Dluhy domácností se dál zvýšily, když ke konci září dlužily bankám téměř 1,398 bilionu korun, což je o deset miliard více než v srpnu. Meziročně byly dluhy domácností vyšší o zhruba 90 miliard korun, vyplývá z údajů České národní banky. Vzrostla i zadluženost podniků.
Firmy na konci září dlužily bankám necelých 1,218 bilionu korun, proti srpnu o zhruba 24 miliard korun více. Před rokem podniky bankám dlužily téměř 1,117 bilionu korun.
Na jednodenních vkladech měly domácnosti u finančních institucí uloženo 1,68 bilionu korun, od srpna se objem vkladů zvýšil o necelých 11 miliard. Meziročně byl vyšší o téměř 199 miliard korun. Na účtech s výpovědní lhůtou měly domácnosti koncem září uloženo 238 miliard korun, tedy přibližně o tři miliardy méně než o měsíc dříve. Proti loňskému září tyto vklady klesly zhruba o 32 miliard korun.
Podnikům objem peněz na jednodenních vkladech klesl na 955 miliard ze srpnových 965 miliard korun. Na vkladech s výpovědní lhůtou měly firmy uloženo 11,5 miliardy korun.
Na rozdíl od úvěrů nefinančním podnikům pokračoval v případě domácností další pokles úrokových sazeb, a to jak u úvěrů na bydlení, tak úvěrů spotřebitelských. „V případě spotřebitelských úvěrů by měly sazby nadále klesat, a to i navzdory rostoucím tržním sazbám a legislativním změnám, jelikož z titulu sílícího konkurenčního boje banky snižují své marže. V případě úvěrů na bydlení je již prostor pro další pokles marží nižší,“ konstatuje hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Růst tržních sazeb delších splatností a nastávající legislativní změny by tak mohly podle něho ke konci letošního roku vést k mírnému obratu, a sazby by tak měly ze současných historicky nejnižších úrovní opět pomalu vzrůst.
Centrální banka poskytuje statistiku každý měsíc v národním měnovém přehledu. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva.
Kam jdou peníze
Nejčastěji si lidé půjčují na bydlení a vybavení domu či bytu, uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Platební morálka dlužníků se mění v tom smyslu, že rostoucí povědomí o hrozbě osobního bankrotu je nutí se více zabývat svými příjmy a výdaji.
Šmejkal ovšem upozornil na to, že lidé někdy velmi důsledně splácejí své hypotéky, ale přehlížejí další dluhy, což vede k exekucím a zablokování běžného účtu. „Čili je dobré se dívat na rodinný rozpočet pohledem všech příjmů a všech výdajů,“ zdůraznil ředitel poradny.
