Praha – Společné jednání šéfů parlamentních stran o podobě finanční ústavy zatím žádný výsledek nepřineslo. Strany jsou ale ochotné dál o návrhu diskutovat. ODS a TOP 09 především odmítají požadavek ČSSD spojit normu s dalšími zákony. Finanční ústavu neboli ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti loni v říjnu poslala sněmovna do dalšího čtení. Pro to, aby ústava prošla, je potřeba, aby byla schválena v takzvané ústavní většině. Na kompromisu se tedy musí dohodnout všechny parlamentní strany.
Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD:
„Sociální demokracii jde o to, aby došlo k takové úpravě připravované legislativy, která by umožnila vládě do budoucna pružněji reagovat v případě rozsáhlého hospodářského poklesu. Domníváme se, že by v zákoně měla existovat výjimka, která by při vyšším hospodářském poklesu umožnila vládě rozpočtově reagovat.“
„Zákon by neměl omezovat výdaje na financování zdravotní péče a výdaje na financování důchodů. Jeho ustanovení by neměla znemožnit financování zákonem garantované zdravotní péče a také výplatu přiznaných starobních důchodů.“
„Za velmi důležitou součást jednání pokládáme také dohodu politických stran o tom, že už do voleb nebudou předkládány návrhy, které by významným způsobem snižovaly příjmy veřejných rozpočtů.“
ČSSD pošle dle svého předsedy své připomínky ministerstvu financí. Ten také podotkl, že jde o závažné rozhodnutí, které bude muset učinit na straně sociální demokracie předsednictvo strany. Předpokládá tedy, že výsledný návrh, který ze strany ministerstva financí vzejde, bude předložen předsednictvu v průběhu května. „To potom přijme stanovisko, které bude důležité i pro hlasování poslaneckého klubu sociálních demokratů,“ dodal.
Miroslav Kalousek (TOP 09), ministr financí:
„Jsem v roli jak předkladatele ministra financí, tak statutárního zástupce TOP 09. Za obě dvě tyto pozice mohu říci, že je pro nás přijatelné akceptovat požadavky sociální demokracie, které vznášela jak k tomuto ústavnímu zákonu, tak k jeho prováděcímu zákonu. S čím ale souhlasit nemohu, aby tyto návrhy, pro které hledáme ústavní většinu, byly spojovány s daňovou legislativou, která byla předložena v rámci rekodifikace občanského zákoníku. Trváme na tom, že se bavíme pouze o tomto ústavním zákonu a o zákonu prováděcím, nikoliv o jiných právních normách.“
Vojtěch Filip, předseda KSČM
„Zřízení Národní rozpočtové rady považujeme za zřízení nadbytečné instituce, která dělá větší alibismus ústavních institucí, zejména vlády, ale i například Poslanecké sněmovny a Nejvyššího kontrolního úřadu. Pokud jde o záležitosti týkající se veřejného zdravotního pojištění, jsme toho názoru, že se jedná o kategorii, která je zajištěna již ústavním zákonem a nemá to smysl jiným ústavním zákonem zmenšovat. A pokud je o navázání na jiné zákony, nedovedeme si představit, že by tato vláda měla možnost to zadlužit příští vládě způsobem, kdy by oni nemohli vůbec jednat. Vázání na jiné daňové zákony považujeme za legitimní, a to včetně toho, že jsme navrhli odložení občanského zákona, tedy i zákonů s tím souvisejících.“
Vít Bárta, předseda Věcí veřejných
„Věci veřejné (VV) nepodporují ústavní rozpočtový alibismus legitimizující v budoucnosti další zadlužování státu, a naopak při akceptaci pravicových stran dokonce zákaz snižovat daně. Zákaz snižovat daně v takzvaném druhém pásmu je podle VV naopak velmi prokrizový fenomén, a nikoliv protikrizový fenomén.“
Karolína Peake, předsedkyně LIDEM
„Strana LIDEM podporuje přijetí finanční ústavy. Považujeme to za velmi dobré preventivní opatření pro případné nezodpovědné vlády. Skřípeme zuby při požadavku sociální demokracie na zákaz snižování daní.“
„Ministerstvo financí obdrželo několik úkolů, které budeme muset splnit přes tento víkend. Předpokládáme, že se nám podaří návrh komplexního pozměňovacího návrhu dopracovat. V pondělí by měl být předložen a mohla by být zahájena diskuze na čtvrtečním rozpočtovém výboru,“ řekl náměstek ministra financí pro rozpočet Jan Gregor.
Mezi základní prvky normy patří i vznik Národní rozpočtové rady
Finanční ústavu schválila vláda loni v říjnu. Sněmovna návrh, který potřebuje získat ústavní většinu, do dalšího čtení poslala v únoru. Mezi základní prvky normy patří stanovení maximálního limitu pro výši vládního dluhu a vznik Národní rozpočtové rady. Obsažena je v ní i dluhová brzda, která stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu (HDP), bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry.
Národní rozpočtová rada by měla dohlížet na hospodaření státu a územních samosprávných celků, sledovat transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky nebo vypracovávat stanoviska k důležitým zákonům a jejich dopadům na rozpočet. Rada by měla být pětičlenná a její zřízení si podle materiálu vyžádá roční náklady 50 milionů korun.
Návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti obsahuje také seznam opatření, která má vláda uskutečnit při určitých pásmech zadlužení od 40 procent HDP výš. Právě tato hranice je už nyní fakticky překročena, a proto opoziční ČSSD požaduje, aby se rozmezí pro aktivaci opatření posunulo ze 40 až 50 procent HDP na 45 až 55 procent. Sociální demokraté také chtějí, aby vláda k finanční ústavě předložila prováděcí zákon. Za takových podmínek ji byli před dnešním jednáním ochotni podpořit.
Dluh ČR dosáhl podle Eurostatu ve třetím čtvrtletí loňského roku v poměru k HDP úrovně 44,9 procenta. Je to sice relativně nízká hodnota (osmá nejnižší v EU), tempo růstu státního dluhu má ale Česko v rámci unie sedmé nejvyšší – meziročně dluh narostl o 5,1 procentního bodu.
„Ministerstvo financí obdrželo několik úkolů, které budeme muset splnit přes tento víkend. Předpokládáme, že se nám podaří návrh komplexního pozměňovacího návrhu dopracovat. V pondělí by měl být předložen a mohla by být zahájena diskuze na čtvrtečním rozpočtovém výboru,“ řekl náměstek ministra financí pro rozpočet Jan Gregor.
Pavel Kohout, ekonom
„Upřímně si myslím, že celá koncepce finanční ústavy není moc dobře navržena. Je v ní totiž zabudovaný mechanismus, že když dluh vzroste nad určitou mez, tak to vede k automatickému zvyšování daní a současně snižování výdajů. Je to prokrizový mechanismus, tedy mechanismus, který zhoršuje hospodářské výkyvy.“
Vít Samek, vedoucí právního a sociálně-ekonomického oddělení ČMKOS
„Nerozumíme tomu, proč se přichází se zákonem o finanční ústavě. Podle našeho názoru se žádným zákonem ekonomická situace země nezlepší. Pokud by totiž zemi vedla vláda, která opravdu rozumí ekonomice a dělá konkrétní opatření, tak je zbytečné mít takový zákon. Může se to stát jen jakýmsi alibi pro vládu.“
Rozpočtový výbor sněmovny bude mít finanční ústavu na stole opět devátého května. Poslanci by tak rozhodnutí mohli odhlasovat ještě na květnové schůzi.
