Praha - Špatný přístup ke kapitálu, zneužívání směrnic a zákonů úředníky, schodek rozpočtu nebo příliš měkké lokty českého zastoupení, ať už politického, tak podnikatelského v Bruselu patří k hlavním problémům, které ohrožují zdraví podnikatelského sektoru v Česku. Z úst předních reprezentantů českého byznysu i politické scény to zaznělo na dnešní ekonomické konferenci pořádané agenturou Czech Top 100, informačním serverem Česká pozice a agenturou grayling.
Konkurenceschopnost je pro Českou republiku jako malý stát chudý na nerostné suroviny i kapitálové zdroje nezbytným předpokladem pro budoucí blahobyt. Její rozvoj je spjat převážně s podnikatelským prostředím, a tak jeho slibný rozvoj je důležitým faktorem pro bohatství a rozvoj celého státu.
Půjčit si jinde než v bance? Pro firmy prakticky nemožné
Jenže právě liberální prostředí ohrožuje celá řada negativních vlivů. Člen Národní ekonomické rady vlády Jan Procházka vidí hlavní problém, se kterým se musí Česká republika vypořádat, aby mohla rozvíjet své podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost firem, ve špatném přístupu podniků ke kapitálu. V bankách podle něj nemohou získat efektivní úrok, přesto jsou nuceny se do nich stále vracet.
„Pražská burza nefunguje, nefunguje primární emise akcií, takže firmy s dobrými nápady si tam nemohou přijít pro kapitál. Firmy, které by chtěly přilákat nějaký rizikovější kapitál, zase nemají správný právní rámec. Takže je to takový koloběh, kdy firmám nezbude nic jiného, než se vrátit zpátky do banky,“ upozornil Procházka, podle kterého je třeba finanční a kapitálový trh v Česku pořádně rozhýbat.
Zákon – nebezpečná zbraň v rukou úředníka
Diskuse se stočila také na to, zda konkurenceschopnost České republiky neohrožuje přílišná regulace ze strany Evropské unie. Nakonec se ovšem podnikatelé i politici shodli na tom, že chybu nelze hledat výhradně na straně úředníků v Bruselu, a to hned z několika důvodů. Tím prvním je to, že Česká republika má na půdě Evropské unie slabé lokty. Není to přitom jen vina politiků, ale i samotných podnikatelů.
„Čeští podnikatelé by měli své svazy hnát do Bruselu. Za legislativou, která padá na naše hlavy, stojí konkrétní zájmy některých podniků. Nadnárodní podniky používají evropskou legislativu ke konkurenčnímu boji,“ uvedl podnikatel Pavel Bobošík s tím, že tímto způsobem si budují pozici hlavně německé firmy. České podniky se ale o jednání evropských institucí zatím příliš nezajímají.
Radomír Šimek, prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory
„Jestliže to bude tak, že v privátní sféře budou ti chytřejší a ve státní sféře ti hloupější, tak to je velmi špatná věc, protože státní sféra pracuje s obrovským množstvím kapitálu.“
Na další problém poukázal další přední český byznysmen Martin Wichterle. Ten přišel s tvrzením, že z Bruselu často přicházejí i pro české podnikatelské prostředí přínosná nařízení, k jejich pokřivení ale dochází na českých úřadech. „V rukou úředníků se z nařízení stává zbraň proti podnikatelům. Možná je to nedostatek vzdělání úředníků. V tomhle já spatřuji největší problém,“ varoval. Česko se proto musí snažit, aby mělo ve státní správě ty nejlepší lidi.
Třetí hrozba – schodek rozpočtu
Další vážnou hrozbu pro český byznys pak představují schodky rozpočtu, které zadělávají na nejistou budoucnost. Podle generálního ředitele pivovaru Bernard Stanislava Bernarda by se se schodky měl stát jednou pro vždy vypořádat i za cenu vyšších daní. Bernard by si dokázal představit například jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty nebo zavedení nových spotřebních daní. „My musíme být úspěšnější než ti ostatní, my musíme být chytřejší než ostatní, proto nesmíme žít na dluh,“ zdůraznil.
Stanislav Bernard, generální ředitel pivovaru Bernard
„My jsme se vydali úplně stejně špatnou cestou, jakou se vydala západní Evropa, jakou se vydaly Spojené státy. My si projídáme vlastní budoucnost, to je to, co ohrožuje podnikatelské prostředí v Česku.“
Většina delegátů konference se nakonec shodla na tom, že soukromý sektor v České republice si vede ve srovnání se západní Evropou poměrně dobře. Mohl by si ale vést lépe. Evropa totiž nepředstavuje pro Česko ideální srovnávací základnu, protože jí v oblasti konkurenceschopnosti ujíždí vlak. Inspiraci, jak rozvíjet konkurenceschopnost svých podniků, by Česko mělo hledat například u rychle rostoucích asijských tygrů.
