Praha – České banky jsou zdravé. I v případě vysoce nepravděpodobného nepříznivého vývoje by totiž obstály. K takovým výsledkům opět došly nové zátěžové testy České národní banky (ČNB). Tento směr kombinuje slabý vývoj domácí i zahraniční ekonomiky a obnovenou nejistotu na finančních trzích vyvolanou problémy s financováním vládních dluhů. Ve všech scénářích možného vývoje by si tak tuzemský bankovní sektor udržel kapitálovou přiměřenost nad osmi procenty, což je minimum požadované centrální bankou.
Stabilita bankovního sektoru je podle centrální banky i nadále dána vysokou kapitálovou přiměřeností, která ve srovnání s minulými testy ze srpna 2010 dále mírně vzrostla a ke konci září činila téměř 15,5 procenta. Pokud by se přece extrémně nepříznivý scénář naplnil, několik bank by se dostalo do situace, kdy by musely přesto kapitál navýšit.
Česká národní banka:
„Za účelem dorovnání kapitálové přiměřenosti všech bank se sídlem v ČR do regulatorního minima osmi procent by banky ke konci testovaného období musely navýšit regulatorní kapitál o téměř 10,5 miliardy korun. Z hlediska velikosti sektoru se nejedná o natolik významnou hodnotu, která by mohla ohrozit stabilitu bankovního sektoru.“
Reálný nebo zátěžový scénář? Oba banky zvládnou
Základní scénář odpovídá listopadové makroekonomické prognóze ČNB. Předpokládá pozvolný růst ekonomiky, inflaci v horizontu dvou let blízko dvouprocentního inflačního cíle a korunu mírně silnější. Zátěžový scénář nazvaný „Fiskální krize“ je potom založen na výrazně nepříznivém a vysoce nepravděpodobném vývoji ekonomické aktivity v ČR. Byl by způsoben poklesem zahraniční poptávky z důvodu obnovené nejistoty ohledně financování vládních dluhů zemí eurozóny.
Scénář vystavuje bankovní sektor extrémní zátěži a předpokládá, že obavy ohledně udržitelnosti veřejných financí by se zároveň přenesly do ČR. Centrální banka počítá v tomto scénáři s oslabením měny, s problémy vlády prodat za přijatelných podmínek na finančním trhu nové dluhopisy a následně s poklesem hodnoty vládních dluhopisů a zvýšením krátkodobých úrokových sazeb.
„Navržený scénář lze považovat za velmi zátěžový a výrazně nepravděpodobný,“ uvedla ČNB. Podle Jana Fraita, ředitele odboru finanční stability centrální banky, počítala imaginární fiskální krize pro český bankovní sektor s další hlubokou dvouletou recesí. „Primární hrozbou pro kterýkoliv bankovní systém je velmi dlouhé období velmi slabého hospodářského růstu, respektive období dlouhé recese. To je ten nejhorší scénář, který si lze představit,“ dodává Frait.
Jan Frait, ředitel odboru finanční stability ČNB "Poplatky bank činí na zisku z finanční činnosti zhruba 20 procent. To je poměrně významný, leč ne zásadní prvek, který zajišťuje stabilitu. Stabilitu zajištuje to, že banky mají stabilní zisky i z jiných činností, tzn. i z úrokových marží a zároveň neztrácejí příliš na hodnotě cenných papírů a úvěrů."
Rostoucí zadluženost českých domácností banky z míry také nevyvede
Problémy českým bankám nemůže způsobit ani zadluženost Čechů, která se pomalu stává součástí jejich života. Podle průzkumu společnosti STEM splácí nějaký úvěr, půjčku nebo leasing téměř polovina domácností. Jejich zadluženost za minulých devět let vzrostla asi osminásobně. Přesto je podle odborníků zadluženost Čechů oproti eurozóně jen poloviční. Zadlužené potom nejsou ani firmy, které na hospodářskou krizi zareagovaly tím, že kumulují hotovost a jsou spíš opatrné.
Podle šéfredaktora E15 Tomáše Skřivánka mají tuzemské banky přes sto miliard korun nevyužité hotovosti, kterou by rády půjčily. Mají ale obavy. Proto ani nesplácené úvěry v jejich rozvahách, jejichž suma činí 134 miliard korun, nejsou zásadní hrozbou. Test, který provedla centrální banka podle analytika Broker Consulting Jana Šimka, navíc ukáže Čechům i světu, že máme banky zdravé, a tak se na ně bude i pohlížet, což je dále podpoří.
Zátěžovými testy prošla i většina bank v Evropské unii. Z 91 by nesplnily jen dva finanční ústavy - irská Allied Irish Bank a řecká National Bank of Greece.
