Už dva a půl roku drží Česká národní banka kurz české měny nad 27 korunami za euro. Podle guvernéra banky Miroslava Singera se ale mělo k oslabení koruny přistoupit dříve a razantněji. Prohlásil to v rozhovoru pro Hospodářské noviny. V intervencích chce podle listu pokračovat i pravděpodobný Singerův nástupce Jiří Rusnok. Oslabení měny mělo za cíl dostat českou ekonomiku z nejdelší recese v historii a ubránit ji před deflací.
ČNB měla podle Singera oslabit korunu ještě dříve
S intervencí začala ČNB v listopadu 2013. „Kdybychom věděli, jaká bude situace v Evropě a ve vyspělém světě, tak bychom do kurzového závazku šli nejspíš dřív a nejspíš razantněji. To znamená se slabší úrovní kurzu,“ řekl guvernér Miroslav Singer Hospodářským novinám. Slabší koruna pomáhá exportérům a zrychluje růst cen. Centrální banka chce dosáhnout inflace na úrovni dvou procent.
Hlavní ekonom ING Jakub Seidler sice připouští, že v tuto chvíli je ještě inflace pod cílem centrální banky, ale upozorňuje, že hlavním důvodem je nízká cena pohonných hmot a potravin. „Když se na ekonomiku podíváme obecně, vidíme tam řadu příznivých čísel, roste spotřeba domácností, mzdy, investice, spotřeba zboží dlouhodobé spotřeby, která reflektuje důvěru domácností, takže si nejsem jistý, jestli by bylo nutné mít kurzový závazek ještě výše,“ uvedl Seidler.
Dopad slabšího kurzu by se projevil citelněji, silněji. Inflace by asi skokově vzrostla více. Nicméně si nejsem úplně vědom toho, zda je to skutečně potřeba.
V Evropě, která je klíčovým obchodním partnerem Česka, se už tři roky nedaří poptávku a inflaci zvýšit. „Potíží pro českou národní banku je pořád slabá inflace v eurozóně, která je do velké míry daná cenami komodit a energií na světových burzách. A je tedy i do jisté míry mimo kontrolu centrálních bank,“ uvedl hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Podle Singera není české hospodářství stále v takové kondici, aby ho uvolnění kurzu nepoškodilo. Pokud by centrální banka pustila korunu už nyní, podle guvernéra by to zvýšilo nezaměstnanost, výkon ekonomiky by znovu začal klesat a stát by přišel o daňové příjmy. „My tady zatím nemáme žádnou úžasnou situaci, ve které by se ekonomika přehřívala,“ prohlásil Singer.
Zprávy ve 12: Korunu měla ČNB oslabit ještě razantněji a dříve než v listopadu 2013, říká Singer (zdroj: ČT24)
Ukončení režimu intervencí bankovní rada již několikrát odložila, naposledy na konci března. Jako pravděpodobné vidí ukončení „blíže polovině roku 2017“. Důvodem je inflace, která se nachází pod dvouprocentním cílem. Ten by měla ČNB plnit až na počátku roku 2017.
S Rusnokem se nejspíš nic nezmění
Podle deníku je v politice slabé koruny připraven pokračovat i Rusnok, kterého prezident Miloš Zeman označuje za Singerova nástupce v křesle guvernéra. Deníku Rusnok řekl, že si umí představit i další prodloužení až za polovinu roku 2017. „Pokud to bude situace a zájem české ekonomiky vyžadovat,“ dodal. Podle něj je to dokonce pravděpodobnější varianta, než že banka kurz uvolní do července 2017. „Odhadl bych to zhruba na 60 : 40,“ podotkl Rusnok, který by v čele bankovní rady mohl stanout v červnu.
Seidler: Je těžké předjímat, jak bude nová bankovní rada kurzový závazek vnímat (zdroj: ČT24)
Bránit posílení měny stálo ČNB za dva a půl roku už kolem 520 miliard korun, více než polovinu z toho za poslední rok. Banka nakupuje eura, která zvyšují její devizové rezervy. „V tuto chvíli se zdá, že centrální banka příliš aktivní není. V posledních dvou týdnech pravděpodobně opět mírně intervenovala, ale nejde o žádné vysoké objemy. Odhadujeme, že dubnová intervence se zatím mohla pohybovat mezi pěti a deseti miliardami korun,“uvedl Seidler.
Když koruna v budoucnosti posílí, hodnota rezerv v korunovém vyjádření se sníží a způsobí účetní ztrátu. Na to se ale centrální bankéři s odkazem na nezávislost svého rozhodování neohlížejí, říká guvernér.