Praha - Digitální vydírání vlastníků mobilů nebo tabletů představuje novou bezpečnostní hrozbu. Vyplývá to z analýzy Národního centra bezpečnějšího internetu. Pachatelé, kteří ze zařízení odcizí fotografie nebo nezálohovaná data, za ně pak požadují peníze. Podle analýzy lidé podceňují zabezpečení mobilních přístrojů na rozdíl od stolních počítačů nebo notebooků.
Digitální vydírání se stalo novou hrozbou vlastníků digitálních tabletů či mobilů. Majitelé často doplatí na nedostatečné zabezpečení přístroje. „Znamená to, že uživatelé nemají své zařízení zabezpečeno přístupovým kódem,“ poznamenal Jiří Palyza z Národního centra bezpečnějšího internetu. Většina dotykových přístrojů přitom umožňuje odemčení pomocí obrazce, který uživatel vykreslí prsty na obrazovce. „Ten základní a bezpečnější způsob, a ten, který zároveň doporučujeme, je ale použít alespoň číselný kód, který musíte zadat,“ zdůraznil Palyza.
Do digitálního zařízení se může poměrně snadno dostat i škodlivý software, který lze dnes velmi snadno vygenerovat. „Nejčastěji to jde stahováním z nezabezpečených a neověřených zdrojů, stahováním různých her či jiných softwarů, které se uživateli podbízejí,“ upozornil Palyza.
Jiří Palyza:
„Mobilní zařízení obvykle neobsahují ani elementární ochranu před viry a zákeřným škodlivým softwarem - tzv. malwarem. Data uživatelé obvykle nešifrují ani nechrání silnými hesly, pravidelné zálohování je výjimkou. Přitom mobilní zařízení jsou využívána častěji než počítač.“
Nezabezpečené přenosné zařízení může být infikováno i skrz přílohu v poště, kterou uživatel otevře a díky níž se v přístroji nainstaluje škodlivý kód. „Oblast mobilních telefonů je jednou z nejčastějších z hlediska nebezpečnosti a napadení škodlivým kódem. Je ověřeno, že největší počet škodlivého kódu je směrován na mobilní zařízení,“ varoval Palyza.
Fotografie či nezálohovaná data odcizená z nezabezpečených přístrojů se pak často stávají předmětem vydírání. Vyděračům stačí, aby zcizili nezálohovaná data, o která majitelé mobilu či tabletu nechtějí přijít, a uživatelé jsou za ně potom ochotni udělat téměř cokoliv. „Tedy i vyděračům zaplatit a nechat se i jinak vydírat. Lidé přistupují ke své digitální identitě mnohdy velmi lehkovážně a dělají věci, které by mimo digitální svět nikdy neudělali. Ledabylost může mít v případě zneužití či ukradení identity katastrofální důsledky,“ upozornil Palyza.
Počet těchto obětí podle Palyzy vzrůstá velmi dynamicky. Nejtypičtější obětí je pak mladý uživatel, jehož míra vnímání potencionálního rizika je velmi nízká, a dále i lidé pracující na manažerských pozicích. „Potencionálně se zde očekává, že data, která mají uložena na mobilních přístrojích případně, ke kterým přistupují, mají určitou hodnotu,“ podotkl Palyza.
V případě vydírání je třeba kontaktovat policii
Neopatrným uživatelům tak může hrozit i vytunelování peněz či zcizení identity nebo zablokování přístupu k osobním datům na Facebooku či Twitteru. „Nejlepší radou je kontaktovat Policii ČR a postupovat podle jejich rad podle fáze, v níž se takové vydírání nachází,“ doplnil Palyza.
Podle zjištění APOGEO Esteem, která funguje jako znalecký ústav, mobilní zařízení používané ve firmě dostatečně chrání jen pět až deset procent společností a u domácností je situace obdobná. „Zhruba deset procent uživatelů používá nějakou formu ochrany proti virům a malwaru. Rovněž data si šifruje a pravidelně zálohuje zhruba jen desetina uživatelů,“ dodal Lukáš Pelc, senior technik společnosti ServisNaklik.cz, která zajišťuje servis výpočetní techniky domácím uživatelům.
Při ochraně mobilních zařízení by stejně jako u osobních počítačů měla být samozřejmostí instalace zabezpečovacího softwaru a vyvarování se nebezpečného chování, jakým je například instalace neznámých aplikací, přílišná důvěřivost či volba jednoduchých hesel.
