Počet úvěrových podvodů se dostal v letošním roce na rekordní úroveň – jen do srpna jich policie řešila přes 4200. Před čtyřmi lety jich přitom byla za stejné období necelá polovina. Jedním z nejčastějších způsobů, jak se lidé dostávají k penězům, je zfalšování dokladu o příjmech, zatajení předchozích dluhů nebo zneužití občanského průkazu někoho jiného.
V letošním roce se podařilo policii vypátrat tři a půl tisíce úvěrových podvodníků, včetně ženy, která ukradla dva doklady totožnosti jiné ženě na jedné z pražských diskoték. „Díky odcizeným dokladům sjednala dva spotřebitelské úvěry a následně odebrala elektroniku v hodnotě téměř šedesáti tisíc,“ uvedl mluvčí pražské policie Jan Daněk.
Kriminalisté ze zkušenosti vědí, že většina takovýchto podvodníků už nějaké dluhy má. A odborníci z poradny pro dlužníky k tomu dodávají, že jejich klienti si většinou uvědomují, co ještě není, a co naopak už podvod je. „Ale v tom okamžiku, kdy podepisují nebo žádají u zprostředkovatele o úvěrovou smlouvu, tak je ten pocit jednoduše zastrčen někam do podvědomí a chtějí úvěr za každou cenu,“ říká ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Víc podvodů, ale i víc chycených podvodníků
Podvodů sice přibývá, ale taktika je pořád stejná – cizí nebo zfalšované doklady, zamlčené dluhy, nadhodnocené příjmy a někdy dokonce nastrčení bílých koní.
Nicméně i chycených podvodníků je víc. Významnou roli v tom hraje to, že většinou falšují pouze údaje, nikoli celé doklady. Na žádosti o úvěr tak figuruje jejich pravé jméno. Vedle toho více než polovina z nich nebyla nikdy za nic trestána.
Případné stíhání je ale možné zmařit osobním bankrotem. „Jakýkoliv návrh věřitele, oprávněný návrh k tomu, že snad došlo k nepoctivému záměru, to oddlužení zruší,“ dodává Šmejkal.
Každá větší banka si sice vypracovala systém na odhalování podvodníků, přesto policie vyčíslila škodu za loňský rok na 1,25 miliardy korun.
