Dobeš: Demonstrace byla paradoxní, učitelé protestovali proti přidání

Praha – Mezi demonstranty, kteří dnes zaplavili pražské ulice a kterých bylo podle některých odhadů až 40 tisíc, byli zřejmě i učitelé. Ministr školství Josef Dobeš (VV) to považuje za neseriozní, protože ve středu navrhne vládě nové platové tarify pro pedagogické pracovníky, díky nimž si polepší především mladí, ale i starší učitelé. Na tento účel už je podle ministra vyčleněno 2,1 miliardy korun.

„Kdybych věděl, že přijedou odboráři, a zřejmě tam byli i pedagogičtí pracovníci, do Prahy, aby demonstrovali proti tomu, že jim příští rok přidáme peníze, tak bych si možná i trošku s nadsázkou dovedl představit, že ty peníze dáme zdravotníkům,“ prohlásil ministr školství.

Nová tabulka, kterou ministr předloží vládě, by měla být podle délky praxe rozdělena do pěti platových stupňů místo současných 12. „Bude se nastupovat za 20 000 minimálně a dostane přidáno i učitel v předdůchodovém věku,“ upřesnil Dobeš. Například nastupující učitelky v mateřské škole by si tak měly polepšit až o 8 000 korun, kantoři s třicetiletou praxí však dostanou přidáno jen pár stokorun. Jejich tarifní mzda by se pak měla pohybovat lehce nad 24 000.

Odbory se zachovaly neseriózně

„Je to paradox. Oni protestovali proti tomu, že jim přidám peníze, to byla taková demonstrace, která myslím ještě v historii nebyla,“ upozornil ministr. „Aby (odbory) zvaly učitele a svážely učitele s tím, že jim ministr bude příští rok brát peníze, to mně připadá krajně neseriózní,“ dodal na adresu pedagogických odborů.

Na nové tarifní stupnici, díky které si mají učitelé polepšit, se Dobeš dohodl s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09). Pokud by ji vláda neschválila, nehodlá se ministr školství vzdát a chce připravit jiný návrh. „Ta mezní varianta je dát peníze do osobního ohodnocení,“ sdělil Dobeš.

Nepedagogičtí pracovníci si nepolepší

Přidání, které Dobeš plánuje pro učitele, se nebude vztahovat na nepedagogické pracovníky ve školství. Třeba školníkům, kuchařkám nebo administrativním pracovníkům škol klesnou platy stejně jako ostatním státním zaměstnancům v příštím roce o 10 procent. Podle školských odborů se přitom už nyní průměrné platy nepedagogických pracovníků pohybují jen kolem 13 000 korun.

A pracovníci škol jako pokladní, kuchařky, hospodářky či školníci byli během dnešní demonstrace slyšet. „Přidáváte nám práci a berete peníze. My chceme pracovat, ale za odpovídající mzdu v dnešní době. Možná jsme doposud byli jako ovce, ale dnes jsou tady na náměstí vlci, kteří jsou připraveni hájit svou důstojnost a svá práva,“ prohlásila Marie Bieleszová z Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, která na náměstí Jana Palacha promluvila jménem nepedagogických pracovníků škol.

Marie Bieleszová z Českomoravského odborového svazu pracovníků školství na demonstraci proti snižování platů.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 1 hhodinou

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 1 hhodinou

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 15 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026
Načítání...