Čínská automobilka Geely definitivně převzala Volvo

Peking - Švédská automobilka Volvo je definitivně v rukou čínského majitele. Proces převzetí Volva od amerického koncernu dnes dokončil čínský výrobce osobních aut Geely. Fordu zaplatil 1,5 miliardy dolarů, z toho 1,3 miliardy v hotovosti a zbytek formou dlužního úpisu. Dosud zaplacená částka je tak nižší než původně dohodnutých 1,8 miliardy dolarů. Ford však uvedl, že od Geely letos očekává ještě jednu další platbu, o které bude rozhodnuto později. Pro Ford jde o velkou ztrátu. Před patnácti lety totiž Volvo Cars koupil za 6,5 miliardy dolarů. V součastnosti však i přesto šlo o nejlepší možnou alternativu. Tou další by bylo uzavření závodu.

Geely nejspíš získá lepší image

Transakce, která je dosud největším čínským převzetím zahraniční automobilky, tento měsíc získala souhlas Evropské komise i čínské vlády. „Pro Geely by tato transakce mohla znamenat zlepšení image a povědomí o její značce,“ uvedl analytik Wang Ťing ze společnosti Phillip Securities.

Hlavním úkolem firmy Geely nyní bude obnovit dlouhodobou ziskovost švédského podniku. Automobilka Volvo Cars za loňský rok vykázala hrubou ztrátu 653 milionů dolarů. Prodala celkem 334 tisíc vozů a utržila 12,4 miliardy dolarů.

Volvo má díky transakci budoucnost

Ekonomický novinář Petr Korbel o možnostech Fordu

„Ono Fordu nic jiného nezbývalo, protože nebyl schopen ten konglomerát značek uřídit. Sám byl v krizi, potřeboval pomoc.“

Geely v březnu uvedla, že chce do švédského podniku investovat 900 milionů dolarů. Asijská automobilka není žádným obrem. Oproti mladoboleslavské Škodě je zhruba poloviční, stejně jako Volvo Cars. Na koupi si proto musela Geely půjčit, a stejně tak bude muset shánět peníze na investici. Podle ekonomického novináře Petra Korbela to ale nebude v Číně problém.

Čínská automobilka uvádí, že Geely a Volvo Cars budou nadále působit samostatně a budou vyrábět každá své automobily. Volvo bude dál s Fordem spolupracovat. Pro Volvo transakce podle Korbela znamená alespoň nějakou budoucnost. Má podle něho silnou pozici v severských zemích a výjimečnou pozici ve Švédsku. Volvo tak díky novému majiteli získá kapitál a bude mít na mzdy.

Evropa pohřbívá jednu automobilku za druhou

Ford koupil Volvo Cars v roce 1999 od švédské skupiny Volvo, která se nyní soustřeďuje na výrobu nákladních vozů. Americká automobilka již v rámci snahy o zlepšení hospodářských výsledků prodala luxusní značky Aston Martin, Jaguar a Land Rover. Rozprodala tak všechny evropské značky kromě samotného, původně britského Fordu. Ty jsou v současnosti v rukou Asiatů. Firma loni uvedla, že se hodlá zaměřit jen na hlavní značky Ford, Lincoln a Mercury.

Volvo není jedinou švédskou automobilkou, která změnila majitele. Další symbol Švédska Saab je už v rukou nového majitele. Jde o nizozemského výrobce exkluzivních automobilů Spykera, který firmu koupil od koncernu General Motors za 400 milionů dolarů. Saab je ale na tom mnohem hůře. Jde o malou firmu a ty mají podle Korbela v Evropě všeobecně velké problémy. Automobilky se spíš spojují do větších celků, aby vůbec přežily. Nyní se například pochybuje o budoucnosti Mercedesu nebo BMW. Proto je podle novináře Korbela třeba hledat skuliny na trhu, stejně ale dodává: „Evropa je obrovským hřbitovem automobilových značek.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 14 mminutami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 16 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...