Členové bankovní rady se na zasedání ve čtvrtek 29. září shodli, že není možné vyloučit zavedení záporných úrokových sazeb pro podporu režimu devizových intervencí nebo jeho hladkého ukončení. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady.
„Panoval konsensus, že není možné vyloučit zavedení záporných měnověpolitických sazeb jako nástroje na podporu kurzového závazku či hladkého průběhu opuštění závazku,“ uvádí záznam.
Členové rady se ale zároveň shodli, že určité segmenty finančního trhu již fungují za podmínek poměrně hluboce záporných úrokových sazeb, které na trhu vznikají spontánně a pomáhají odrazovat spekulativní kapitál. „Zaznělo, že za takových podmínek klesá v současné situaci potřeba využití statutárních záporných sazeb,“ uvádí záznam.
„Náš výhled předpokládá, že ČNB záporné sazby opravdu zavede, ale jenom na období několika měsíců během opouštění kurzového závazku,“ potvrdil ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Podle analytiků Komerční banky se bude chtít ČNB vyhnout dlouhodobému zavedení záporných sazeb. Ty se sice rozmohly například v eurozóně, ve Švédsku či v Dánsku, ale jejich existence není bezproblémová. „Především v eurozóně představují riziko pro bankovní sektor, kterému zvyšuje náklady – banky musí platit ECB za uložení likvidity (peněz), které mají nadbytek. S rostoucími náklady se pojí vyšší riziko případných ztrát ze špatných úvěrů a banky tak mají tendenci méně podporovat ekonomiku,“ dodává Dřímal.
Podle nás si je ČNB těchto rizik vědomá, proto je riziko dlouhodobě záporných sazeb jen omezené. Krátkodobě záporné sazby ale jsou nástrojem, který může podpořit hladké opuštění kurzového závazku.
Banka je připravená intervenovat
Ze záznamu také vyplývá, že ČNB je i po konci intervenčního režimu připravena intervenovat tak, aby pokryla poptávku po korunách generovanou růstem domácí ekonomiky.
Rada ve čtvrtek nově uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Posunula termín tedy o jedno čtvrtletí. Podle záznamu v bankovní radě „převažoval názor, že posunutí tohoto závazku o jedno čtvrtletí dopředu je nyní na místě“. Bankovní rada ve čtvrtek také zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017.
Zasedání bankovní rady se zúčastnili čtyři ze sedmi členů rady. Na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl a členové bankovní rady Pavel Řežábek a Vojtěch Benda. Radní rozhodli i o tom, že banka bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň rada nechala úrokové sazby na minimech.
ČNB v srpnu provedla druhé nejvyšší intervence za letošní rok
Česká národní banka v srpnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila 28,6 miliardy korun za nákup eur. Letos jde o druhý nejvyšší objem za jeden měsíc, vyplývá z údajů o devizových obchodech, které ČNB zveřejnila. Více letos utratila ČNB za intervence jen v lednu, kdy nakoupila eura za 58,2 miliardy korun.
Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Od té doby do konce letošního srpna intervenovala v objemu zhruba 592 miliard korun.
