ČNB je stále na vlně intervencí. V září ji oslabování koruny stálo 63 miliard

Česká koruna v září opět posilovala a Česká národní banka (ČNB) musela zasáhnout, aby udržela kurz pod 27 korunami za euro. Na devizovém trhu tak intervenovala za celkem 63 miliard. Od zavedení intervencí v listopadu 2013 musela ČNB zasahovat poprvé letos v létě, v srpnu dokonce nakoupila eura za 100 miliard korun. Korunu chtějí bankéři držet na uzdě až do konce roku 2016.

Zářijový účet devizových nákupů ČNB se zastavil na 2,32 miliardách eur. V červenci banka nakoupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun, v srpnu pak 3,73 miliardy eur za zhruba 100 miliard korun. Celkově tak ČNB od listopadu 2013 (tehdy nakupila eura za zhruba 200 miliard korun) intervenovala už za přibližně 390 miliard korun.

Jak upozorňuje hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč, banka v září intervenovala zejména během prvních deseti dnů měsíce. „Poté už ta aktivita na devizovém trhu opadla. Devizoví spekulanti zřejmě nabyli dojmu, že Česká centrální banka to s obranou kurzu koruny myslí vážně a ten tlak na posilování koruny polevil,“ dodává Jáč.

Říjen opět s intervencemi

„Když si trh uvědomil, že došlo ke změně rétoriky ČNB (pozn.: prohlášení o intervencích až do roku 2016), tak koruna začala v pátek opět posilovat a odpoledne se dostala velice blízko k tomu kurzovému závazku a my se domníváme, že centrální banka opět intervenovala,“ dodává Jakub Seidler, hlavní ekonom ING a bývalý šéf Samostatného odboru finanční stability ČNB.

Celkové devizové rezervy v hodnotě 1,533 bilionu korun nyní podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy odpovídají zhruba 36 procentům tuzemského hrubého domácího produktu. Při zahájení intervenčního režimu byly na zhruba 22 procentech.

„Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny. Další zintenzivnění akumulace rezerv v souvislosti s intervenčním režimem lze očekávat v příštím roce ruku v ruce s tím, jak budou sílit spekulace devizových obchodníků ohledně změny na postu guvernéra ČNB a ohledně potenciálního ukončení intervenčního režimu,“ uvedl Kovanda. 

  • ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství. 
  • Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun. 
  • Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.

Už zpočátku září před zveřejněním červencových čísel prohlásil viceguvernér ČNB Tomáš Holub, že dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky nejsou podstatné. Primárním cílem ČNB je podle něj udržovat cenovou stabilitu. „Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 1 hhodinou

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...