Brusel – Včera zvedla Evropská centrální banka (ECB) úrokové sazby poprvé od roku 2008 z historicky nejnižší úrovně na 1,25 procenta. Její zákrok nikoho nepřekvapil. Banka tak chce bojovat s rostoucí inflací v eurozóně. Z vyjádření šéfa banky Tricheta na čtvrteční tiskové konferenci však vyplývá, že banka u včerejšího zákroku nezůstane a už nyní chystá další zvyšování sazby v červenci.
Sazba může brzy dosáhnout 1,5 procenta
Při svém vystoupení Trichet použil slovní spojení „(sazby) budeme monitorovat velmi pozorně“. Podobná vyjádření již šéf banky použil v minulosti a vždy to znamenalo, že zvýší centrální banka úrokové sazby během dvou až tří měsíců. Podobný vývoj by odpovídal i odhadům ekonomů, kteří čekají, že ECB zvýší sazby opět o 0,25 procentního bodu na 1,5 procenta.
Na zvyšování sazeb v eurozóně panují velmi rozporuplné názory. Státy, kterým se hospodářsky daří, kroku ECB „tleskají“. Země, které naopak bojují s celou řadou problémů, varují, že by je růst sazeb mohl do značné míry ohrozit. Mezi jednoznačné zastánce zvyšování sazeb patří Německo, jehož ekonomika by měla růst velmi slušným tempem v letošním i příštím roce a boj s rostoucí inflací se pro tamní bankéře stává prioritou. Podle hlavního ekonoma Deutsche Bank Thomase Mayera by naopak centrální banka měla mírně zvyšovat úrokové sazby v průběhu celého letošního roku.
Proti tomu stojí tvrzení deníku El País, který varuje že by ECB mohla svým čtvrtečním rozhodnutím zopakovat chybu z roku 2008, kdy zvyšovala sazby těsně před příchodem největší hospodářské krize od 30. let minulého století. Hospodářské oživení je podle španělského deníku stále příliš slabé a drží pohromadě jen díky stimulačním opatřením. Na trhu práce navíc existuje jen křehká rovnováha a zaměstnanci jsou nadále schopni souhlasit s redukcí vlastních mezd. Vysoké ceny energií zase omezují kupní sílu obyvatelstva.
Komu by měla ECB vyhovět?
Centrální banka to ale nemá lehké. Podle euroskeptického komentátora německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Holgera Steltznera stojí ECB před neřešitelným úkolem ovlivňovat pohybem sazeb zcela odlišné ekonomiky. Německá ekonomika by se podle něj mohla bez větších problémů vyrovnat zhruba s trojím navýšením sazeb za sebou, ale to stejné neplatí pro takzvané periferní ekonomiky jako Řecko, Portugalsko či Irsko.
