Praha - Bez práce nejsou koláče, toto pořekadlo určitě všichni známe. Podle právní definice je práce výdělečná činnost vykonávaná v rámci pracovního vztahu. Oboje je v podstatě totéž a všem je nám jasné, že pokud nebudeme pracovat, koláč si opravdu nekoupíme, protože nebudeme mít za co. Horší ale je, když pracujeme, a přesto na koláče nemáme, a to proto, že nám zaměstnavatel neplatí. Co dělat v takových případech? S touto otázkou se na naši poradnu obrátilo hned několik čtenářů.
Dlužné mzdy za 3 měsíce může vyplatit úřad práce
Pokud se dostanete do situace, že vám zaměstnavatel neplatí a byl na něj podán insolvenční návrh, nečekejte a jednejte co nejdříve. Obraťte se na příslušný úřad práce, ten vám dlužné mzdové nároky vyplatí, nejvýše ale v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce.
Pokud je zaměstnavatel v prodlení s výplatou mzdy, je to i důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, s nárokem na výplatu odstupného ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.
Zaplacení dlužných mezd je třeba žádat v insolvenčním řízení
„Pracuji ve slévárně a ta se dostala do insolvence. Poslední výplata nám byla krácena o 20 procent s tím, že zbytek mezd bude vyplacen z peněz z prodeje společnosti. Čekáme ale už rok a peníze stále nikde. Poradíte nám, co máme dělat?“ ptá se pan Tržický.
Se žádostí o výplatu dlužné části mezd se musí zaměstnanci podle advokáta obrátit na insolvenčního správce, případně na krajský soud, u kterého je insolvenční řízení vedeno, doporučil advokát Pavel Nastis. „Problém ale může být, že insolvenční správce nemá z čeho mzdy zaplatit,“ dodal.
Co se může stát, když firma nemá nic, co by se dalo prodat?
Svatoslav Bárek pracoval ve firmě RIA HOLDING, a.s. se sídlem v Brně. „Práce mě bavila, byl jsem zaměstnán jako technický dozor stavební výroby,“ vzpomíná pan Bárek. Firma nabízela slušné pracovní podmínky i plat. Pohoda ale netrvala dlouho. Firma se dostala do finančních potíží a výplaty už byly jen na papíře. „Když to trvalo skoro rok, dohodl jsem se se zaměstnavatelem na zrušení pracovního poměru,“ popsal.
Akciová společnost se už ale mezitím dostala do konkurzu. Předseda představenstva podepsal uznání dluhu za nevyplacené mzdy ve výši 91 tisíc a pan Bárek svou pohledávku přihlásil do konkurzu. „Byl jsem v klidu, měl jsem přece potvrzení, že mi firma dluží,“ uvedl muž. Jenže po deseti letech čekání místo peněz přišlo jen úřední oznámení: Krajský soud v Brně konkurz na společnost RIA HOLDING s.r.o. zrušil pro nedostatek majetku. Pohledávka pana Bárky tedy uhrazena nebude. „Připadá mi to nespravedlivé, to přece není možné, že bych přišel o svoje peníze. Co mám dělat, je ještě nějaká možnost?“ ptá se.
Podle právníků postupoval pan Bárek správně, když přihlásil pohledávku do konkurzu. Své peníze ale i tak už nikdy neuvidí. „Pokud byl ale konkurz zrušen z důvodu nedostatku majetku, tj. konkurznímu správci se nepodařilo dohledat majetek, respektive se podařilo možná dohledat jen nepatrný majetek, v takovém případě mají bohužel všichni věřitelé smůlu, jejich pohledávky jim za dlužníka už nikdy nikdo nezaplatí,“ upřesnil advokát Pavel Nastis. A nic platné není ani potvrzení o dluhu – dlužná je totiž firma, nikoli konkrétní člověk, který jménem obchodní společnosti jednal a papír podepsal.
