Dávky začne vyplácet „superúřad“ práce

Praha - V Česku se od 1. dubna otevře nový „superúřad“ práce, a to na 409 pobočkách, které odpovídají nynějším úřadům práce. Pracoviště by se měla od příštího roku zabývat nejen zaměstnaností, ale také vyplácet podpory a všechny příspěvky a dávky. Tím pádem převezmou část agendy radnic a zároveň přijde o místo několik stovek úředníků. Tyto informace dnes přednesl ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09), podle kterého má nový úřad ušetřit, zefektivnit vyplácení peněz od státu a zabránit jejich zneužívání.

„Organizační změna nemá žádný dopad na kontakt úřadů práce s klienty. Všech 409 pracovišť zůstává v činnosti. Pro klienty se nic nemění,“ zdůraznil ministr. Podle něj „byly liché“ zprávy o tom, že to budou mít od dubna lidé k úředníkům dál.

V současnosti vyplácejí sociální dávky, podpory a příspěvky tři druhy úřadů - radnice ve dvou typech obcí a úřad práce. Podle Drábka by lidé od nového roku měli chodit jen na jedno místo, tedy do poboček úřadu práce. Posílit by se měla také kontrola: „Na jedné straně výrazně vyšší kvalita vůči klientům, na druhé straně výrazně tvrdší postup vůči těm, kteří pravidla nedodržují, protože poškozují nás všechny.“

Petr Holub, redaktor Aktuálně.cz

„Nakonec to může dopadnout jako poměrně zbytečné 'škatule, hejbejte se' ve státní správě a žádný velký přínos pro stát to mít nebude.“

Nyní v Česku funguje 77 úřadů práce se čtyřmi stovkami poboček. Zaměstnaností se zabývá 250 z nich. Podle ministra by se měla agenda postupně rozšířit do všech pracovišť. Nově budou spadat pod krajské pobočky, které bude řídit generální ředitelství - tedy centrální „superúřad“ práce. Změna by podle Drábka měla ušetřit kolem 180 milionů korun jen v letošním roce. Zdůraznil, že šetření se netýká podpor a dávek, ale také provozních nákladů.

Podle Drábkova náměstka Karla Machotky se díky „úspoře obslužného personálu“ bude moci rozšířit tým kontrolorů o 400 lidí. „To je v podstatě zdvojnásobení kapacity, kterou máme v současné době k dispozici,“ upřesnil náměstek. Úřady práce by podle něj měly od obcí převzít také organizování veřejně prospěšných prací a měly by pro ně zajišťovat pracovníky.

Se „superúřadem“ nesouhlasí starostové ani prezident

Ovšem proti úpravě se vzedmula i vlna odpůrců. Proti byli někteří starostové, podle nichž se zneužívání nezabrání, protože úředníci budou na vzdálenějších místech a situaci nebudou tak dobře znát. Současně se zákonem o zřízení centrálního úřadu práce nesouhlasil ani prezident Václav Klaus a vetoval ho. Norma je podle něj nesystémová a posiluje byrokracii: „Zákon vytváří další nový centrální úřad, a tím posiluje byrokracii, s čímž se nemohu ztotožnit. Vícestupňový systém, který má vzniknout, bude složitější, nikoli účelnější a pružnější.“ Posléze jeho veto přehlasovali poslanci.

„Co máme průzkumy od krajů, tak tam se hovoří, že zhruba 12 tisíc lidí vykonává tuhle práci na obecních úřadech, a o práci by mohlo přijít až 10 tisíc lidí,“ argumentuje výkonný místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech.

Kritika směřovala na „superúřady“ i od opoziční ČSSD. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky se sníží dostupnost úřadů práce pro klienty a dojde k nezdravé centralizaci úřadu: „To, co se stalo, znamená, že o finančních prostředcích v řádu miliard korun ročně bude rozhodovat jen omezené množství lidí, kteří budou ve vedení tohoto centralizovaného úřadu práce.“

Do čela „superúřadu“ práce usedne Kateřina Sadílková

Drábek jmenoval generální ředitelkou centrálního úřadu práce Kateřinu Sadílkovou, která vedla úřad práce v Liberci. Jejím náměstkem by se měl stát Martin Žárský, ředitel ministerského odboru sociálních služeb. Podle Sadílkové zatím není jasné, kolik úředníků nebude díky změně a přesunu agendy potřeba: „Propouštění je samozřejmě nepopulární krok, nicméně je nezbytný, protože pokud chceme vybudovat efektivní úřad, musíme samozřejmě snížit stavy. Nebude to na úkor klientů.“ Zeštíhlování počtu pracovníků se podle ní dotkne „obslužného personálu“.

Vlastní superúřad chce od příštího roku zřídit také ministr Kalousek, jehož generální finanční ředitelství by mělo mít například možnost kontrolovat každého, kdo získá veřejnou dotaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic

Ministerstvo financí začne monitorovat výši marží u čerpacích stanic. Chce zabránit jejich neúměrnému zvyšování v souvislosti s vývojem cen ropy, které na světových trzích zdražují po začátku konfliktu v Íránu. Resort o kroku v pátek informoval v tiskové zprávě.
11:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 7 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 16 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 21 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:22
Načítání...