ČNB je stále na vlně intervencí. V září ji oslabování koruny stálo 63 miliard

Česká koruna v září opět posilovala a Česká národní banka (ČNB) musela zasáhnout, aby udržela kurz pod 27 korunami za euro. Na devizovém trhu tak intervenovala za celkem 63 miliard. Od zavedení intervencí v listopadu 2013 musela ČNB zasahovat poprvé letos v létě, v srpnu dokonce nakoupila eura za 100 miliard korun. Korunu chtějí bankéři držet na uzdě až do konce roku 2016.

Zářijový účet devizových nákupů ČNB se zastavil na 2,32 miliardách eur. V červenci banka nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun, v srpnu pak 3,73 miliardy eur za zhruba 100 miliard korun. Celkově tak ČNB od listopadu 2013 (tehdy nakupila eura za zhruba 200 miliard korun) intervenovala už za přibližně 390 miliard korun.

Jak upozorňuje hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč, banka v září intervenovala zejména během prvních deseti dnů měsíce. „Poté už ta aktivita na devizovém trhu opadla. Devizoví spekulanti zřejmě nabyli dojmu, že Česká centrální banka to s obranou kurzu koruny myslí vážně a ten tlak na posilování koruny polevil,“ dodává Jáč.

Říjen opět s intervencemi

„Když si trh uvědomil, že došlo ke změně rétoriky ČNB (pozn.: prohlášení o intervencích až do roku 2016), tak koruna začala v pátek opět posilovat a odpoledne se dostala velice blízko k tomu kurzovému závazku a my se domníváme, že centrální banka opět intervenovala,“ dodává Jakub Seidler, hlavní ekonom ING a bývalý šéf Samostatného odboru finanční stability ČNB.

Celkové devizové rezervy v hodnotě 1,533 bilionu korun nyní podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy odpovídají zhruba 36 procentům tuzemského hrubého domácího produktu. Při zahájení intervenčního režimu byly na zhruba 22 procentech.

„Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny. Další zintenzivnění akumulace rezerv v souvislosti s intervenčním režimem lze očekávat v příštím roce ruku v ruce s tím, jak budou sílit spekulace devizových obchodníků ohledně změny na postu guvernéra ČNB a ohledně potenciálního ukončení intervenčního režimu,“ uvedl Kovanda. 

  • ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství. 
  • Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. 
  • Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Už zpočátku září před zveřejněním červencových čísel prohlásil viceguvernér ČNB Tomáš Holub, že dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky nejsou podstatné. Primárním cílem ČNB je podle něj udržovat cenovou stabilitu. „Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 7 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 16 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 16 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled