Další banka v problémech, tentokrát ve Španělsku. Nákaza ale zřejmě nehrozí

Po problémech italských bank, kdy Řím chystá pod tlakem unijních institucí sanaci dvou problémových regionálních bank, se pozornost evropského bankovního trhu v těchto dnech přesouvá do Španělska, kde de facto zkrachovala šestá největší banka v zemi, Banco Popular. Ta si s sebou nesla balík nevypořádaných špatných úvěrů a hypoték ještě z roku 2008.

Italská vláda nyní pod tlakem unijních institucí přesvědčuje velké italské banky, aby k záchraně dvou problémových regionálních bank Popolare di Vicenza a Veneto Banca finančně přispěly, protože jejich uzavření by nakonec italský bankovní sektor mohlo stát mnohem víc, potvrdily ve čtvrtek agentuře Reuters informované zdroje.

Tlak na upadající italské regionální banky ze strany EU zesílil poté, co tento týden Evropská komise, Evropská centrální banka a unijní výbor pro řešení bankovních krizí (SRB) přiměly Španělsko, aby prodalo problematickou Banco Popular největší španělské bance Santander. Ve středu jeden z činitelů EU řekl, že vyřešení situace Banco Popular může posílit argumenty pro uzavření dvou ztrátových italských bank se sídlem v Benátkách.

Veneto Banca a Popolare di Vicenza mají podle unijních úřadů získat ze soukromých zdrojů dodatečný kapitál v částce 1,2 miliardy eur (31,5 miliardy korun). To si Brusel vymínil jako podmínku pro jejich záchranu státem. Obě banky potřebují nový kapitál v celkovém objemu 6,4 miliardy eur.

Banky i vláda zvažují, jak přistoupit k sanaci

Podle jednoho ze zdrojů nyní zdravější italské banky spolu s vládou zvažují, jak přikročit k sanaci obou benátských bank. Další zdroj uvedl, že Řím vyvíjí tlak na největší ústavy Intesa SanPaolo a UniCredit, protože jejich zapojení do sanace by přimělo další banky, aby je následovaly.

Kdyby byly obě banky uzavřeny, museli by jejich vkladatelé dostat z garančního fondu až do částky sto tisíc eur na jednoho. Podle jednoho ze zdrojů by to stálo ostatní banky, které tento fond financují, až desetinásobek toho, co by je stála jejich záchrana. Už loni přispěly zdravé italské banky k rekapitalizaci obou těchto bank sumou 3,4 miliardy eur, to ale brzy odčerpaly další úvěrové ztráty a odliv vkladů.

Banco Popular
Zdroj: ČTK/AP/Manu Fernandez

Možnost nákazy na ostatní španělské banky je relativně malá

Španělská Banco Popular měla problémy řadu let a dle agentury Bloomberg měla třikrát větší podíl problémových úvěrů, než je průměr španělských bank. Takže šlo spíše o ojedinělý případ, respektive jeden z nejhorších.

Zatímco v Americe situace vyeskalovala v roce 2008-2009 do takové míry, že tamní orgány byly nuceny banky bailoutovat velmi narychlo a prakticky najednou, tak v Evropě se problém léta odkládal a řeší se postupně v klidu a potichu nyní. „Je to pro trhy určitě snesitelnější varianta. Problém sice nezmizí, ale díky několikanásobné velikosti nového majitele se výrazně zředí a nebude mít na banku takový drastický dopad. Navíc španělská banka vlastně oficiálně nezkrachovala, jelikož ji za symbolickou korunu koupila největší bankovní instituce v zemi, Banco Santander,“ konstatuje analytik BH Securities Martin Vlček.

Evropská centrální banka nařídila likvidaci šesté největší španělské banky Banco Popular pro insolvenci. Jako důvod uvedla signifikantní zhoršení pozice likvidity v posledních dnech, takže by banka velmi pravděpodobně nebyla schopna splácet své závazky. Problém banky trval řadu let a opakovaně akcionáře požádala o nové peníze.

Banku tížil balík zhruba 37 miliard EUR nesplácených hypotečních úvěrů ještě z dob před finanční krizí. Ale situaci v posledních dnech rapidně zhoršil zrychlený výběr peněz zákazníky banky, kteří zavětřili problémy a z banky během několika málo týdnů vybrali zhruba 18 miliard eur. ECB se proto rozhodla rychle jednat.

Sídlo ECB ve Frankfurtu nad Mohanem
Zdroj: Kai Pfaffenbach/Reuters

„Ze strany ECB jde o první případ použití tohoto režimu naložení s kolabující bankou adoptovaného po finanční krizi. Poté, co v případě italské monte dei Paschi ECB tolerovala použití peněz daňových poplatníků ještě předtím, než dojde ke ztrátám majitelů akcií a dluhopisů, udělala v případě španělské banky první precedens, kdy skutečně aplikovala svá pravidla tak, jak byla pravděpodobně zamýšlená, tedy méně benevolentně, než je doposud ECB aplikovala,“ konstatuje Vlček.

Santander koupí všechny akcie kolabující banky za symbolické 1 euro celkem, takže akcionáři kolabující banky odejdou prakticky s prázdnou. Santander vydá nové akcie v objemu zhruba 7 miliard eur na pokrytí ztrát z úvěrů koupené banky. Operace má pro banku dle představitelů banky začít být zisková od roku 2019. „Akcionáři kolabující banky ztratili vše, majitelé takzvaných AT1 and AT2 dluhopisů, tedy dluhu s nejnižším postavením v žebříčku dluhových závazků, utrpěly ztrátu zhruba dvě miliardy eur, zatímco majitelé tzv. seniorního dluhu, který stojí v žebříčku výše, byli ušetřeni ztrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda se bude zabývat možnými kroky kvůli růstu cen pohonných hmot

Růst cen pohonných hmot a kroky k jejich poklesu budou v pondělí hlavním tématem vlády Andreje Babiše (ANO). Na zasedání kabinetu přijdou i zástupci pěti hlavních společností na trhu s pohonnými hmotami. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na síti X řekl, že jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je zastropování marže obchodníků. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
před 1 hhodinou

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 16 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 17 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
28. 3. 2026Aktualizováno28. 3. 2026

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
28. 3. 2026

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
28. 3. 2026

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...