Jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy v podstatě zkrachovala. Televizi ZDF to řekl německý vicekancléř a ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Plánovaná dohoda s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) by měla odstranit některé zbývající překážky v obchodování mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Úřad obchodního zmocněnce USA se ke Gabrielovým výrokům zatím nevyjádřil, uvedla agentura AP.
Zástupci Evropské komise o TTIP jednají s americkou stranou už od roku 2014. O smlouvě se často mluví jako o ekonomické severoatlantické alianci.
Její zastánci tvrdí, že oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu. Některé země EU ale mají proti dohodě námitky a bojuje proti ní i řada aktivistů i jiných skupin. Podle nich TTIP omezí demokratická práva Evropanů, zatímco koncerny budou mít ještě větší vliv na vznik zákonů.
Vicekancléř dodal, že během 14 kol rozhovorů se zástupci EU a USA nedohodli na žádné z 27 projednávaných kapitol. „Jako Evropané se přirozeně nemůžeme podrobit americkým požadavkům,“ řekl.
Zpravodaj ČT ve Spojených státech Martin Řezníček k tomu uvedl, že také Američané, se kterými mluvil, jsou skeptičtí, jen to nedávají najevo tak veřejně. Mnozí se domnívají, že když dohoda nebude uzavřena do konce roku, „tak je mrtvá“. Spornými oblastmi například zůstávají bezpečnost potravin či zemědělství. Navíc se v předvolební kampani v USA používá volný obchod téměř jako sprosté slovo, uvedl zpravodaj. Oba kandidáti na amerického prezidenta jsou například odpůrci dohody USA s tichomořskou oblastí. Resuscitovat jakékoliv jednání EU–USA bude velmi obtížné, dodal Řezníček.
Zastánci TTIP tvrdí, že tato smlouva oběma stranám přinese mimo jiné rychlejší hospodářský růst. Některé země EU ale mají proti dohodě námitky, bojuje proti ní také řada lidí – podle nich i kvůli netransparentnosti a možným dopadům na zemědělství a životní prostředí.
Německá kancléřka Angela Merkelová nicméně v červenci prohlásila, že dosažení dohody je „zcela v zájmu Evropy“. Šéfové vyjednávacích týmů Evropské unie i Spojených států v polovině července uvedli, že věří v možnost dokončení dohody během tohoto roku. Budoucnost smlouvy podle nich neohrozilo ani rozhodnutí Británie opustit unii.
V dubnu letošního roku smlouvu podporoval při své rozlučkové cestě po Evropě i americký prezident Barack Obama. Už tehdy zaznívaly pochybovačné hlasy o jejím osudu. „Pokud se Spojené státy a Evropská unie co nejrychleji nedohodnou na Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, tak šance, že dohoda někdy vznikne, padne rychle k nule,“ uvedl například americký politolog Peter Doran.
Dojednání dohody chtěla stihnout do ledna 2017, tedy než Obama odejde z funkce, například eurokomisařka pro obchodní politiku Cecilie Malmströmová. Uvedla to loni v červnu po setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).
Dohoda a dopady na Česko
O možném vlivu dohody na Česko si nechalo zpracovat studii i tuzemské ministerstvo průmyslu a obchodu. V případě jejího podpisu očekávalo pozitivní dopad na HDP, zaměstnanost i obchodní bilanci.
V květnu o dohodě diskutovaly v pořadu Otázky Václava Moravce české europoslankyně Dita Charanzová (ANO) a Kateřina Konečná (KSČM) a shodly se, že letos se TTIP zřejmě dojednat nestihne. Přičetly to nadcházející změně americké administrativy po prezidentských volbách a s tím spojeným zpožděním.
„Už ani samotní Američané nevěří, že se to stihne. Byl tu vyjednavač USA a jasně sdělil, že je šest problémových kapitol, na kterých se bude velmi těžko hledat shoda, pokud je to vůbec možné,“ uvedla v OVM Kateřina Konečná. Podle ní vidí američtí vyjednavači jako reálný horizont pro uzavření smlouvy rok 2018. „A to se ještě nebavíme o tom, jak bude ratifikována jednotlivými členskými státy, což může být spíš řada let než měsíců,“ dodala Konečná.
Spor se vede i o dohodu s Kanadou
Gabriel nicméně podpořil dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou známou jako CETA, která již byla dojednána. I ta však budí nesouhlas části veřejnosti. V některých německých městech jsou na 17. září ohlášeny demonstrace jak proti TTIP, tak proti dohodě CETA, uvedla agentura DPA.
Zároveň proti dohodě s Kanadou (Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi EU a Kanadou, CETA ) vznikla v Německu ústavní stížnost. Připojilo se k ní zhruba 125 tisíc Němců. Kritici smlouvy chtějí zabránit tomu, aby dohoda po říjnovém summitu Unie a Kanady vstoupila byť jen provizorně v platnost, informoval server Spiegel Online. Kritici dohody CETA se obávají, že volný obchod s Kanadou ohrozí současnou míru ochrany spotřebitelů a životního prostředí.
Za obvyklých okolností by pro její schválení, jako u ostatních dohod uzavíraných Unií, stačil souhlas vlád zemí EU a Evropského parlamentu. Evropská komise ale navrhla proces, který počítá i s ratifikacemi v národních parlamentech členských zemí. Než by se parlamenty k dohodě vyjádřily, dohoda by platila v provizorním režimu.
Na Británi musí být přísnost, soudí Gabriel
Gabriel v rozhovoru pro ZDF také varoval před problémy, které by mohl vyvolat špatný postup při realizaci brexitu, tedy odchodu Británie z EU. „Brexit je špatný, jeho ekonomické dopady ale nebudou tak výrazné, jak se někteří obávají. Je to spíše psychologický problém a velký problém z politického hlediska,“ poznamenal vicekancléř. Dodal, že svět nyní na Evropu nahlíží jako na nestabilní kontinent.
Gabriel také poukázal na nebezpečí, že Británii by mohly následovat další členské země EU. „Je třeba zajistit, abychom Británii nedovolili ponechat si ty takříkajíc pěkné věci spojené s Evropou a zároveň se zbavit závazků,“ citovala jej agentura Reuters.
Merkelová ovšem v televizi ARD varovala před ukvapenými kroky po rozhodnutí Británie odejít z EU. „Než abychom vyvíjeli nějakou hektickou činnost, měli bychom si možná nejdřív v klidu říct, co musíme dělat do budoucna lépe jako sedmadvacítka (zbylých zemí EU),“ prohlásila v neděli kancléřka.
