klimatickými změnami, a to nejdéle do roku 2020. Předsedající dánský premiér Lars Lökke Rasmussen se v noci na dnešek rozhodl dohodu předložit plenárnímu zasedání, čímž rozpoutal nekonečné diskuse. Značný rozruch vzbudilo i prohlášení súdánského zástupce Lumumby Di-Apinga, který řekl, že dohoda odsuzuje Afriku k tomu, aby umírala na globální oteplování. Tento fakt srovnal s holokaustem. Jeho vyjádření však jiné delegace odsoudily.
Po celonočním jednání, při němž se nepodařilo rozpory překonat, vyhlásil dnes dopoledne dánský premiér Rasmussen přestávku na konzultace s vysokými činiteli OSN. Po ní se rozhodlo vzít dohodu jen „na vědomí“. Pouhá politická a právně nezávazná deklarace, k níž státníci v pátek dospěli, požaduje udržet globální oteplování do dvou stupňů Celsia oproti předindustriální éře. Připojily se k ní především Spojené státy, Evropská unie a velké rozvíjející se země, jako jsou Čína, Indie, Jihoafrická republika a Brazílie.
Některé rozvojové země dohodu zásadně odsoudily
Delegáti z řad rozvojových zemí „Kodaňskou dohodu“ ostře odsoudili. „Je mi líto, že musím oznámit, že Tuvalu nemůže tento dokument přijmout,“ řekl Ian Fry, delegát malého ostrovního státu v jihozápadní části Tichého oceánu. Malé ostrovy protestují proti části dokumentu, který stanovuje cíl budoucího globálního oteplení do dvou stupňů Celcia. Tuvalu trvá na 1,5 stupni, protože jinak by prý ostrovy zmizely pod zvýšenou hladinou světového oceánu.
Bolivijský delegát zase obvinil předsedajícího dánského premiéra Larse Rasmussena, že brání demokracii a transparentnosti konference. K němu se připojil zástupce Kolumbie, podle něhož Rasmussen provedl státní převrat proti OSN. Podle Kuby se americký prezident Barack Obama na konferenci choval jako imperátor a oznámil dohodu, která neexistuje.
Evropská unie: Lepší něco než nic
Přestože nejsou Evropané plně spokojeni, odmítnutí dohody je ani nenapadlo. „Není to dokonalá dohoda, není takové povahy, aby odpovídala na klimatickou hrozbu. Ale je to začátek, na kterém musíme stavět,“ řekl Fredrik Reinfeldt. Se švédským premiérem souhlasil jeho britský protějšek: „Potřebujeme nyní rychle pokračovat, abychom dosáhli právně závazné dohody,“ dodal Gordon Brown.
Předseda Evropské komise José Barroso prohlásil, že navržený text dohody je „lepší než nic“, dokonce i když je prý daleko za očekáváním. „Nechci skrývat své zklamání vzhedem k ambicím, v tomto ohledu je text deklarace daleko za tím, co jsme čekali,“ řekl Barroso. Dodal, že jde ale jen o první krok a že musí následovat mnoho dalších.
Sarkozy: Dohoda zavazuje celou planetu
Angela Merkelová před plenárním hlasováním prohlásila, že kompromisní dohodu podpoří, i když v ní vyvolává smíšené pocity. „To rozhodnutí bylo pro mne velmi těžké. Udělali jsme jeden krok, ale doufali jsme v několik dalších,“ řekla kancléřka a dodala, že dohoda nejde pro ambiciózní Evropu dost daleko.
Ujednání, které se nazývá Kodaňská dohoda, bránil i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Podle jeho slov dohoda není dokonalá, ale nejlepší možná. „S Josém Barrosem, předsedou Evropské komise, německou kancléřkou Angelou Merkelovou, britským premiérem Gordonem Brownem a s Barackem Obamou, americkým prezidentem, jsme si vybrali schválení dohody, která je výsledkem mimořádně složitých jednání, protože zavazuje celou planetu,“ prohlásil Sarkozy.
Hlavní body Kodaňské dohody o ochraně klimatu
- podstatné snížení globálních emisí tak, aby růst globální teploty nepřekročil dva stupně ve srovnání s předindustriální érou
- v dohodě není zakotvena právní závaznost
- rozvinuté země budou poskytovat adekvátní, předvídatelné a setrvalé finanční zdroje, technologii a kapacity pro podporu realizace adaptačních opatření v rozvíjejících se zemích
- financování bude pocházet z nejrůznějších zdrojů, veřejných i soukromých, bilaterálních a multilaterálních, včetně alternativních zdrojů financování
- rozvíjející se země mají monitorovat své snahy v souladu s předpisy pro mezinárodní konzultace a analýzy na základě jasně definovaných směrnic, které zajistí, že národní svrchovanost je respektována, výsledky budou země každé dva roky předávat OSN
