Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok stoupnout na nejvyšší úroveň minimálně od roku 2011, a to na 34,6 procenta. Vyplývá to z materiálů ministerstva financí k návrhu státního rozpočtu na příští rok. Letos kvóta podle MF stoupne na 34,3 procenta z loňských 34 procent. V letech 2019 a 2020 by měla mírně klesnout. Podle ministerstva financí ovšem zvýšení daňové kvóty automaticky neznamená, že se zvyšuje daňové zatížení obyvatelstva.
Daňové zatížení v České republice je přitom podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka srovnatelné s Velkou Británií, Španělskem či Polskem a je nižší než průměr EU, jenž činí zhruba 40 procent.
Složená daňová kvóta vyjadřuje podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na hrubém domácím produktu. „K nepatrnému zvýšení daňové kvóty by mělo dojít v důsledku zvýšení efektivity výběru daní (zejména vlivem EET a kontrolního hlášení). DPH, která je občany placena při nákupech, nebyla dříve v řadě případů poctivě odvedena do státního rozpočtu. Tomuto se MF snaží v maximálně možné míře zabránit. Tím, že tuto již zaplacenou daň nedovolíme ukrást, se zvyšují příjmy státního rozpočtu, a tím i daňová kvóta,“ řekl mluvčí MF Michal Žurovec.
Za růstem složené daňové kvóty stojí zvyšování sazeb daní
Důvodem růstu složené daňové kvóty je podle Marka především zvyšování sazeb daní. „Druhým důvodem je částečné zvýšení efektivity výběru daní. Tento faktor je ovšem podstatně méně významný než zvyšování sazeb daní,“ uvedl Marek. Upozornil, že zatímco v roce 2009 byla základní sazba DPH 19 procent a snížená devět procent, nyní je to 21 procent, respektive 15 procent. Nárůst daňového zatížení částečně zmírnilo zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši deset procent.
Rostoucí daňová kvóta podle ekonoma Národohospodářské fakulty VŠE v Praze Štěpána Křečka zvyšuje přerozdělování ve společnosti, čímž jsou sice tlumeny některé sociální problémy, ale zároveň se tak snižuje ekonomický výkon. „Soudobý ekonomický výzkum se shoduje na tom, že nižší daně mají pozitivní vliv na růst celé ekonomiky. Bylo by proto vhodné osekat zbytné výdaje státu, zefektivnit hospodaření a o ušetřené peníze snížit lidem daně,“ uvedl.
Ministerstvo financí počítá v návrhu rozpočtu na příští rok s daňovými příjmy 703,6 miliardy korun. To je o 37,7 miliardy korun více, než očekává úřad v letošním roce. V údajích není zahrnuto pojistné na sociální zabezpečení.
V materiálu, který ve středu schválila vláda, MF navrhuje schodek rozpočtu 50 miliard korun. Celkové výdaje státního rozpočtu příští rok by tak měly včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů činit 1,342 bilionu korun a příjmy 1,292 bilionu korun. Pro rok 2019 MF navrhuje v materiálu rovněž schodek 50 miliard a pro rok 2020 45 miliard korun.
Na dani z přidané hodnoty (DPH) by měl státní rozpočet získat 275,3 miliardy korun, tedy o 17 miliard korun více, než očekává MF v letošním roce. Na daních z příjmu plánuje MF získat příští rok 252,5 miliardy korun, letos MF očekává 237,2 miliardy korun.
Vedle toho by měly příští rok podle návrhu MF stoupnout i příjmy rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení, a to na 478,7 miliardy korun z letošních očekávaných 454,4 miliardy korun.
Návrh rozpočtu byl upraven na základě dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí, která letos i příští rok počítá s růstem ekonomiky o 2,5 procenta, v roce 2019 o 2,4 procenta a v roce 2020 o 2,3 procenta. Veřejné finance by přitom podle plánů MF měly zůstat až do roku 2020 v přebytku.
