Dogecoin vznikl jako vtip, dnes je z něj nejvýkonnější kryptoměna

Současný trh digitálních měn je v silném útlumu. Od začátku roku ztratil kolem 640 miliard dolarů (14,2 bilionu Kč) a každý krátký vzestup vystřídal další nelítostný výprodej. Za posledních 30 dní zpevnila jen kryptoměna s názvem dogecoin, která vnikla z recese.

Měna dogecoin byla vytvořena v roce 2013 jako parodie na internetový mem Doge, který tehdy ovládal internet. Mem Doge je založen na obrázcích psí rasy shiba doplněné vtipným vnitřním monologem.

Za poslední zhruba měsíc se hodnota dogecoinu podle serveru OnChainFX, který sleduje kryptoměny, zvýšila asi o 160 procent.

Proč zrovna dogecoin? Odpovědět na tuto otázku je stejně těžké jako říci, proč má tato mince vůbec nějakou hodnotu. Nicméně internetem koluje teorie, že na popularitě získala, když byla v polovině července přidána do oblíbené aplikace pro bezplatné obchodování na burze Robinhood.

I když to může vypadat jako slabý důvod pro zvýšení ceny, pointa může spočívat ve snadném přístupu k této minci. Čím jednoduší je mince nakoupit a obchodovat s nimi, tím větší balík peněz se do takového obchodu může vložit.

Parodii na kryptoměny založila i Venezuela. Ale ne záměrně

Další „parodií“ na kryptoměny, byť ne záměrnou, byl i záměr venezuelské vlády vydat vlastní kryptoměnu petro, krytou venezuelskou ropou.

Jak se stanoví hodnota měny petro
Zdroj: Oficiální vládní dokument/Elpetro.gob.ve

Venezuelská kryptoměna petro je ale podle českých odborníků na kryptoměny tak trochu „výsměch“ celému konceptu virtuálních peněz, který je založen na decentralizaci. „Samotné petro je svou architekturou silně centralizováno a jeho krytí přes ropu je závislé na státu. Z těchto důvodů se nejedná o skutečnou kryptoměnu v pravém slova smyslu. Je to spíše parodie, která chce využít popularity kryptoměn,“ konstatoval už dříve hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

A po petru Venezuela přišla i s další kryptoměnou petro gold, krytou zlatem. Naopak ministerstvo spravedlnosti Jižní Koreje začátkem letošního roku oznámilo, že zakáže obchodování s kryptoměnami, které jsou v tamní zemi velmi populární. To vyvolalo protesty a tamní vláda nakonec oznámila, že bude virtuální měny alespoň regulovat.

Boj kryptoměnám vyhlásila také americká internetová společnost Google, když začátkem letošního roku oznámila, že zakáže na svých webových stránkách reklamu na kryptoměny a další neregulované či spekulativní finanční produkty. Následuje tak totožný lednový krok společnosti Facebook.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...