Praha - Pouliční zmrzlináři čím dál více šidí své zákazníky. Do zmrzliny přidávají syntetická barviva, vodu a rostlinné tuky. Cena za kopeček je pak sice nízká, k označení zmrzlina mají ale takové produkty hodně daleko. Odborníci tak doporučují kupovat zmrzliny dražší, které jsou vyráběny z přírodních surovin.
Narazit na kvalitní a poctivou zmrzlinu je čím dál těžší. Řada prodejců zmrzliny šidí a zákazníci často dostávají do kornoutků něco, co nemá se zmrzlinou nic společného. „Když chtějí výrobci víc vydělat, tak tam přidají víc tekutiny, aby měli více hmoty a pak ta zmrzlina není dobrá, je taková vodová,“ popisuje zmrzlinářka Hedvika Kovaříková.
„Zmrzlina by určitě měla být založena na smetaně, na dobrém ovoci, na cukru a na vajíčkách. Rozhodně by se tam neměl objevit rostlinný tuk,“ řekl Miroslav Kubec z Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Nejkvalitnější je zmrzlina kopečková, a to taková, která je vařená. Oproti jiným zmrzlinám je daleko jemnější a výrobci do ní často přidávají i čerstvé ovoce. Naopak točená zmrzlina je zárukou, že je vždy čerstvá.
Kromě toho, že výrobci smetanu čím dál častěji nahrazují rostlinnými tuky a do zmrzliny přidávají vodu, odhalily kontroly krajské hygienické stanice další problém, a to vysoký obsah syntetických barviv. „Překračují limity. Mají daleko větší možnosti používat přírodní barviva, ale oni je nahrazují syntetickými barvivy,“ informoval Přemysl Tomašuk z Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje.
Každý Čech ročně sní pět litrů zmrzliny
Přesto Češi zmrzlinu milují. Největší zájem je hlavně o vanilkovou. Na pultech se ale objevují i takové rarity jako zmrzlina houbová nebo asajová. Ročně se v Česku zkonzumuje skoro šest milionu litrů točené zmrzliny. Kopečkové pak přes osm milionu litrů. Každý Čech si tak ročně dá asi pět litrů zmrzliny.
