Daňový balíček schválen, pro zvedlo ruku 102 poslanců

Praha – Vládní daňový balíček byl i přes nesouhlas opozice schválen. Hlavním a nejdiskutovanějším bodem je zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod na 15 a 21 procent. Nyní míří daňové změny k podpisu prezidenta republiky, který ho nechá projít, či pošle zpět. Pro schválení zvedlo ruku 102 poslanců. Zvýšené DPH by zvedlo měsíční náklady každého Čecha zhruba o 80 až 100 korun - dražší budou potraviny, elektrická energie nebo telefonní hovory.

ODS a ČSSD, dva rivalové, dva názory

„Jsem rád, že se balíček podařilo schválit. Nezbývá mi nic jiného, než se znovu omluvit veřejnosti a podnikatelům, že je to až takhle těsně ke konci roku,“ řekl po hlasování předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

„Bohužel výsledkem bude zdražení veškerého zboží i služeb, protože se zvýšily obě sazby z přidané hodnoty. A za dva roky dojde k dalšímu zvyšování daně, pokud to nezruší příští vláda,“ řekl po hlasování předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Kalousek měl pravdu: Pro daňový balíček měla koalice dost hlasů

„My jsme přesvědčeni, že ty kroky jsou nezbytné a máme pro ně 101 hlasů, které je podpoří. Ujišťuji, že mezi 101 hlasy není pan poslanec Pekárek,“ řekl dnes ministr financí Miroslav Kalousek.

S koalicí hlasovali i nezařazení poslanci Pavel Bém (dříve ODS), Jaroslav Škárka, Milan Šťovíček a Josef Dobeš (dříve VV). Naproti tomu bývalý poslanec ODS Michal Doktor hlasoval proti přijmutí daňových změn.

Zákon nyní míří k prezidentovi

Prezident se nechal slyšet, že se mu podobné schvalování na poslední chvíli vůbec nelíbí. „To je zlý diktát na prezidenta, opakuji znova, který je profesorem financí na VŠE,“ pronesl Václav Klaus. „Nakonec to vede k tomu, že nikdo dneska neví, jaký bude zítra daňový systém,“ uvedl Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD. Po očekávaném schválení má totiž prezident 15 dní na veto nebo podpis. A tato lhůta trvá až do začátku příštího roku, kdy by, podle zákona, už měly být daňové změny účinné.

Pokud by prezident využil celou svoji lhůtu na to, aby zákon podepsal, pak budou během ledna příštího roku platit různé sazby daně. Nejprve by začala platit jedna sazba 17,5 procenta, která by se během měsíce změnila na dvě sazby 15 a 21 procent.

Poslanci ČSSD hlasovali proti vládnímu daňovému balíčku

„My jsme přesvědčeni, že se jedná o plíživé, postupné zvyšování daně z přidané hodnoty a zdražování jako důsledek chybné vládní politiky,“ zdůvodnil Sobotka rozhodnutí sociálních demokratů. Zároveň doplnil, že hlasování zdržovat nebudou.

Co už dnes poslanci projednali:

  • Úřady budou moci ukládat až tříměsíční zákaz pobytu za vybrané opakované přestupky. Sněmovna přehlasovala veto prezidenta Václava Klause ke koaliční předloze. Klaus ji označil za nedomyšlenou, zjevně populistickou a možná i protiústavní. 
  • Vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě nerostných surovin, především uhlí, už nebude možné. Sněmovna přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a stvrdila novelu horního zákona, která možnost vyvlastňovat vypouští. Změna zákona má vstoupit v účinnost dnem vyhlášení.
  • Poslanci potvrdili vznik Státního pozemkového úřadu od příštího roku. Nepřijali návrh Senátu na roční odklad ustavení nové instituce.
  • Poslanci schválili daňový balíček, který zvedá obě sazby daně o jeden procentní bod na 15 a 21 procent.

Ve sněmovně se objevila i basa piv

Vít Bárta (VV) na řečnický pult přinesl přepravku piv, kterou posléze položil na místo, kde sedává premiér Petr Nečas. Chtěl tak ukázat, že jejich nákup v bavorském Weidenu je o 167 korun levnější než v Praze. Čímž chtěl demonstrovat svoji nechuť další zvedání daní podpořit. Ministr financí Miroslav Kalousek by si prý to pivo vzal, ale není si jistý, jak by to posoudil soudce Jan Šott, který letos rozhodoval případ údajného uplácení ve Věcech veřejných.

Sněmovna bude pravděpodobně jednat do noci

„Čistě jako preventivní opatření, kdyby náhodou měl někdo nápady nás tady všechny zdržovat,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu Marek Benda.

Co je v balíčku obsaženo

Daňový balíček zavádí kromě vyšší DPH dodatečné sedmiprocentní zdanění lidí s vyššími příjmy, omezuje výdajové paušály u živnostníků a ruší daňové slevy pro pracující důchodce. Předloha snižuje pro příští rok vratku části spotřební daně z nafty pro zemědělce, od následujícího roku takzvaná zelená nafta zanikne. Zvýšit by se naopak měla daň z převodu nemovitosti a zrušit by se měly stropy odvodů na zdravotní pojištění.

Jaká bude od ledna DPH? Nyní záleží na prezidentovi

  • Již loni na podzim zákonodárci schválili sjednocení sazeb DPH pro letošní rok na 17,5 procenta. Pokud se vládě nepodaří prosadit jiný návrh, bude platit tato varianta.
  • V rámci tzv. stabilizačního balíčku se vláda snaží prosadit zvýšení DPH o procentní bod na 15 a 21 procent. Balíček kvůli rebelii v řadách ODS prochází legislativním procesem už podruhé. Napoprvé totiž vládní koalice nenašla ve sněmovně dostatek hlasů potřebných na přehlasování prezidentského veta. I znovu předložený balíček už poslanci jednou schválili, avšak Senát ovládaný sociálními demokraty jej sněmovně vrátil. Nyní je třeba, aby se pro něj vyslovilo 101 poslanců. Pak poputuje k podpisu prezidentovi. Ten má 15 dní na veto nebo podpis. Tato lhůta trvá až do začátku příštího roku, kdy by, podle zákona, už měly být daňové změny účinné.
  •  Senát sněmovně navrhl, aby schválila novelu zákona, která zachová sazby DPH pro příští rok na současné úrovni, tedy na 14 a 20 procentech.

Výše DPH dělá starosti nejen domácnostem, ale i firmám

Nejistota ohledně výše sazby daně z přidané hodnoty od 1. ledna 2013 dopadá na naprostou většinu tuzemských podniků. Musejí mít připravené varianty rozpočtů, ceníků a nabídek, což jim prodražuje jejich podnikání. V řadě z nich budou muset zaměstnanci nastoupit v době vánočních dovolených. Musí nastavit softwary a připravit cenovou nabídku. Zvýšené náklady se pak promítnou do cen.

„Na našem webu naleznou zákazníci Vodafonu oba dva možné scénáře a až bude rozhodnuto Poslaneckou sněmovnou, tak jeden z nich bude skutečně platit,“ říká mluvčí Vodafone Alžběta Houzarová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...