Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě zkritizoval ministerstvo financí za uzavření dodatku ke smlouvě o měnové operaci z roku 2009. Kvůli němu platí Česká republika na úrocích přes 200 milionů korun ročně více, než kdyby dodatek neuzavřela. Ministerstvo v reakci uvedlo, že za sjednání dodatku zodpovídají dnes již bývalí zaměstnanci ministerstva.
„V roce 2009 ministerstvo financí uzavřelo u jedné z těchto (swapových ) transakcí dodatek, který protistraně umožnil volbu typu úrokové sazby, v důsledku čehož swapová transakce přestala plnit charakter zajišťující operace proti tržním rizikům,“ uvádí NKÚ.
Kvůli tomuto dodatku proto Česká republika platí roční úrok 3,2 procenta z 243,2 milionu eur (6,6 miliardy korun). Pokud by zmíněný dodatek nebyl uzavřen, byl by úrok v současné době nulový. Jen v roce 2014 by tak na úrocích Česká republika ušetřila 216 milionů korun, uvedl NKÚ.
Při těchto transakcích dochází k dočasné výměně prostředků v jedné měně za prostředky v druhé měně za předem dohodnutý kurz. Klasicky se swap používá ve chvíli, kdy chce jedna z měn překonat přechodný nedostatek likvidity a druhá má naopak přebytek likvidity.
Takzvaný měnový swap se tak používá například v zahraničním obchodě jako pojistka proti kurzovému riziku.
Spor o vytváření rezervy
Kontrola se zaměřila také na to, jak stát nakládal v roce 2014 s více než pěti miliardami korun, které zbyly z peněz rozpočtovaných na placení úroků ze státního dluhu. „Místo, aby stát tyto peníze vykázal jako úsporu v příslušné kapitole, ministr financí a vláda je převedli do jiných rozpočtových kapitol státního rozpočtu,“ upozornil NKÚ. O přesunu 1,7 miliardy korun rozhodla vláda, převod 3,4 miliardy korun podepsal jen ministr financí. Více než 90 procent peněz, o kterých rozhodoval ministr financí, směřovalo do různých rozpočtových kapitol jeho resortu.
Podobné vytváření skryté finanční rezervy, jejíž vyvedení do jiných rozpočtových kapitol není podmíněno souhlasem vlády, ale stačí k němu jen podpis ministra, přitom NKÚ kritizoval už v minulosti. NKÚ v souvislosti s rezervou upozorňuje také na to, že dluhopisy určené k vytváření rezervy státního dluhu může ministerstvo financí od února 2015 vydávat podle nových rozpočtových pravidel bez jakéhokoli omezení.
