Daně nadnárodních firem by se mohly rozpočítat do zemí, kde působí. Na změně by Česko vydělalo

Události ČT: Firmy by mohly daně odvádět podle toho, kde mají továrny a lidi. Jednají o tom europoslanci (zdroj: ČT24)

Evropští poslanci se pustili do boje proti daňovým rájům. Zaměřili se na evropské firmy, které přesouvají sídlo do zemí s nízkými daněmi. Nově chtějí, aby se daně v Evropě počítaly třeba podle toho, kolik kde mají firmy zaměstnanců. To by pro Česko mohlo znamenat miliardy korun navíc.

Napříč Evropou je řada firem, které přesouvají své podnikání do Nizozemska nebo Lucemburska, protože ušetří na daních. Ani v Česku není takových firem málo. „Není to nic nelegálního, firmy se snaží vydělat co nejvíc. Jenže kdo na tom tratí, jsou jiné státy, které tak přicházejí o daně,“ říká ekonom Petr Zahradník.

„Analýzy ukazují, že tam dochází k opravdu masivním daňovým únikům v řádu několika desítek procent,“ uvedl.

O změnu se teď snaží poslanci Evropského parlamentu. Návrh počítá se sjednocením daňového základu firem. „Vlastně by se sesypal celý zisk na jednu hromadu a z této hromady by se nerozdělovaly peníze podle toho, jaká část zisku skončila v Holandsku nebo na Maltě, ale jak by firma byla aktivní v jednotlivých zemích,“ přiblížil europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Počítalo by se to podle toho, kde má třeba továrny, kde má jaký obrat nebo kolik kde má zaměstnanců.

Korporátní daň v EU (v %)
Zdroj: KPMG

„Takže na nizozemské straně dojde k úbytku daňových příjmů. Na české se daňový výnos zvýší,“ podotkl Zahradník.

Změna by podle všeho nezahrnovala zásah do výše daňových sazeb v jednotlivých zemích nebo jejich celkovou harmonizaci na jednu sazbu. 

Mohly by digitální firmy danit podle uživatelů?

Koncem února přišla agentura Reuters i s tím, že by Evropská komise chtěla zdanit příjmy velkých digitálních společností na základě toho, kde jsou jejich uživatelé. Takový návrh by byl zaměřen na firmy jako Amazon, Google a Facebook.

Jenže Evropská unie je osmadvacet zemí s rozdílnými zájmy. Třeba Nizozemsko už říká, že s takovou reformou bude mít problém. Podobná snaha o změnu ostatně už před sedmi lety skončila neúspěchem. Politiky tedy čeká složité vyjednávání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Termín přihlášení k paušální dani brzy vyprší

Už jen do pátku se mohou živnostníci přihlásit, odhlásit či provést jinou změnu u paušální daně. Ti, co už tuto daň platí, by neměli zapomenout na zvýšení měsíční zálohy. V prvním pásmu, kde je většina plátců, stoupla na 8716 korun.
před 1 hhodinou

CNN: Trump zvažuje vyhlášení národní ekonomické nouze

Nově zvolený americký prezident Donald Trump zvažuje vyhlášení stavu národní ekonomické nouze, aby si zajistil právní důvod k zavedení rozsáhlých univerzálních cel na dovoz zboží ze spojeneckých i nepřátelských zemí. Informoval o tom server CNN, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Takzvané futures na americké akcie reagovaly na zprávu poklesem, zatímco dolar posílil.
před 6 hhodinami

Města začala utrácet peníze vrácené po krachu Sberbank

Radnice začínají utrácet první miliony, které získaly zpět po krachu Sberbank. Peníze jim sice vrátil insolvenční správce už před rokem, ale soutěžení nových zakázek pak trvalo měsíce. Přes dvě miliardy měl u banky například Kraj Vysočina. Stejně jako ostatní dostal zpět 95 procent.
před 15 hhodinami

Elektromobily táhnou jen s podporou státu

Krize evropského průmyslu těžce dopadá zejména na elektromobily. Zájemců sice na starém kontinentě ubývá, existují ale i výjimky jako Česko či severské země. Prodej tam ale silně ovlivňují pobídky či daňové úlevy, kterými se státy snaží elektromobilitu podporovat.
včera v 07:25

Náš deficit byl vždy menší než plánovaný, říká Stanjura. Schillerová vytýká schodku doping

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.
6. 1. 2025

Reportéři ČT mapovali český odběr ruského plynu

Od nového roku přestala Ukrajina pouštět ruský plyn do Evropy. Přestože si Česko vybudovalo nezávislost skrze cestu k západnímu plynu, ten levnější ruský se od října 2023 začal potichu vracet. V posledních měsících jej Česko odebíralo téměř ze sta procent. Peníze za ropu bude země ještě půl roku posílat do Ruska, pak začne čerpat pouze ze západu. Za necelé tři roky otevřené války proti Ukrajině získala Moskva z Česka za tyto suroviny zhruba 315 miliard korun, to je o sto miliard více než za stejně dlouhou dobu před invazí. Pro Reportéry ČT natáčel Michael Fiala.
6. 1. 2025

Cena daňově nejvýhodnější stravenky vzrostla, příspěvek ale bývá nižší

Daňově nejvýhodnější stravenka má letos hodnotu 225 korun. Proti loňsku je to o čtrnáct korun více. Většina zaměstnavatelů ale poskytuje na oběd nižší příspěvek, zpravidla kolem 140 korun. Polední menu přitom v loňském roce mírně zdražila na 194 korun.
6. 1. 2025

Stoupá počet samoodečtů. Podle dodavatelů energií je na ně ideální doba

Počet provedených samoodečtů energií – tedy elektřiny a plynu – stoupá. Podle některých dodavatelů je k tomu právě teď ideální doba. Od ledna totiž řadě zákazníků energie zlevnily a změnila se také cena regulované složky. Samoodečet ale není povinný. Spotřebu ke konci roku případně dodavatel odhadne.
6. 1. 2025
Načítání...