Česká národní banka (ČNB) zrušila pro posuzování žádostí o hypotéku limit pro poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ten od dubna činil 50 procent. Zároveň banka ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 90 procentech, informovala ČNB poté, co bankovní rada projednala Zprávu o finanční stabilitě 2019/2020. Poměr výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI) zrušila ČNB už v dubnu. ČNB také uvedla, že podle jejích zátěžových testů je bankovní sektor nadále odolný vůči možným nepříznivým šokům.
„Naše rozhodnutí o zrušení limitu ukazatele DSTI by nemělo být pro nikoho překvapením. Vždy jsme říkali, že limity budeme používat v době zvyšování rizik pro stabilitu finančního systému v České republice, ale ve špatných časech je zmírníme, nebo dokonce zrušíme. Limit ukazatele LTV jsme prozatím při vědomí pokračujícího nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí ponechali v platnosti,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Nadhodnocení ceny bytů ke konci loňského roku činilo podle ČNB 15 až 25 procent. Proti předchozímu odhadu z poloviny loňska tak dále mírně vzrostlo. Dostupná neoficiální data za první měsíce letošního roku pak podle centrální banky naznačují, že opatření proti pandemii prozatím významněji neovlivnila ceny rezidenčních nemovitostí.
„Vzhledem k nepříznivému vývoji v reálné ekonomice však vzniká potenciál pro jejich pokles v příštích čtvrtletích,“ uvedla ČNB.
K omezením hypotečního trhu vedl ČNB v minulosti právě rychlý růst cen nemovitostí i objemu úvěrů na bydlení. Banka se obávala, že v případě zhoršení ekonomického vývoje by se mohla řada domácností s hypotékou dostat do problémů se splácením, což by se dotklo následně i bank.
Veškerá omezení hypoték ze strany ČNB mají podobu doporučení bankám, protože dosud neexistuje zákon, jímž by si Česká národní banka mohla tato pravidla vynutit. Banky se nicméně těmito doporučeními většinou řídí. Novelu sněmovna projednává. Právní závaznost dodržování limitů ukazatelů je podle ČNB zásadní pro zajištění rovných podmínek na trhu a zabránění nekalé konkurenci.
Banky budou také odvádět méně do rezerv na ochranu úvěrového trhu
Banky budou od července letošního roku zároveň odvádět méně peněz do rezerv na ochranu úvěrového trhu. Česká národní banka totiž snížila takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 0,5 procenta z jednoho procenta. Sazba platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry.
Centrální banka také oznámila, že je připravena v případě výrazného nárůstu úvěrových ztrát bank rezervu zcela uvolnit, aby podpořila jejich schopnost plynule úvěrovat nefinanční podniky a domácnosti.
Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.
„ČNB zároveň považuje za přirozené, že za silně nepříznivého vývoje domácí ekonomiky banky po případném rozpuštění proticyklické kapitálové rezervy využijí rovněž bezpečnostní kapitálovou rezervu a eventuálně i kapitálovou rezervu ke krytí systémových rizik, aby mohly dál poskytovat služby svým klientům,“ uvedla centrální banka.
Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření v rámci směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.
Bankovní sektor je podle zátěžových testů ČNB nadále odolný
Bankovní sektor si udržel vysokou odolnost vůči možným nepříznivým šokům a do krize způsobené šířením koronaviru vstoupil v dobré kondici. V základním scénáři ekonomického vývoje, který odpovídá květnové prognóze ČNB, by podle zátěžových testů neměla problémy většina bank. Pouze tři banky se mohou dostat do situace, kdy by neměly dostatek kapitálu. Nicméně u žádné banky by nemělo nastat prolomení osmiprocentní hranice regulatorního kapitálového minima. Uvedl to ředitel sekce finanční stability České národní banky Jan Frait. V ČR je v současnosti 49 bank a poboček zahraničních bank.
- Celková kapitálová přiměřenost bankovního sektoru byla ke konci loňska 21,3 procenta. Klesnout by přitom neměla pod osm procent. Kapitálová přiměřenost představuje minimální výši vlastních zdrojů, kterou musí banka vzhledem k objemu a rizikovosti svých obchodů udržovat.
Katastrofický scénář v zátěžových testech počítá s příchodem druhé vlny pandemie, která by zasáhla Evropu a ČR ke konci letošního roku. Při takovém vývoji by banky utrpěly rozsáhlé úvěrové ztráty. Kapitálový poměr by se prudce snížil a 13 bank by se dostalo pod minimální hranici osmi procent. U 17 banky by pak nastal problém s kapitálem a pro stabilizaci sektoru by bylo potřeba dodat 62 miliard korun. I tak by podle Fraita nešlo o výrazně dramatické číslo v souvislosti s tím, že čistý zisk bank loni činil zhruba 91 miliard korun.
Základní scénář ČNB počítá letos s poklesem ekonomiky o osm procent a příští rok s růstem čtyři procenta. Podle alternativního pesimistického scénáře, který předpokládá nástup další vlny pandemie na konci letošního roku, by mohla česká ekonomika letos klesnout až o 13,5 procenta a příští rok o 1,5 procenta.
„Většina bank v současnosti splňuje souhrnný kapitálový požadavek a má dostatečnou volnou kapitálovou kapacitu k úvěrování díky přebytku kapitálu a zisku zadrženému v souladu s našimi doporučeními,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
