Co má stát nakupovat centrálně? Auta i kancelářské sponky

Praha – Počítače, energie, benzin do služebních aut nebo kancelářské potřeby, to všechno by měl stát podle ministerstva financí nakupovat centrálně. Úřad Andreje Babiše vypracoval seznam takových položek a zveřejnil ho na svých stránkách. Návrh, který teprve čeká na připomínkové řízení, počítá s tím, že by se centrální nákupy mohly vztahovat na zboží a služby za téměř 13 miliard korun.

„Celkový odhad finanční úspory se pohybuje v řádu jednotek až desítek procent z této částky,“ uvádí předkládací zpráva s tím, že přesněji nelze odhad vyčíslit. Nákupy jednotlivých služeb a zboží, které jsou v předkládaném seznamu uvedeny, jsou podle ministerstva už dnes standardizovány a centralizovány na úrovni jednotlivých ministerstev. Spadají sem například mobilní telefony včetně tarifů, počítače, správa a ostraha kancelářských budov, auta, nábytek, energie nebo ubytování.

Vedle toho existuje ještě druhá rozšířená varianta, obsahující vzdělávání, školení a právní poradenské a marketingové služby. Tuto verzi ale ministerstvo nedoporučuje.

V tom, kdo by měl být oním centrálním zadavatelem, mají resortní úředníci jasno – samotné ministerstvo financí. „Centralizované zadávání bude probíhat na základě písemné smlouvy, kterou před zahájením centralizovaného zadávání uzavře ministerstvo financí jako centrální zadavatel s dalšími resorty a jejich podřízenými organizacemi jako pověřujícími zadavateli,“ uvádí materiál.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/Jan Langer

V loňském roce proběhly pod taktovkou ministerstva financí audity na šesti ministerstvech spravovaných hnutím ANO. Z výsledků následně vyplynulo, že jednotlivé úřady nakupovaly jedno a to samé zboží v cenovém rozpětí, které dosahovalo až 300 procent. Jen centrální nákup kancelářského papíru by ušetřil podle tehdejšího vyjádření náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta na těchto šesti ministerstvech deset milionů korun. Sloučení smluv na informační systémy pro státní pokladnu by údajně ušetřilo 27 milionů a využívání registru kancelářských budov (CRAB) by ušetřilo 190 milionů korun.

Loni v listopadu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová zastavila projekt za 28 milionů korun, který řešil centrální nákupy státní správy. Prý byl neefektivní a jeho přínosy sporné. MMR dále argumentovalo, že problematika centrálních nákupů státní správy navíc patří do gesce ministerstva financí.

Co se má nakupovat centrálně?

  • ICT komodity - Mobilní telefony a příslušenství, Počítače a stroje na zpracování dat a datová média, Přístroje a zařízení pro radiokomunikace, Telekomunikační služby a Internetové služby 
  • Vozový park a pohonné hmoty - Díly a příslušenství pro motorová vozidla, Opravy a údržba motorových vozidel a příslušenství k nim, Ostatní dopravní prostředky a zařízení, Pohonné hmoty a maziva, Pronájem dopravních prostředků, Silniční motorová vozidla
  • Kancelářské potřeby, kancelářská technika - Kancelářská technika a zařízení, Kancelářské potřeby, Materiál pro tiskařské/polygrafické účely, Nábytek, Opravy a údržba kancelářských strojů, osobních počítačů a telekomunikačních zařízení, Pomocné a ostatní kancelářské služby, Spotřební materiál pro kancelářskou techniku, Tiskařské služby, Tiskařské výrobky, Zařízení a vybavení interiéru
  • Energie a správa budov - Bezpečnostní služby, Čisticí prostředky a jiné drogistické zboží, Opravy a údržba technických zařízení budov, Paliva a elektrická energie, pára a horká voda, Realitní služby, Služby odpadového hospodářství, Úklidové a čistící služby
  • Doprava a ubytování - Pomocné služby pro pozemní, vodní a leteckou dopravu, Přepravní a jiné logistické služby, Ubytovací služby, pohostinství, maloobchod

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 12 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 18 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...