Téměř desetina domácností v Česku vychází jen velmi obtížně se svými příjmy. Ve vlastním hodnocení chudoby je tak ČR v EU na desátém místě za západními státy a před jižními zeměmi. Míra příjmové chudoby je pak v Česku nejnižší v osmadvacítce. Trápí také skoro desetinu obyvatel. Podle sociologů je vlastní vnímání situace a schopnosti vyjít s penězi jako ukazatel chudoby přesnější. Zohledňuje totiž nejen příjem, ale i výdaje. Své výsledky představili Jiří Večerník a Martina Mysíková ze sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Pod hranicí příjmové chudoby se ocitá ten, kdo nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Tato střední hodnota mzdy letos ve třetím čtvrtletí dosáhla 22 531 korun. Dvě třetiny odpovídají zhruba 13 500 korun. Chudoba kvůli nedostatečnému příjmu hrozila loni 9,7 procenta lidí, tedy zhruba milionu Čechů a Češek.
Velmi obtížně s příjmy vycházelo 9,3 procenta lidí, tedy 960 tisíc osob. Ale jen čtyři z deseti lidí, jimž příjmová chudoba hrozí, mají problém s příjmem vyjít. Šest z deseti osob potíže nepociťuje. Jen čtyřem procentům Čechů a Češek hrozí příjmová chudoba a současně mají i problém vyjít s příjmem.
Podle Večerníka při porovnání příjmové chudoby a vycházení s příjmy jsou výsledkem zhruba stejná procenta, což je prý v EU výjimečné. Týká se to vždy téměř desetiny lidí. „Ze dvou třetin jsou to ale jiné domácnosti, jiní lidé,“ řekl Večerník.
Pokud se zohledňuje jen příjmový ukazatel, a ne také výdaje, výsledky nemusí podle autorů odpovídat situaci. Například v Praze jsou vyšší výdělky než v jiných regionech, metropole má ale i vyšší náklady za bydlení, podotkl Večerník.
„Subjektivní ukazatel založený na výpovědi domácností poskytuje vyrovnanější výsledky než ukazatel příjmové chudoby. Lépe odráží to, jak domácnosti vypovídají o své životní a finanční spokojenosti,“ uvedla Mysíková. I když Česko podle vlastního posouzení lidí není už zemí s nejnižší chudobou, podle expertky je desátá příčka za vyspělými západními státy „dobré umístění“.
Nejméně problémů vyjít s příjmem mají lidé ve Finsku, Německu, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku a Francii. Velké obtíže tam přiznává méně než pět procent obyvatel. Naopak nejhůř jsou na tom Řekové, problém vyjít mají téměř dvě pětiny z nich.
