ČR by mohla od roku 2014 snadněji získávat evropské peníze

Praha – Od roku 2014 by mělo být jednoduší čerpání dotací z evropských fondů. Úřady se ale zaměří na důkladnou kontrolu jednotlivých výdajů financovaných z prostředků Evropské unie. K přísnějším kontrolám stát přikročí kvůli problémům s čerpáním dotací v některých operačních programech.

„Už nyní se zavádí například přísnější kontrola zadávacích dokumentací a je to určitě něco, co by mělo platit i v programovém období od roku 2014,“ uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) již brzy vládě navrhne, aby žadatelé o dotace mohli v příštím obdobím komunikovat s úřady elektronicky. Na internetu by mělo být možné na jednom místě najít pohromadě všechny aktuální i plánované dotační výzvy, popsal náměstek jeden z dalších návrhů na zjednodušení čerpání dotací.

"Smyslem celého procesu je zjednodušit administraci, odstranit legislativní bariéry a zkrátit administrativní lhůty. Myslíme si, že je možné celý systém elektronizovat,“ podotýká Braun.

Čerpání dotací se v minulosti potýkalo s problémy

Tuzemské čerpání evropských dotací doprovází v posledním roce řada problémů. Nejnověji Evropská komise (EK) pozastavila ministerstvu školství proplacení dotací za zhruba 1,2 miliardy korun, uvedl ve čtvrtek server Česká pozice. Opatření se ale netýká příjemců dotací. Peníze jim úřady vyplácí nejdříve ze státního rozpočtu, dotace Brusel proplácí až zpětně. Peníze EK aktuálně neproplácí ani operačnímu programu Doprava a regionálnímu programu Severozápad. „Zatím to jsou jen podezření, dosud nebyla příležitost to projednávat v České republice,“ poznamenal dnes náměstek Braun.

Původně se pozastavení týkalo i programů Jihozápad a Podnikání a inovace, peníze pro ně už ale EK loni odblokovala. Problémy s takzvanou certifikací dotací u EK začaly v prvních měsících loňského roku, kdy se u přidělování peněz z programů Severozápad a Jihozápad objevilo podezření z korupce, u dalších programů měla zase EK pochybnosti o správnosti dotací některým projektům. Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 30,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. To je o zhruba 17 miliard korun méně než o rok dříve. Pokles byl způsoben revizí národních účtů a pozastavením plateb kvůli problémům s některými operačními programy.

V období 2007 až 2013 může Česko získat z Bruselu zhruba 26,7 miliardy eur. To je podle současného kurzu uváděného ministerstvem pro místní rozvoj 798 miliard korun. Čeští příjemci už z této částky dostali proplaceno 308 miliard, tedy zhruba 39 procent. Kolik peněz bude mít Česko v EU k dispozici od roku 2014, zatím jasné není.

Podle již dřívějších vyjádření zástupců MMR je ale možné, že to bude méně peněz než v aktuálním období. V dubnu má vláda dostat z MMR rozpracovaný návrh priorit, na které bude chtít Česko v období 2014-2020 unijní dotace čerpat. Současně úřad kabinetu předloží návrh na novou strukturu operačních programů. „Nebude 17 hlavních operačních programů jako nyní, pokusíme se jejich počet výrazně snížit,“ zopakoval dnes náměstek již dříve oznámený záměr ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 1 hhodinou

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 2 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 7 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
včera v 20:18

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...