ČNB: České banky by odolaly i velkým ekonomickým turbulencím

Praha – Český bankovní sektor zůstává odolný a přestál by i velmi silné šoky, kterým by mohl v následujících dvou letech čelit. Vyplývá to z posledních zátěžových testů České národní banky. Ve všech testech včetně scénáře, který počítá s extrémně špatným a málo pravděpodobným vývojem ekonomiky, by celkově bankovní sektor udržel kapitálovou přiměřenost nad osmi procenty, což je minimum požadované centrální bankou.

„Banky zatím prošly krizí velmi dobře a pro období následujících dvou let jsou v dobré pozici,“ informoval hlavní expert ČNB pro oblast finanční stability Jan Frait. Rizika pro finanční stabilitu České republiky přitom zůstávají podle ČNB i pro následující dva roky vysoká. Hlavní hrozbou je obnovení recese v Evropě a nárůst ztrát bank ze špatných úvěrů. Hrozí i ztráta důvěry trhů ve schopnost vlád financovat rostoucí dluhy.

Český finanční sektor jako celek by se nicméně měl s hrozbami vypořádat. Přesto se najdou banky, které by ztráty z nesplácených úvěrů a slabší provozní zisky mohly uvrhnout do hospodářské ztráty. Akcionáři těchto bank by pak museli posílit jejich kapitál.

Nahrávám video
Telefonát Daniely Písařovicové
Zdroj: ČT24

„Zahraniční pozorovatelé jsou překvapeni tím, jak málo byl domácí bankovní sektor dosud zasažen globální finanční krizí a následnou recesí,“ podtrhl Frait.

I při nejhorším scénáři by ovšem museli akcionáři dodat nižší objem peněz, než počítala centrální banka v testech loni v červnu. V nejhorším scénáři „Ztráta důvěry“ by musely banky doplnit kapitál ve výši 13 miliard korun. Ve scénáři „Double Dip“ by regulátor požadoval souhrnně navýšení kapitálů o jednu miliardu korun.

Základní scénář odpovídá platné prognóze ekonomického vývoje centrální banky, tedy s růstem ekonomiky letos o 1,4 procenta. Scénář Double Dip počítá s poklesem ekonomiky o 2,3 procenta, posílením kurzu koruny a nízkou inflací i nízkými úrokovými sazbami. Nejhorší scénář - Ztráta důvěry - kombinuje slabý ekonomický růst s nepříznivým vývojem na finančních trzích a ztrátou důvěry investorů ve schopnosti vlád financovat svůj dluh.

Výsledky zátěžových testů, které dnes centrální banka zveřejnila, navazují na hodnocení, které publikovala loni v červnu spolu se Zprávou o finanční stabilitě. Další testy plánuje zveřejnit opět v souvislosti se Zprávou o finanční stabilitě letos v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12
Načítání...