Peking - Zhruba 20 milionů Číňanů, kteří se v uplynulých letech přestěhovali s vidinou blahobytu z venkova do měst, ztratilo v důsledku současného ekonomického zpomalení práci. Političtí představitelé Číny údaj dnes zveřejnili spolu se slibem opatření na zvýšení příjmů obyvatel a měkčího přístupu k potenciálním nepokojům. Čínská vláda se obává sociálních nepokojů, které by mohly narušit křehkou stabilitu, která je pro vládu prioritou.
Podle ředitele čínského úřadu zabývajícího se podporou venkova Čchen Si-wena ukázal nedávný průzkum, že 15,3 procenta z celkem 130 milionů lidí, kteří se přestěhovali z venkova do čínských měst, se vrátilo zpět bez práce. Spolu s tetošními 6 až 7 miliony dalších lidí bez práce bude na čínském venkově znepokojivých 25 milionů nezaměstnaných, což může způsobit značné sociální pnutí.
V roce buvola, který měl být časem blahobytu a příležitostí, bude na čínském venkově lidí bez práce více, než je například celá populace Austrálie, která činí 21 milionů. Čínská komunistická vláda se nyní obává, že když miliony navrátilců zjistí, že jejich farmy padly za oběť hospodářskému rozvoji, mohou zemi zachvátit nepokoje.
Hlavní ekonom Citibank pro Asii I-pching Chuang se obává, že by se odhadovaná nezaměstnanost migrantů mohla i zdvojnásobit, pokud se vládnímu balíčku nepodaří vykompenzovat klesající exporty a důvěru. Podle Chuanga samotní lidé hovoří o 30 až 40 milionech venkovských nezaměstnaných.
Na čínském venkově žije zhruba 750 milionů lidí, tedy zhruba stejně jako v USA a Evropské unii dohromady. Příjmy těchto Číňanů a ochota utrácet budou klíčové pro úspěch vládních snah v boji proti krizi. Čínský růst HDP loni klesl na 9 procent, což je sedmileté minimum. Krize se v Číně projevila především v posledním čtvrtletí, kdy oficiální úřady odhadly meziroční růst na 6,8 procenta a například Morgan Stanley tvdí, že za tyto tři měsíce hospodářství dokonce o 0,5 procenta kleslo.
„Náš odhad je, že ekonomika poroste, ale pracovní trh bude slábnout. V podstatě je velmi obtížné nabídnout tolik pracovních míst pomocí fiskálních stimulů,“ upozorňuje Chuang. „Stavění infrastruktury poskytne migrantům nějaká pracovní místa, ale není to aktivita, která by byla nutně nejnáročnější na lidskou práci,“ dodal.
Rozpočtový balíček čínské vlády počítá s rozvojem elektrické a silniční sítě a se zlepšením přístupu ke zdravotnictví a ke vzdělání. Farmářům by také mohly pomoci vyšší výkupní ceny obilnin a zvýšení jejich vládních i soukromých rezerv.
