Daně z příjmů jsou v Česku nízké jen opticky, díky superhrubé mzdě

Praha – Přestože daně z příjmů fyzických osob ve většině zemí rostou, v Česku se zatím nemění. S patnáctiprocentní sazbou daně tak Česká republika patří mezi země s nejnižším zdaněním příjmů fyzických osob, uvádí průzkum společnosti KPMG monitorující situaci v 86 zemích světa. Obdobnou sazbu má Litva a nižší pak jen Bulharsko, a to deset procent. Podle průzkumu ovšem lepší srovnání daňového systému ČR znesnadňuje koncept takzvané superhrubé mzdy, která se v ostatních evropských státech nepoužívá.

Pro evropské země byl rok 2010 rokem růstu daně z příjmu fyzických osob. Průměrná sazba daně vyrostla už na 29,4 procenta. Česká republika tak s patnáctiprocentní daní už několik let zůstává pod unijním průměrem.

Přepočítání by Česku vyneslo zhruba 22procentní daň

5 minut
Reportáž Zuzany Luňákové a rozhovor s Janem Žůrkem
Zdroj: ČT24

„Patnáct procent je poněkud iluzorní sazba daně z příjmu fyzických osob, protože na rozdíl od všech ostatních zemí se v Česku vypočítává z jiného základu, z takzvané superhrubé mzdy, kdybychom to přepočítali na standardy ostatních zemí, tak bychom se dostali na efektivní daňovou sazbu kolem dvaceti dvou procent,“ vysvětluje analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

V Evropě má podle průzkumu nejnižší daně Bulharsko, kde je desetiprocentní zdanění. Většina evropských států se však snaží výnosy z daní co nejvíce zvyšovat, jak dodává Brožka: „Státy se spíše snaží zalepit díry v rozpočtech, a proto je tu ten trend zvyšování daní z příjmu fyzických osob.“

V letošním roce se podle průzkumu celosvětově daně především zvyšovaly. „Navýšení celosvětového průměru sazby daně z příjmů fyzických osob o 0,3 procenta má na svědomí především Evropa,“ uvádí studie. Podle autorů se ukazuje, že vlády pomalu začínají zvýšení daňové sazby vnímat jako prostředek pro boj se státním dluhem. Například ve Velké Británii vzrostla daň ze čtyřiceti procent na padesát. Řecko zase jako odpověď na alarmující deficit veřejných financí zvedlo horní hranici o pět procent.

I v rámci unie jsou ve výši daní značné rozdíly. „V zásadě všechny země staré evropské patnáctky jsou ve vyšším pásmu, tam jsou daně vysoké. Země rostoucí, ty nové mají daně nízké,“ podotkl řídící partner KPMG Jan Žůrek. A podobné je to v dalších skupinách zemí, třeba v poslední době hojně sledované skupině BRIC. Zatímco Rusko má nízké daně. Čína, Indie a Brazílie sází na vysoké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...