Bankovní rada České národní banky nechala úrokové sazby bez změny, v souladu s očekáváním analytiků. Podle nich by na současné úrovni měly zůstat delší dobu. Proti růstu sazeb stojí především nejistý vývoj v zahraničí, ale i postupné ochlazování české ekonomiky. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech.
Ačkoli data z tuzemské ekonomiky v posledních měsících překvapila mírně pozitivně a inflace se dostala k 3% hranici, vývoj v zahraničí zůstává zatížen řadou nejistot. „Za takové situace je pro centrální banku nejlepší strategií vyčkávat. Pokud se tak situace v globální ekonomice výrazně nezlepší, bylo by od ČNB překvapující letos dále zvyšovat sazby, jak naznačují některé jestřábí hlasy z centrální banky,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Trh naopak podle něho čeká, že ČNB začne letos, stejně jako Fed, své úrokové sazby snižovat, což je však v případě tuzemské ekonomiky předčasné. „Dlouhodobější stabilita sazeb ČNB se tak nyní zdá jako nejpravděpodobnější scénář,“ dodává.
A podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je potřeba vzít v úvahu také aktuálně měnící se výhled měnové politiky zmíněného amerického Fedu i ECB. „Měnová politika v USA a eurozóně se otáčí holubičím směrem a v takové situaci nebudou středoevropské centrální banky spěchat se zpřísněním své politiky, ačkoliv by situace v regionálních ekonomikách po vyšších úrokových sazbách volala,“ míní Jáč.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Rada ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby na květnovém zasedání, a to jednomyslně. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na dvě procenta. Samotná květnová prognóza ČNB v ročním výhledu další růst sazeb nepředvídá.
„Předpokládám, že úrokové sazby ČNB zůstanou ve zbytku roku beze změny a že květnové zvýšení tak bude pro letošek představovat jejich jediný posun,“ konstatuje Jáč s tím, že příští změna sazeb bude ve znamení jejich zvýšení. Nicméně tento krok podle něho přijde ale zřejmě až koncem roku 2020. Stejné datum snížení sazeba očkává i hlavní ekonomka Raiffeisen Bank Helena Horská.
„Závod dvou klíčových centrálních bank světa, Fedu a ECB, o to, kdo více a agresivněji podpoří domácí ekonomiku, pokud dojde k oslabení globální ekonomiky, vyčerpal prostor pro další růst sazeb ČNB, a naopak vyvolává otázku, kdy půjdou úrokové sazby i v Česku dolů,“ míní Horská.
Horská také upozornila, že základní úroková sazba se nyní pohybuje na desetiletém maximu. „A podle našeho názoru i na vrcholu současného cyklu zvyšování sazeb, který započal v listopadu 2017. K rovnovážné úrovni sazeb, kterou ČNB odhaduje na úrovni 2,5 až tři procenta, ČNB nestihla dojít,“ uvedla.
Koruna před rozhodnutím sílila
Česká měna před rozhodnutím České národní banky o sazbách vůči euru posilovala. Ráno zpevnila proti úternímu závěru o tři haléře na 25,48 Kč/EUR, hodinu před polednem část zisků ztratila a obchodovala se za 25,50 korun za euro. Euro tak lze nyní nakoupit za koruny nejlevněji od loňského září, jak vyplývá z informací webu Patria Online.
Ekonomové ING Bank však předpokládají, že Donald Trump v druhé polovině letošního roku zavede cla na dovoz evropských automobilů do Spojených států. To by bylo pro korunu vzhledem k silné provázanosti na automobilový sektor negativní zprávou. „Prozatím tak stále předpokládáme, že koruna do konce letošního roku oslabí blíže k hranici 26 Kč za euro, a to právě z titulu pokračujících obchodních válek,“ dodává Seidler.
Navzdory stabilitě sazeb ČNB by mohly podle některých ekonomů hypoteční sazby pokračovat v mírném poklesu. „Hypoteční sazby totiž reagují především na tržní úrokové sazby delších splatností, které díky nejistotě ohledně vývoje v zahraničí dále klesají a v posledních několika týdnech se dostaly na nejnižší hodnotu za poslední rok,“ vysvěluje Seidler.
Nelze vyloučit ani negativní scénáře, kdy by se sazby snížily, uvedl Rusnok
Pro aktuální rozhodnutí bankovní rady České národní banky nechat úrokové sazby beze změny hlasovalo šest ze sedmi členů rady. Jeden hlasoval pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok k tomu uvedl, že aktuální prognóze po květnovém zvýšení úrokových sazeb odpovídá přibližná stabilita úrokových sazeb do poloviny roku 2020. „V tuto chvíli to vypadá, že pauza může být poměrně dlouhá. Z našeho pohledu to ale není nic nového,“ řekl.
„Není to ale tak, že bychom dnes dospěli k závěru, že v dohledné době vylučujeme zvyšování sazeb. Na druhou stranu nelze vyloučit ani negativní scénáře, které by vedly k tomu, že bychom museli sazby snižovat,“ doplnil Rusnok.
