Čínská revalvace pomůže dolaru

Peking/Praha - Růst cenové hladiny trápí téměř celý svět, v únoru sužoval i Čínu. Tam se inflace dostala na dvanáctileté maximum. Ceny díky nedostatku potravin rostly o 8,7 procenta. V dnešní propojené světové ekonomice nabízí toto zjištění povzbuzení na opačném konci světa. Poptávka po potravinách, která inflaci způsobila, bude mít za následek nucený import základního zboží do žíznivé čínské ekonomiky, a to může být pákou proti slábnoucímu americkému dolaru.

Rekordní inflace dopadá nejvíce na chudé vrstvy. Vláda se bojí demonstrací a láme si hlavu, jak na nastalou situaci reagovat. „Rostou zde obavy, že inflace v Číně se začíná vymykat kontrole,“ podotkl analytik makléřské společnosti Shenyin & Wanguo Securities Li Chuej-jung. Index cen u potravin přitom vzrostl o 23,3 procenta. „V Číně je většina lidí chudých a pro ty to znamená existenční problém,“ zamyslel se Michal Tobiáš z Brokerjetu České spořitelny. V Číně žije 300 milionů lidí pod hranicí chudoby.
 
Za růstem cenové hladiny je především vysoká poptávka po potravinách, což vládu přimělo k tomu, aby zavedla přísnější kontrolu nad tvorbou cen. Centrální banka dále loni opakovaně zvýšila úrokové sazby, aby občany odradila od utrácení. Po nové statistice lze podle analytiků očekávat, že úrokové sazby se zřejmě ještě zvýší. 
 
„Je potřeba toto číslo spojit s přelomem lunárního roku a nedávnou sněhovou kalamitou, růst je jednoznačně způsoben nedostatkem potravin. Globální růst cen potravin je velkou měrou způsoben čínskou poptávkou,“ přidal se k všeobecně přijímanému názoru Tobiáš.
 
Mimo úrokovou reakci čeká přehřátou asijskou ekonomiku zřejmě i měnová. „Čínu čeká revalvace měny a pro USA to bude skvělý impulz pro export a dolar,“ myslí si Tobiáš.
 
„Pro Čínu bude těžké splnit v letošním roce inflační cíl 4,8 procenta,“ myslí si šéfka oddělení akciových obchodů v bance JP Morgan Jing Ulrichová. Revalvace tak bude možná nuceným řešením stávající situace. Usazení cen očekávají odborníci nejdříve v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 42 mminutami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...