Čím více dětí, tím nižší sociální pojištění. Bezdětní zaplatí nejvíc

Lidem, kteří nevychovávají děti, má o procentní bod stoupnout suma odváděná na sociální pojištění. Naopak těm, kdo mají dva a víc potomků, proti současnému stavu klesne. Vláda tím chce podpořit rodiny v době, kdy peníze nejvíc potřebují. Opozice návrh kritizuje, kabinet by podle ní odvody zvyšovat vůbec neměl.

Pokud by vládní návrh prošel, přilepšily by si zejména velké rodiny, kde jsou čtyři a více dětí. Jejich rodiče by totiž sociální pojištění neplatili vůbec. Naopak lidé, kteří nemají žádné děti, by zaplatili o jeden procentní bod více než dnes. Bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance nebo živnostníky. Změna by se týkala obou.

Roli by ve výměře pojistného nehrálo ani to, zda jsou lidé bezdětní ze svého vlastního rozhodnutí, nebo zda potomky nemohou mít ze zdravotních důvodů. „Lidé, kteří jsou bezdětní – a je v tuto chvíli lhostejno, zda to je jejich vůle, nebo není – mají víc finančních prostředků, než jakými disponují rodiče, kteří vychovávají děti,“ argumentuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Snížená sazba sociálního pojištění by měla platit maximálně pro dva dospělé. Vztahovat se bude i na registrovaného partnera či na druha nebo družku rodiče dítěte. Jedinou podmínkou je stejné trvalé bydliště.

A když děti vyrostou?

Úplně jasné ale zatím není, jak dlouho bude zvýhodnění trvat – tedy zda budou rodiče platit na pojištění méně, i když už se o děti starat nebudou. V návrhu se prozatím počítá s tím, že by rodiče platili o jedno procento nižší odvod, pokud se o děti starali deset let.

Pro mě je důležité, aby pro ty, co vychovají určitý počet dětí, byla ta sleva na celý život.
Michaela Marksová
ministryně práce a sociálních věcí

„Dopad do rozpočtu je negativní, asi 4,5 miliardy. Myslím, že bychom to neměli přehánět,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). „V rámci rozpočtu, který je přes jeden bilion korun, investovat pět miliard do toho, že dáme rodičům peníze, aby mohli vychovat děti, je podle mě daleko větší hodnota, než že přijdeme o pět miliard na výběru daní,“ doplňuje ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

V mnohém souhlasím s opozicí a myslím si, že spousta našich poslanců a lidí v ANO souhlasí, že tento směr je trochu diskriminační vůči lidem, kteří děti mít nemohou nebo mít nechtějí.
Radka Maxová
místopředsedkyně výboru pro sociální politiku

Zcela proti je ale pravicová opozice, podle které to neřeší důchodovou reformu. „Podpora rodin s dětmi by se měla odehrávat někde jinde,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. A návrh podle Jana Skopečka nepodpoří ani ODS. „Je to diskriminační krok pro rodiny, které děti prostě mít nemohou,“ dodává expertka ODS pro sociální oblast Lenka Kohoutová.

Vládní příklad

A příklad, jak by to vypadalo v praxi, je i uvnitř vlády. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) žádné děti nemá, jeho stranický kolega a ministr zemědělství Marian Jurečka naopak očekává už pátého potomka.

„Lidé, kteří mají děti, investují vůči společnosti mnoho přidané hodnoty a my, kteří to štěstí nemáme, tak musíme investovat do té společnosti jinak,“ uvedl ministr kultury, který by jako zaměstnanec podle návrhu zaplatil o procento více než dnes a naopak Jurečka by neplatil nic. „Jednou budou moje děti prací vydělávat na důchod Daniela Hermana,“ dodává ministr Jurečka.

Návrh nyní leží na stolech ministrů. Až ho posoudí, zamíří do sněmovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 5 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...