Další banka v problémech, tentokrát ve Španělsku. Nákaza ale zřejmě nehrozí

Po problémech italských bank, kdy Řím chystá pod tlakem unijních institucí sanaci dvou problémových regionálních bank, se pozornost evropského bankovního trhu v těchto dnech přesouvá do Španělska, kde de facto zkrachovala šestá největší banka v zemi, Banco Popular. Ta si s sebou nesla balík nevypořádaných špatných úvěrů a hypoték ještě z roku 2008.

Italská vláda nyní pod tlakem unijních institucí přesvědčuje velké italské banky, aby k záchraně dvou problémových regionálních bank Popolare di Vicenza a Veneto Banca finančně přispěly, protože jejich uzavření by nakonec italský bankovní sektor mohlo stát mnohem víc, potvrdily ve čtvrtek agentuře Reuters informované zdroje.

Tlak na upadající italské regionální banky ze strany EU zesílil poté, co tento týden Evropská komise, Evropská centrální banka a unijní výbor pro řešení bankovních krizí (SRB) přiměly Španělsko, aby prodalo problematickou Banco Popular největší španělské bance Santander. Ve středu jeden z činitelů EU řekl, že vyřešení situace Banco Popular může posílit argumenty pro uzavření dvou ztrátových italských bank se sídlem v Benátkách.

Veneto Banca a Popolare di Vicenza mají podle unijních úřadů získat ze soukromých zdrojů dodatečný kapitál v částce 1,2 miliardy eur (31,5 miliardy korun). To si Brusel vymínil jako podmínku pro jejich záchranu státem. Obě banky potřebují nový kapitál v celkovém objemu 6,4 miliardy eur.

Banky i vláda zvažují, jak přistoupit k sanaci

Podle jednoho ze zdrojů nyní zdravější italské banky spolu s vládou zvažují, jak přikročit k sanaci obou benátských bank. Další zdroj uvedl, že Řím vyvíjí tlak na největší ústavy Intesa SanPaolo a UniCredit, protože jejich zapojení do sanace by přimělo další banky, aby je následovaly.

Kdyby byly obě banky uzavřeny, museli by jejich vkladatelé dostat z garančního fondu až do částky sto tisíc eur na jednoho. Podle jednoho ze zdrojů by to stálo ostatní banky, které tento fond financují, až desetinásobek toho, co by je stála jejich záchrana. Už loni přispěly zdravé italské banky k rekapitalizaci obou těchto bank sumou 3,4 miliardy eur, to ale brzy odčerpaly další úvěrové ztráty a odliv vkladů.

Banco Popular
Zdroj: ČTK/AP/Manu Fernandez

Možnost nákazy na ostatní španělské banky je relativně malá

Španělská Banco Popular měla problémy řadu let a dle agentury Bloomberg měla třikrát větší podíl problémových úvěrů, než je průměr španělských bank. Takže šlo spíše o ojedinělý případ, respektive jeden z nejhorších.

Zatímco v Americe situace vyeskalovala v roce 2008-2009 do takové míry, že tamní orgány byly nuceny banky bailoutovat velmi narychlo a prakticky najednou, tak v Evropě se problém léta odkládal a řeší se postupně v klidu a potichu nyní. „Je to pro trhy určitě snesitelnější varianta. Problém sice nezmizí, ale díky několikanásobné velikosti nového majitele se výrazně zředí a nebude mít na banku takový drastický dopad. Navíc španělská banka vlastně oficiálně nezkrachovala, jelikož ji za symbolickou korunu koupila největší bankovní instituce v zemi, Banco Santander,“ konstatuje analytik BH Securities Martin Vlček.

Evropská centrální banka nařídila likvidaci šesté největší španělské banky Banco Popular pro insolvenci. Jako důvod uvedla signifikantní zhoršení pozice likvidity v posledních dnech, takže by banka velmi pravděpodobně nebyla schopna splácet své závazky. Problém banky trval řadu let a opakovaně akcionáře požádala o nové peníze.

Banku tížil balík zhruba 37 miliard EUR nesplácených hypotečních úvěrů ještě z dob před finanční krizí. Ale situaci v posledních dnech rapidně zhoršil zrychlený výběr peněz zákazníky banky, kteří zavětřili problémy a z banky během několika málo týdnů vybrali zhruba 18 miliard eur. ECB se proto rozhodla rychle jednat.

Sídlo ECB ve Frankfurtu nad Mohanem
Zdroj: Kai Pfaffenbach/Reuters

„Ze strany ECB jde o první případ použití tohoto režimu naložení s kolabující bankou adoptovaného po finanční krizi. Poté, co v případě italské monte dei Paschi ECB tolerovala použití peněz daňových poplatníků ještě předtím, než dojde ke ztrátám majitelů akcií a dluhopisů, udělala v případě španělské banky první precedens, kdy skutečně aplikovala svá pravidla tak, jak byla pravděpodobně zamýšlená, tedy méně benevolentně, než je doposud ECB aplikovala,“ konstatuje Vlček.

Santander koupí všechny akcie kolabující banky za symbolické 1 euro celkem, takže akcionáři kolabující banky odejdou prakticky s prázdnou. Santander vydá nové akcie v objemu zhruba 7 miliard eur na pokrytí ztrát z úvěrů koupené banky. Operace má pro banku dle představitelů banky začít být zisková od roku 2019. „Akcionáři kolabující banky ztratili vše, majitelé takzvaných AT1 and AT2 dluhopisů, tedy dluhu s nejnižším postavením v žebříčku dluhových závazků, utrpěly ztrátu zhruba dvě miliardy eur, zatímco majitelé tzv. seniorního dluhu, který stojí v žebříčku výše, byli ušetřeni ztrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 4 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 13 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.