Praha - Slovenská vláda má povinnost žádat o důvěru, pokud její dluhy dosáhnou 60 procent HDP, při stejné míře zadlužení nesmí kabinety ve Varšavě nikomu poskytovat vládní půjčky. Španělský rozpočtový schodek zase nesmí z ústavy přesáhnout 0,4 procenta HDP. Taková pravidla na krocení dluhů do svých konstitucí zakotvily evropské státy už před delší dobou. Dopad brzdy, na níž se teď snaží dohodnout česká vláda s opozičními stranami, se ale liší stát po státu.
Strop proti zadlužování platí u našich slovenských sousedů od minulého roku. V té době slovenští politici mimo jiné reagovali na upozornění agentury Standard & Poor’s, která země eurozóny varovala, že by jim mohla kvůli vážné dluhové krizi snížit rating. Koaliční i opoziční parlamentní kluby proto téměř jednomyslně - pro bylo 146 ze 147 poslanců v sále - po vzoru unijního Paktu stability a růstu samy na sebe upletly bič v podobě maximálního povoleného zadlužení státu ve výši 60 procent hrubého domácího produktu (HDP).
Ústavní zákon ovšem předpokládá, že se automatické sankce začnou uplatňovat už mnohem dřív. Po dosažení hranice 50 procent musí ministr financí poslancům Národní rady předložit zprávu, v níž vysvětlí příčiny růstu dluhu a zároveň navrhne opatření na jeho snížení. V případě, že státní dluh přesto vzroste na 53 procent, musí vláda bezpodmínečně přijmout soubor opatření ke zkrocení dluhu, včetně všemi oblíbeného osekání platu členům kabinetu.
Když zadlužení poskočí o další dva procentní body, musí ministerstvo financí zablokovat část výdajů státního rozpočtu. Vláda nesmí nijak operovat se svou peněžní rezervou a výdaje veřejné správy se zmrazí.
Ještě přísnější postup předpokládá ústavní zákon po dosažení hranice veřejného dluhu odpovídající 57 procentům HDP. V takovém případě bude vláda kromě už zmiňovaných opatření povinna předložit vyrovnaný rozpočet celé veřejné správy a také kraje a obce budou mít zapovězeno sestavování schodkových rozpočtů. Pokud veřejný dluh dosáhne 60 procentní hranice, musí vláda požádat Národní radu o vyslovení důvěry.
Tuzemskou finanční ústavu schválil Nečasův kabinet loni v říjnu a Sněmovna návrh poslala do dalšího čtení poslala v únoru. Mezi základní prvky normy patří stanovení maximálního limitu pro výši vládního dluhu a vznik Národní rozpočtové rady.
Obsažena je v ní i dluhová brzda, která stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent HDP, bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry. Návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti obsahuje také seznam opatření, která má vláda uskutečnit při určitých pásmech zadlužení od 40 procent HDP výš.
Ke schválení generálních rozpočtových pravidel je potřeba podpory ústavní většiny. S vládním návrhem tudíž musí souhlasit také opozice.
Slovenská pravidla v akci
Poprvé tento mechanismus zřejmě bude muset letos aktivovat kabinet premiéra Roberta Fica. Před dvěma týdny totiž evropský statický úřad Eurostat oznámil, že loňský slovenský dluh 50procentní hranici překročil – dostal se na rekordních 52,1 procenta. Podle ekonomů se přitom dá očekávat, že dluh Slováků nabobtná ještě víc.
Reakce Ficovy vlády na nejnovější zprávy z Eurostatu přitom potvrzují obavy řady odborníků, kteří tvrdili, že slovenské politiky ústavní pravidla v zadlužování státu výrazněji nezastaví. Ministerstvo financí se nechalo slyšet, že v růstu zadlužení extra velký problém nevidí a loňské hospodaření s deficitem 4,35 procenta HDP považuje vzhledem k očekávání za dobrý výsledek. Slovenský kabinet odmítá, že by v zájmu umoření dluhu plošně zvýšil přímé daně či zastavil velké investice. Od nich si slibuje tvorbu pracovních míst a podporu růstu. Míru zadlužení hodlá Fico zastavit těsně pod hranicí 55 procent.
K výraznějšímu zvyšování veřejného dluhu na Slovensku přispívá hlavně schodek státního rozpočtu. Bilanci ale taky zhoršuje započítání podílu země na záchranných fondech na pomoc zadluženým státům eurozóny, jíž je Slovensko členem.
První v eurozóně bylo Španělsko
K podobně jednoznačné shodě jako u našich sousedů došlo v září 2011 ve Španělsku, kde do ústavního pořádku zařadili limity rozpočtového schodku a veřejného dluhu. Po jindy neobvyklé dohodě dvou politických soupeřů - vládních socialistů a opozičních lidovců - prošla ústavní změna oběma komorami španělského parlamentu velmi hladce. Poslanci návrh odhlasovali v poměru 316 hlasů ku pěti, mezi 233 poslanci se našli jen tři proti.
Španělský ústavní dodatek neobsahuje žádné přesné limity, jako je tomu na Slovensku. Jeho součástí je však prováděcí zákon, který začne platit v roce 2020. Ten určuje strop rozpočtového schodku na 0,4 procenta HDP a stanoví kritéria postupného snižování dluhu. Objem dluhu v poměru k HDP nesmí podle ústavní normy překročit maastrichtská kritéria stanovená pro země eurozóny. Podle nich nesmí veřejný dluh, součet státního dluhu a dluhů samospráv, přesahovat 60 procent HDP a rozpočtový deficit nesmí překročit tři procenta HDP.
Španělsko se tak stalo prvním členem eurozóny, jenž vyslyšel výzvu německé kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Sarkozyho, aby všech 17 zemí platících společnou měnou tyto stropy ve svých ústavách zakotvilo.
Brzdám navzdory dluhy rostou
Madrid si od přijetí takzvaného zlatého pravidla rozpočtové stability sliboval uklidnění skeptických finančních trhů. Státní dluh v roce 2011 dosahoval skoro 69 procent HDP a rozpočtový schodek se blížil šesti procentům. Ovšem ani ústavní brzdy španělskou krizi nijak nezastavily.
Podle nejnovějších údajů Eurostatu deficit jihoevropské země loni dosáhl 10,6 procenta a byl jedním z nejvyšších z celé skupiny, kde průměrný schodek oproti předchozím letům klesl na 3,7 procenta. Na vysoké domácí i zahraniční zadlužení Španělska navíc počátkem dubna upozornila Evropská komise, podle níž může „nadměrná“ nevyváženost dluhů ohrozit finanční stabilitu země.
V Polsku platí brzda už od roku 1997
Některé evropské země už podobný nástroj ve svých ústavách zakotvený mají. Vedle zmiňovaného Slovenska a Španělska mají ze zemí eurozóny dluhovou brzdu zavedeny i v Německu a Polsku (viz níže). Dluhový strop rovněž platí ve Švýcarsku či USA, kde ale limit zákonodárci často zvyšují.
Německo: Ústavní omezení budoucího zadlužování Německa i spolkových zemí schválil německý parlament v červnu 2009. Spolkové země nebudou smět vytvářet nové dluhy od roku 2020 a u spolkového rozpočtu bude od roku 2016 přípustné zadlužení jen do 0,35 procenta HDP.
Polsko: Polská ústava, v platnosti od října 1997, zakotvuje ustanovení, jež ukládá vládě přijmout opatření v případě, že veřejný dluh činí 55 procent HDP. Dosáhne-li dluh 60 procent, zakazuje ústava vládě poskytovat půjčky i státní záruky a dále tak zemi zadlužovat.
Zcela odlišná situace panuje v Polsku, kde je zadlužování veřejných financí zapovězeno už od poloviny devadesátých let. Relativně chudá země zažívá nepřetržitý ekonomický růst více než dvě desetiletí a je jedinou ekonomikou Evropské unie, které se za finanční krize vyhnula recese.
A šestnáctiletá tradice v ústavě zakotvených protidluhových pravidel také zřejmě přispívá k tomu, že Poláci silně podporují německé požadavky rozpočtové disciplíny a úspor. Investoři tento přístup evidentně oceňují. Ačkoliv polský růst v posledním roce kvůli slábnoucí domácí poptávce a vývozu prudce zpomalil, Poláci si od loňského října začali vůbec poprvé v historii půjčovat v eurech méně než Česká republika.
