Čínská ruka je otevřená, chce pomoci EU s krizí

Brusel – Čína je připravena podpořit zvažované nástroje k řešení dluhové krize eurozóny. Krize ohrožuje nejen budoucnost eura, ale i výhledy evropské a světové ekonomiky. Zapojení Číny signalizuje vážnost situace a ohrožení světového obchodu a stability. V pátek se do Číny chystá šéf záchranného fondu eurozóny EFSF Klaus Regling. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy bude o zapojení Číny do nového záchranného fondu EFSF ve čtvrtek telefonicky hovořit s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem. Tvrdí to zdroje, na které se odvolává agentura Reuters a některá další média.

„Čína je pro,“ řekl agentuře AFP nejmenovaný diplomat o možnosti, že nejlidnatější země světa je ochotna podpořit boj s dluhovou krizí eurozóny vytvořením speciálního investičního nástroje. Ten by měl fungovat tak, že by emitoval dluhopisy a z výnosů z jejich prodeje nakupoval dluhopisy členských zemí eurozóny. Stejný krok zvažuje i Mezinárodní měnový fond (MMF). Další významné země jako Brazílie, Rusko, Indie a Jihoafrická republika se podle stejného zdroje zatím nevyjádřily, zda by se do pomoci také zapojily.

Čína má k ochotné pomoci své důvody

Důvodů, proč se nejlidnatější země světa tak ochotně hrne do pomoci zadluženým zemím Evropy, je hned několik. Čína trpí hotovostním nadbytkem, má ve státních bankách přes 3 biliony dolarů. A tak hledá způsoby, jak tyto peníze dobře investovat. Vzhledem k turbulencím, které finanční trhy kvůli dluhové krizi zažívají, lukrativních investičních příležitostí ve světě příliš není. 

Čínu ale nutí k pomoci Evropě i obavy o její vlastní byznys. Evropa je největším obchodním partnerem Číny. Kdyby Evropská unie nemohla dál nakupovat čínské zboží, tak bude Čína velmi trpět.

Jednání mezi Evropskou unií a Čínou budou zřejmě velmi složitá. „Určitě bude i zájem zmínit otázku lidských práv a Čína bude mít v tuto chvíli ruku nahoře, bude tím, kdo bude tahat za delší konec,“ upozornil ekonom a sinolog Martin Kříž.

Svět čeká řešení evropské dluhové krize

Možnost vytvoření zmiňovaného speciálního nástroje (SPIV - Special Purpose Investment Vehicle) je jednou z variant, které jsou nyní horlivě diskutovány. Hovořit by se o něm mohlo i na večerním summitu eurozóny a Evropské unie, na němž by evropští lídři chtěli představit ucelený plán na vybřednutí z dluhové krize a zabránění jejímu šíření do dalších států.

Večerní mimořádný summit eurozóny sice zřejmě přijme slibovaný balík kroků pro boj se šířením dluhové krize, budou to však asi jen rámcové obrysy bez přílišných detailů a čísel. Ta se budou dopočítávat a vykreslovat až později, naznačil mluvčí Evropské komise Olivier Bailly.

Evropští lídři po nedělním summitu eurozóny původně ujišťovali, že dnes předloží komplexní balík pro řešení dluhové krize a zklidnění napjaté situace, která ohrožuje budoucnost eura i výhledy evropské ekonomiky. Plán by měl obsahovat několik základních bodů. Měl by zahrnovat zvýšení kapitálu evropských bank, zvýšení dosahu záchranného fondu eurozóny EFSF a také mnohem masivnější odpis řeckých dluhů v držení soukromých investorů než jen 21 procent dohodnutých na červencovém summitu eurozóny.

Nahrávám video
Telefonát Tomáše Etzlera
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 4 mminutami

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...