Další banka v problémech, tentokrát ve Španělsku. Nákaza ale zřejmě nehrozí

Po problémech italských bank, kdy Řím chystá pod tlakem unijních institucí sanaci dvou problémových regionálních bank, se pozornost evropského bankovního trhu v těchto dnech přesouvá do Španělska, kde de facto zkrachovala šestá největší banka v zemi, Banco Popular. Ta si s sebou nesla balík nevypořádaných špatných úvěrů a hypoték ještě z roku 2008.

Italská vláda nyní pod tlakem unijních institucí přesvědčuje velké italské banky, aby k záchraně dvou problémových regionálních bank Popolare di Vicenza a Veneto Banca finančně přispěly, protože jejich uzavření by nakonec italský bankovní sektor mohlo stát mnohem víc, potvrdily ve čtvrtek agentuře Reuters informované zdroje.

Tlak na upadající italské regionální banky ze strany EU zesílil poté, co tento týden Evropská komise, Evropská centrální banka a unijní výbor pro řešení bankovních krizí (SRB) přiměly Španělsko, aby prodalo problematickou Banco Popular největší španělské bance Santander. Ve středu jeden z činitelů EU řekl, že vyřešení situace Banco Popular může posílit argumenty pro uzavření dvou ztrátových italských bank se sídlem v Benátkách.

Veneto Banca a Popolare di Vicenza mají podle unijních úřadů získat ze soukromých zdrojů dodatečný kapitál v částce 1,2 miliardy eur (31,5 miliardy korun). To si Brusel vymínil jako podmínku pro jejich záchranu státem. Obě banky potřebují nový kapitál v celkovém objemu 6,4 miliardy eur.

Banky i vláda zvažují, jak přistoupit k sanaci

Podle jednoho ze zdrojů nyní zdravější italské banky spolu s vládou zvažují, jak přikročit k sanaci obou benátských bank. Další zdroj uvedl, že Řím vyvíjí tlak na největší ústavy Intesa SanPaolo a UniCredit, protože jejich zapojení do sanace by přimělo další banky, aby je následovaly.

Kdyby byly obě banky uzavřeny, museli by jejich vkladatelé dostat z garančního fondu až do částky sto tisíc eur na jednoho. Podle jednoho ze zdrojů by to stálo ostatní banky, které tento fond financují, až desetinásobek toho, co by je stála jejich záchrana. Už loni přispěly zdravé italské banky k rekapitalizaci obou těchto bank sumou 3,4 miliardy eur, to ale brzy odčerpaly další úvěrové ztráty a odliv vkladů.

Banco Popular
Zdroj: ČTK/AP/Manu Fernandez

Možnost nákazy na ostatní španělské banky je relativně malá

Španělská Banco Popular měla problémy řadu let a dle agentury Bloomberg měla třikrát větší podíl problémových úvěrů, než je průměr španělských bank. Takže šlo spíše o ojedinělý případ, respektive jeden z nejhorších.

Zatímco v Americe situace vyeskalovala v roce 2008-2009 do takové míry, že tamní orgány byly nuceny banky bailoutovat velmi narychlo a prakticky najednou, tak v Evropě se problém léta odkládal a řeší se postupně v klidu a potichu nyní. „Je to pro trhy určitě snesitelnější varianta. Problém sice nezmizí, ale díky několikanásobné velikosti nového majitele se výrazně zředí a nebude mít na banku takový drastický dopad. Navíc španělská banka vlastně oficiálně nezkrachovala, jelikož ji za symbolickou korunu koupila největší bankovní instituce v zemi, Banco Santander,“ konstatuje analytik BH Securities Martin Vlček.

Evropská centrální banka nařídila likvidaci šesté největší španělské banky Banco Popular pro insolvenci. Jako důvod uvedla signifikantní zhoršení pozice likvidity v posledních dnech, takže by banka velmi pravděpodobně nebyla schopna splácet své závazky. Problém banky trval řadu let a opakovaně akcionáře požádala o nové peníze.

Banku tížil balík zhruba 37 miliard EUR nesplácených hypotečních úvěrů ještě z dob před finanční krizí. Ale situaci v posledních dnech rapidně zhoršil zrychlený výběr peněz zákazníky banky, kteří zavětřili problémy a z banky během několika málo týdnů vybrali zhruba 18 miliard eur. ECB se proto rozhodla rychle jednat.

Sídlo ECB ve Frankfurtu nad Mohanem
Zdroj: Kai Pfaffenbach/Reuters

„Ze strany ECB jde o první případ použití tohoto režimu naložení s kolabující bankou adoptovaného po finanční krizi. Poté, co v případě italské monte dei Paschi ECB tolerovala použití peněz daňových poplatníků ještě předtím, než dojde ke ztrátám majitelů akcií a dluhopisů, udělala v případě španělské banky první precedens, kdy skutečně aplikovala svá pravidla tak, jak byla pravděpodobně zamýšlená, tedy méně benevolentně, než je doposud ECB aplikovala,“ konstatuje Vlček.

Santander koupí všechny akcie kolabující banky za symbolické 1 euro celkem, takže akcionáři kolabující banky odejdou prakticky s prázdnou. Santander vydá nové akcie v objemu zhruba 7 miliard eur na pokrytí ztrát z úvěrů koupené banky. Operace má pro banku dle představitelů banky začít být zisková od roku 2019. „Akcionáři kolabující banky ztratili vše, majitelé takzvaných AT1 and AT2 dluhopisů, tedy dluhu s nejnižším postavením v žebříčku dluhových závazků, utrpěly ztrátu zhruba dvě miliardy eur, zatímco majitelé tzv. seniorního dluhu, který stojí v žebříčku výše, byli ušetřeni ztrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 4 hhodinami

VideoElektroaut v Česku přibývá, v evropském srovnání ale prodeje zaostávají

Dražší paliva přivádí stále víc Čechů k elektromobilitě. Prodeje čistě elektrických vozů i hybridů rostou, na celkových prodejích se už podílí téměř sedmi procenty. V celé Evropské unii je to ale už přes dvacet procent a třeba v Norsku téměř 98 procent. Česko se tak v rámci Evropy řadí ke státům, kde se elektroauta prodávají nejméně. Zákazníky odrazuje cena elektrovozů či obava z krátké dojezdové vzdálenosti.
před 19 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
20. 8. 2026

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
20. 8. 2026

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
20. 8. 2026

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
20. 8. 2026Aktualizováno20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.