Atény - Reakce na záchranný plán pomoci Řecku jsou z většiny pozitivní. Vítají jej zejména francouzská média, hlavní zásluhy připisují prezidentovi Sarkozymu. Naopak německý tisk je spíše rozpačitý. Finančníci záchranný plán zatím schvalují, jestli bude fungovat však ukáže až čas. Záchranný plán počítá kromě finanční pomoci i s dalšími změnami, které by měli pomoct ohroženým zemím v budoucnosti. Vzniknout by měla evropská ratingová agentura a evropská obdoba měnového fondu.
„Tohle rozhodnutí zmírní napětí a odstraní pochybnosti. Věřím, že se situace na trzích v nejbližších dnech uklidní,“ myslí si Jyrki Katainen, finský předseda vlády. Stefan Scharffetter, obchodník Baader Bank, je však opatrnější. „Nevěřím, že je Řecko definitivně zachráněno. To je ještě daleko. Musí začít úplně od začátku - zajistit si vyrovnané rozpočty a pracovat na postupném snižování dluhu.“
Francouzská média dohodu oslavují. Podle deníku Les Echos je hlavním vítězem francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který prý dokázal na krizi rychle reagovat. „Bez rozhodného zapojení Francie by nebylo možné dosáhout žádného pokroku, neexistovala by ani bez cesty Nicolase Sarkozyho do Berlína na setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která byla trochu pod tlakem ze strany šéfa Evropské centrální banky Jeana-Clauda Tricheta,“ píše Les Echos. "Věřím, že všechny země eurozóny nebudou jen pečlivě dodržovat své současné závazky, ale budou vpředu a přijmou odpovídající opatření, jako v případě
Itálie," uvedl Trichet. Vyzval rovněž opět ministry financí eurozóny aby využili své pravomoci a snažili se vzpurné vlády donutit k přijetí strukturálních reforem.
Petr Robejšek, ekonom:
„To, co zažíváme, je konflikt mezi jihem, který si žil nad poměry, a pracovitým a spořivým severem. Evropská integrace měla tyto konflikty odstranit, ale ona je ještě zintenzivňuje.“
Superlativy nešetří ani bruselský zpravodaj deníku Liberation Jean Quatremer. Podle něj je čtvrteční dohoda „nádherným úspěchem“ a dalším krokem k federální Evropě a vytvoření jednotných evropských dluhopisů. „Rád bych vzkázal všem euroskeptikům, kteří předpovídali neodvratitelný krach: 'Zase jste neměli pravdu!',“ píše Quatremer na svém blogu.
- Řekové v Aténách v průběhu generální stávky protestují proti vládním škrtům autor: ČT24, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2641/264034.jpg
- Německá kancléčka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2648/264710.jpg
- Les Echos autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/961/96001.jpg
Němci jsou však rezervovaní až rozpačití. Některá média jsou názoru, že Řecku půjčené peníze již v Německu neuvidí a podmínky pomoci vidí spíše jako dotační program než cokoliv jiného. „Další peníze pro Řecko můžeme téměř považovat za dárek, který již nikdy nedostaneme zpátky,“ říká v deníku Frankfurter Algemeine Zeitung šéf institutu Ifo Hans-Werner Sinn.
Bulvární Bild říká, že řecký bankrot je tímto oficiální a připomíná svůj komentář z 22. ledna letošního roku. „Řecko již dále nemůže nést tak obrovský dluh. Každý, kdo mu půjčí peníze, je již nikdy neuvidí,“ napsal tehdy deník. V Německu se nicméně objevují i pozitivní reakce, opatrný optimismus projevuje deník Financial Times Deutschland (FTD). „Evropa má právo tleskat, přinejmenším alespoň jednou rukou,“ píše v redakčním editorialu. Zapojení soukromého sektoru do nového záchranného programu pro Řecko je podle FTD vítězstvím německé kancléřky Angely Merkelové. Pozitivní prý rovněž je, že Řekové se až do konce desetiletí neobjeví na trzích a z „jednotky intenzivní péče se tak přesunuli na rehabilitační oddělení“.
Řecká média ve většině optimistická
V řeckých médiích se po dlouhé době objevila jistá míra optimismu. Jedinou výjimkou je levicový tisk, který se k rozhodnutí staví velice kriticky. Ostatní ovšem o novém balíčku pomoci hovoří veskrze kladně. Některé noviny ho dokonce hodnotí jako „nový Marshallův plán.“ Má přinést zklidnění vývoje řecké ekonomiky, vytvořit jakýsi „ochranný val“ kolem eura a řeckých bank. Mluví se též o tom, že schválení pomoci je velkým vítězstvím premiéra Papandrea. Jistá nejistota ovšem panuje kolem toho, že některé země požadují záruky, zatím se ale neví jaké. V úvahu přichází například státní podniky či půda. Samotní Řekové jsou spíše skeptičtí a čekají na další podrobnosti.
