Clo na čínské výrobky? Americký Senát v rámci měnové války přitvrdil

Washington - Americký Senát schválil kontroverzní návrh zákona, který má umožnit vládě automaticky uvalovat clo na výrobky ze zemí podporujících vývoz tím, že podhodnocují svou měnu. Opatření je jednoznačně namířené proti Číně, kterou USA obviňují z udržování slabého jüanu. Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo varováním, že by tím mohlo být oslabeno společné úsilí o oživení světové ekonomiky, a vyzvalo vládu prezidenta Baracka Obamy, aby se zákonu vzepřela. Plán má nejisté vyhlídky na přijetí v Kongresu. Ve Sněmovně reprezentantů jsou totiž v jednoznačné převaze republikáni, kteří o rozpoutání obchodní války s Čínou nestojí.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí dnes zopakoval stanovisko Pekingu, že jde o porušení pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Cílem senátorů, z nichž 63 podpořilo návrh a 35 se vyslovilo proti, je vyvinout nátlak na Čínu, aby svou měnovou politiku přehodnotila. Podle některých názorů je jüan podhodnocený až o 40 procent, což skýtá čínským vývozcům nepřiměřené výhody a ničí v USA pracovní příležitosti. „Jde o jednu z možností, jak na Čínu zatlačit. Ještě tvrdší by bylo zavedení určitých koordinovaných sankcí v rámci mezinárodního společenství. K tomuto kroku se ale zatím nechystá,“ řekl Tomáš Vlk, analytik společnosti Patria. 

Nejednoznačný je také postoj amerického prezidenta Baracka Obamy, který minulý týden ve čtvrtek obvinil Čínu, že hazarduje s mezinárodním obchodem a poškozuje Spojené státy, když udržuje slabou čínskou měnu. Odmítl však podpořit zmíněný návrh zákona. „Mám obavy z toho, co Číňané udělali se svojí měnou. To není způsob, jak věc vyřešit,“ řekl John Boehner, šéf Sněmovny reprezentantů.

Tomáš Vlk, analytik společnosti Patria: 

„Čína svou měnu postupně posilovat nechává, a to už od roku 2005. Je to důsledkem právě tlaku mezinárodního společenství, ale i vnitřních problémů čínské ekonomiky, která se začala přehřívat. Posílení domácí měny je jedním z nástrojů, jak tomu čelit.“

Zatím nejsilnější možný kandidát republikánů v prezidentských volbách v příštím roce Mitt Romney, který prosazuje agresivnější zahraniční politiku, dal v úterý najevo, že by zákon podepsal. Obama by si ale zkomplikoval postavení v řešení problémů například kolem Severní Koreje a Íránu, kde potřebuje čínskou podporu.    

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová se v úterý neodvážila předpovídat, jak to nakonec s prosazením zákona dopadne. Podotkla nicméně, že jeho schválení v Senátu je projevem velkého zklamání nad stávající situací. Zastánci navrhované legislativy tvrdí, že posílení čínské měny by snížilo deficit USA v obchodování s Čínou a vytvořilo pro Američany nová pracovní místa.

Barack Obama, prezident USA:

„Musíme si být jisti, že důrazně hájíme zájmy amerických dělníků a amerického obchodu a že všichni hrají podle stejných pravidel.“

Asijská velmoc odmítá zodpovědnost za obchodní nerovnováhu 

Čína opakovaně odmítá obvinění, že je její politika zodpovědná za obchodní nerovnováhu a vysokou míru nezaměstnanosti v USA. Tvrdí, že skutečným viníkem jsou strukturální problémy americké ekonomiky. „Amerika si za problémy může zčásti i sama. Ze začátku bylo přesouvání výroby do Číny pro americké firmy velmi výhodné – krátkodobý pohled tu převážil dlouhodobé následky,“ poznamenal Vlk. „Jestliže USA chce snížit obchodní schodek a řešit jiné ekonomické problémy změnou směnného kurzu, změny mohou být nekonečné, protože Američané nechtějí opravit jiné ekonomické faktory,“ podotkl ekonom Su Ťien.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...