Madrid – Nejzadluženější španělská vesnice se jmenuje Pioz, leží asi 60 kilometrů od Madridu a má tři a půl tisíce obyvatel. Na splátky všech svých závazků by potřebovala 16 milionů eur – tedy přes 400 milionů korun. Místní kvůli oddlužení dobrovolně zastávají pozice, na kterých byli dřív zaměstnaní obecní pracovníci. Místo platu ale dostávají jídlo. A starostka obce například musela volit mezi výroční slavností s býčími zápasy, nebo finančně stejně náročnou platbou za vytápění školy.
Na první pohled obyčejná španělská vesnice. Ale tři a půl tisíce místních obyvatel musí být naopak ve střehu. Pioz by potřeboval ke splacení svých dluhů víc než 7 tisíc let. Už si ani nemůže dovolit noční osvětlení ulic.
Současná starostka se vesnice ujala loni a zjistila, že má dluhy všude – podle ní se vyšplhaly na 16 milionů eur. Minulé vedení přiznává jen polovinu. Chtělo se svézt na španělském stavebním boomu a ve městě začala výstavba desítek domů, bazénu, čističky vody nebo zdravotnického centra. Jenže když bublina splaskla, vesnice už na placení neměla. Dnes jsou všechny objekty prázdné.
„Nikdo z těch, kteří rozhazovali peníze, není ve vězení. Zákony jsou až příliš mírné a soudci prostě nemůžou dát vyšší tresty. To je ve Španělsku velký problém. Ti, co vesnici zadlužili na mnoho generací a vyhodili daně lidí z okna, prostě utekli,“ říká Lorenzo Robisco, mluvčí vedoucí regionální politické strany.
Hluboce zadlužených je ale ve Španělsku kromě Piozu víc než 4 a půl tisíce obcí. Vláda jim proto pomůže půjčkami - jinak by mohly ohrozit ozdravení veřejných financí celé země. Na oplátku musejí výrazně šetřit. To už Pioz dělá - starostka musela volit třeba mezi výroční slavností s býčími zápasy, nebo finančně stejně náročnou platbou za vytápění školy.
