Bankovní sektor v Česku je dostatečně odolný vůči případným nepříznivým šokům. Vyplývá to z výsledků zátěžových testů bankovního sektoru, které zveřejnila Česká národní banka. Kapitálová vybavenost celého odvětví by zůstala výrazně nad osmiprocentním regulatorním minimem i v zátěžovém scénáři, který hypoteticky předpokládá silný pokles ekonomické aktivity v ČR i zahraničí.
Hlavním zdrojem odolnosti sektoru je jeho vysoký celkový kapitálový poměr, který ke konci září 2015 dosahoval 17,3 procenta, a stávající robustní ziskovost.
Výsledky zátěžových testů přinesly dobrou zprávu o celkové kondici českého bankovního sektoru, reagoval výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek. Podobné vyznění přitom podle něj přináší každé další kolo zátěžových testů. Svědčí to o tom, že tradičně obezřetný obchodní model tuzemských bank přináší ovoce ve stabilitě celého systému, dodal.
Nejvýznamnějším rizikem v českém bankovním sektoru je úvěrové riziko, které lze vyčíslit vývojem podílu úvěrů v selhání na úvěrech celkem. Tento podíl v rámci základního scénáře v letech 2016 až 2017 mírně klesá, a to jak pro sektor nefinančních podniků, tak domácností.
V nepříznivém scénáři by se kombinace propadu ekonomické aktivity, zvýšené nezaměstnanosti a poklesu reálných mezd odrazila ve znatelném růstu úvěrového rizika. Banky by pak musely vytvářet patřičnou úroveň opravných položek s nepříznivým dopadem na jejich ziskovost.
Nepříznivý scénář: Provozní zisk bank se může propadnout o 40 procent
Důležitý předpoklad zátěžových testů se týká vývoje provozního zisku bank, protože ten slouží jako první „polštář“ krytí případných ztrát bankovního sektoru. Základní scénář předpokládá mírný pokles tvorby provozního zisku z důvodu přetrvávající vysoké konkurence, která spolu s prostředím nízkých úrokových sazeb vede k poklesu úrokových i poplatkových zisků, a to i přes předpokládané oživení úvěrové aktivity.
V rámci nepříznivého scénáře dojde k razantnímu propadu provozních zisků, které by na horizontu testů poklesly oproti roku 2014 kumulativně o zhruba 40 procent.
„Ačkoliv je bankovní sektor oslaben nižší ziskovostí a v nepříznivém scénáři zasažen vysokými úvěrovými ztrátami, zůstává jako celek stabilní v obou scénářích a jeho agregovaný celkový kapitálový poměr se vždy pohybuje nad regulatorním minimem osmi procent s dostatečnou rezervou,“ uvedla centrální banka.
Podle nepříznivého scénáře by devět bank nesplnilo požadavek na minimální výši celkového kapitálového poměru.
I přes vysokou odolnost sektoru jako celku by se v základním scénáři dostaly tři banky (reprezentující dvě procenta aktiv sektoru) do situace nedostatečného kapitálového poměru, což do budoucna znamená úpravu jejich obchodního modelu či potřebu doplnění kapitálu o zhruba 0,6 miliardy Kč.
V případě nepříznivého scénáře se sektor dostává do ztráty z hospodaření, která významně snižuje hodnotu jeho regulatorního kapitálu, a celkový kapitálový poměr klesá pod 12 procent. Do situace nesplnění požadavku na minimální výši celkového kapitálového poměru by se dostalo devět bank reprezentujících 15 procent aktiv sektoru. Za účelem jeho naplnění u všech bank se sídlem v ČR by musely ke konci testovaného období navýšit kapitál o zhruba deset miliard Kč.
Varianta výrazného poklesu poklesu ekonomické aktivity v Evropě
Základní scénář je založen na listopadové makroekonomické prognóze ČNB a v letošním roce předpokládá růst ekonomické aktivity o 4,7 procenta. Pro roky 2016 a 2017 scénář předpokládá zpomalení hospodářského růstu lehce pod třemi procenty v důsledku odeznění mimořádných vlivů.
Nepříznivý scénář předpokládá konec oživení v eurozóně a výrazný pokles ekonomické aktivity v Evropě. Z důvodu poklesu zahraniční poptávky se česká ekonomika dostává opět do recese, což způsobí návrat pesimistických očekávání soukromého sektoru ohledně dalšího ekonomického vývoje a obnovení odkládání spotřeby domácností a investic podniků. Kombinace útlumu zahraniční a posléze i domácí poptávky zapříčiní citelný propad ekonomické aktivity v ČR.
Výsledky listopadových zátěžových testů byly provedeny na datech k 30. září 2015 a zaměřují se na horizont následujících tří let.
Proticyklická rezerva bude 0,5 procenta
Česká národní banka stanovila na základě nových celoevropských pravidel proticyklickou kapitálovou rezervu pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na 0,5 procenta. Sazba bude platit od ledna 2017, informovala centrální banka.
Dosud byla sazba nulová, ČNB ji stanovuje od roku 2014. Banky tak budou muset držet více peněz na případné problematické úvěry.
Rezervu by měly banky podle ČNB vytvářet v období nadměrného růstu úvěrů. Naopak v období poklesu ekonomické aktivity doprovázeného zvýšeným finančním napětím a rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být rezerva „rozpouštěna“ a využita bankami jako kapitálový polštář pro krytí ztrát. Cílem je tak zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do celé ekonomiky a vedlejším efektem může být zpomalení růstu úvěrů.
Rozhodnutí ČNB je podle hlavního ekonom ING Jakuba Seidlera do jisté míry překvapující, a to i ve vztahu k současné uvolněné měnové politice centrální banky. „Vyhlášení nenulové rezervy nemá v tuto chvíli zcela jasnou oporu v datech z reálné ekonomiky. Úvěrová aktivita sice zrychluje, zatím však nedosahuje úrovně, která vyžadovala vytváření této rezervy,“ uvedl.Zároveň řekl, že uvolněné měnové podmínky mají za cíl úvěrovou dynamiku zrychlovat. „Nové opatření ČNB ji ale bude brzdit,“ dodal Seidler.
