Washington / New York – Americká administrativa je už týden bez peněz. Prezident Barack Obama opět vyzval předsedu Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera, aby nechal hlasovat o rozpočtu, a ukončil tak blokování vlády. Třetí nejmocnější muž Spojených států ale tvrdí, že pro konec platební neschopnosti není v dolní komoře Kongresu dostatečná podpora. Mezinárodní měnový fond mezitím varoval, že zablokovaná politika v USA může mít katastrofální následky pro celý svět.
Osmý den vlády bez peněz. Podle předsedy Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera ukončení patu brání nedostatečný počet poslanců. Bílý dům ale vzkazuje, že to jsou jen výmluvy.
„Důvodem, proč předseda Boehner nenechal hlasovat o rozpočtu, je to, že teď zřejmě nechce ukončit stav, kdy vláda nefunguje,“ myslí si prezident Obama. Že ve sněmovně sedí dostatek umírněných republikánů, kteří by se při hlasování o rozpočtu přidali k demokratům, tvrdí i americká média.
Boehner však Obamovi vrátil úder neméně ostrými slovy: „Neměli bychom schvalovat třetí zákon předtím, než Senát zvedne p***l a začne něco dělat.“
Závěr politické bouře je tak zatím v nedohlednu. Čeká se jen na to, kdo ustoupí jako první – zda John Boehner, nebo Barack Obama. Zatímco ten první si stěžuje, že s ním vládce Bílého domu nechce vyjednávat, podle toho druhého zase šéf dolní komory Kongresu drží vládu jako rukojmí.
Spojeným státům přitom dojdou peníze na splácení dluhů už 17. října, pokud nebude do tohoto data zvýšen tzv. dluhový strop. Na to upozornil ve své pravidelné prognóze vývoje globálního hospodářství i Mezinárodní měnový fond (MMF). Jeho hlavní ekonom Olivier Blanchard se obává, že neschopnost Spojených států splácet dluhy by mohla vážně narušit finanční trhy.
„Důsledky neschopnosti splácet dluhy by se projevily okamžitě,“ prohlásil Blanchard. „Považujeme to za málo pravděpodobné, ale kdyby se to stalo, mělo by to citelné dopady,“ dodal s tím, že jedním z důsledků by pravděpodobně byla nová hospodářská recese v USA.
O katastrofálních důsledcích, hluboké recesi a chaosu, které by následovaly po rozhodnutí nezvýšit dluhový strop, hovořil ve svém projevu rovněž prezident Obama.
MMF nicméně předpokládá, že nynější období ochromení vládní činnosti kvůli rozpočtovým sporům bude velmi krátké a že se politici dohodnou i na zvýšení limitu pro zadlužení, k němuž se Washington dostane příští týden.
Republikánští kongresmani již avizovali, že budou v souvislosti se zvýšením dluhového stropu trvat na jednání o omezení rozpočtového deficitu. Navrhli proto vytvoření dvacetičlenného výboru složeného z představitelů obou stran, který by připravil příslušná opatření. Podobný „supervýbor“ byl ustaven již v létě 2011, ale bezvýsledně.
Obama na to konto deklaroval, že bude ochoten jednat prakticky o čemkoli, včetně reformy zdravotnictví a dalšího snižování deficitu, ovšem až po schválení rozpočtu a zvýšení dluhového stropu. K ustavení zvláštního výboru není podle něj důvod, k tomuto účelu prý dostačují rozpočtové výbory obou komor Kongresu.
VYHLÍDKY GLOBÁLNÍ EKONOMIKY PODLE MMF
Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta, což bude nejméně od vypuknutí recese v roce 2009. V příštím roce pak tempo růstu mírně oživí a dosáhne výše 3,6 procenta. Mezinárodní měnový fond to předpověděl ve své podzimní prognóze, a svou letošní předpověď tak zhoršil už pošesté za sebou. K poslednímu odhadu dospěl fond na základě výrazného útlumu ekonomické aktivity rozvíjejících se zemí v čele s Čínou, Indií a Ruskem.
